Agrofert definitivně prohrál spor o 20 miliard s majitelem Unipetrolu
Babišův Agrofert neuspěl v arbitráži a poté ani u Městského soudu v Praze. Loni v dubnu rozhodnutí potvrdil Vrchní soud v Praze. Nejvyšší soud zatím odůvodnění svého odmítavého usnesení nezveřejnil. „Po analýze rozhodnutí zváží společnost Agrofert další právní kroky včetně podání k Ústavnímu soudu,“ řekl Hanzelka.
Agrofert podal na PKN Orlen v souvislosti s privatizací Unipetrolu čtyři žaloby navazující na předchozí arbitráže. Uspěl podle dostupných informací jen s jednou z nich, když v roce 2009 soud nařídil Polákům zaplatit smluvní pokutu zhruba 2,45 miliardy.
Státní podíl v Unipetrolu původně v roce 2001 tehdejší menšinová vláda ČSSD v čele s nynějším prezidentem Milošem Zemanem nabídla Agrofertu. Babišovi se ale zdála cena 11,7 miliardy korun vysoká, a když stát nechtěl slevit, z privatizace nakonec sešlo.
Podíl posléze od státu koupil v roce 2004 za 14,7 miliardy polský podnik PKN Orlen. Úzce ale při privatizaci spolupracoval s Agrofertem, kterému prý za pomoc slíbil výhodně odprodat kontrolní podíly v dceřiných firmách Unipetrolu - Kaučuku, Agrobohemii, Aliachemu, Paramu a Chemopetrolu. Po privatizaci však PKN Orlen Agrofertu podíly neprodal.
| Spor mezi PKN Orlen a Agrofertem |
|---|
| Privatizace Unipetrolu patřila k nejkontroverznějším a nejdiskutovanějším prodejům státního majetku. Firma vznikla na základě vládního rozhodnutí o restrukturalizaci rafinerií a petrochemického průmyslu z konce roku 1994. Podstatou projektu bylo vyčlenění rafinérií ze společností Kaučuk a Chemopetrol do České rafinérské, jejímž majoritním vlastníkem se stal právě Unipetrol. Zbývající balík akcií získalo Mezinárodní ropné konsorcium (IOC) tvořené společnostmi Shell, Conoco a Agip. Unipetrol zastřešil i řadu dalších firem z oboru. |
| V srpnu 2001 Fond národního majetku (FNM) vyhlásil prodej státního podílu 63 procent v Unipetrolu. Závaznou cenovou nabídku podaly Agrofert Holding, maďarsko-rakouské konsorcium MOL, TVK a OMV a britská společnost Rotch Energy. V prosinci 2001 vláda Miloše Zemana (tehdy ČSSD) rozhodla, že Unipetrol prodá agrochemické skupině Agrofert za 361 miliónů eur (v té době asi 11,7 miliardy korun; Rotch Energy přitom nabídla asi o dvě miliardy korun více). |
| V září 2002 Agrofert požádal FNM o ukončení smlouvy o privatizaci. Agrofert již v srpnu 2002 požádal o změnu podmínek koupě, zejména o snížení ceny a vstup dalšího partnera, polské PKN Orlen. Klíčoví ministři odmítli podmínky tendru upravit. Šéf Agrofertu (nynější ministr financí) Andrej Babiš zdůvodňoval svou žádost o změnu podmínek a ceny záplavami, konfliktem dceřiných firem Unipetrolu a přechodem České rafinérské na přepracovací rafinérii. V říjnu 2002 vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) rozhodnutí o privatizaci Unipetrolu zrušila. |
| K účasti na nové privatizaci Unipetrolu vyzval FNM investory v listopadu 2003. V dubnu 2004 Špidlova vláda schválila prodej 63procentního státního podílu v Unipetrolu polskému koncernu PKN Orlen, který ho od státu koupil za 14,7 miliardy. |
| Polská firma jako jediná podala závaznou nabídku. Po doplacení ceny FNM převedl v květnu 2005 podíl v Unipetrolu na PKN Orlen. Po úspěšné privatizaci zástupci polské firmy potvrdili, že hodlají některé firmy ze skupiny prodat firmě ConocoPhillips a Agrofertu. |
| V případě Agrofertu šlo o podíly ve společnostech Agrobohemie, Aliachem, Kaučuk, Paramo a Chemopetrol. Polský koncern ale v únoru 2006 uvedl, že od smluv odstupuje s tím, že jsou pro něj nevýhodné. Agrofert podal proti PKN Orlen čtyři arbitrážní žaloby s celkovou žalovanou částkou přes 22 miliard korun. Dle dostupných informací Agrofert uspěl v jedné, kdy Orlen musel za porušení smluv vyplatit přibližně 2,45 miliardy korun. Některé společnosti nicméně Unipetrol Agrofertu prodal (například v roce 2008 šlo o podíly ve firmách Agrobohemie a Synthesia, které získala společnosti Deza). |
| Dalším žalobám proti výsledkům arbitráží ale Městský soud v Praze v létě 2010 nevyhověl, Agrofert ¨v žalobách požadoval od PKN Orlen asi 20 miliard korun mimo jiné za to, že slíbené firmy nemohl užívat. Agrofert se proti verdiktu odvolal, loni v dubnu však žalobu o odškodné ve výši definitivně zamítl Vrchní soud v Praze. Babišův holding podal ještě dovolání k Nejvyššímu soudu, ani ten však firmě nevyhověl. Agrofert podle mluvčího Karla Hanzelky zváží další právní kroky, včetně možnosti, aby o kauze jednal Ústavní soud. |
