Baterkáři narážejí cestou na miliardový trh. Legalizace úložišť znovu vázne

Vstup baterkářů na energetický trh s největší pravděpodobností umožní až nový energetický zákon, na kterém ministerstvo průmyslu teprve pracuje. 

Vstup baterkářů na energetický trh s největší pravděpodobností umožní až nový energetický zákon, na kterém ministerstvo průmyslu teprve pracuje.  Zdroj: ČEZ

Legalizace samostatně stojících bateriových úložišť se nejspíš opět odloží.
Pozměňovací návrh novely energetického zákona, která licence pro akumulaci zavádí, nemá před klíčovým druhým čtením v poslanecké sněmovně podporu.
V Česku se zatím bateriová úložiště testují v rámci pilotních projektů.
Velkokapacitní systém pro ukládání energie společnosti E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku. Bateriové úložiště má kapacitu až 1,75 megawatthodiny.
5 Fotogalerie
Ondřej Souček

Přes poslance patrně opět neprojde legalizace samostatně stojících bateriových úložišť. Pozměňovací návrh novely energetického zákona, která licence pro akumulaci elektřiny zavádí, nemá před klíčovým druhým čtením v Poslanecké sněmovně podporu. Vstup baterkářům na energetický trh, kde se hraje o zhruba šest miliard korun ročně, tak velmi pravděpodobně umožní až nový energetický zákon, na kterém ministerstvo průmyslu teprve pracuje. 

Druhé čtení novely by na řadu mohlo přijít v pátek. Díky pozměňovacímu návrhu by provozovatelé baterií směli nabízet takzvané služby výkonové rovnováhy. Ty teď od elektráren nakupuje provozovatel přenosové soustavy ČEPS, aby mohl v síti vyrovnávat rozdíly ve výrobě a spotřebě elektrické energie. Tuto možnost by provozovatelé baterií podle příslušné evropské směrnice měli získat nejpozději v červnu.

Úprava, kterou podporuje také Energetický regulační úřad či sám ČEPS, přesto patrně neprojde. Ministerstvo průmyslu sice k návrhu zaujalo neutrální stanovisko, ale většina poslanců se k němu staví odmítavě. Někteří se dokonce obávají „baterkových baronů“, čímž  odkazují na obrovské dotační náklady spojené s někdejším boomem výstavby solárních elektráren.

„Ta podobnost se zákonem o solární energetice je zarážející. Opět hrozí, že daňový poplatník bude na nové technologie přispívat miliardami ročně. Už jen tím, že podle návrhu by provozovatelé akumulace mohli obejít poplatky za podporované zdroje,“ varuje například poslanec Leo Luzar (KSČM). Majitelé baterek by tím podle něj významně parazitovali na veřejných penězích.

Předkladatel návrhu Marian Jurečka (KDU-ČSL) však přirovnání k solárům odmítá. „Technologie už běžně funguje v Německu i Velké Británii, kde provozovateli přenosové soustavy naopak šetří miliardy,“ reagoval s tím, že je v zájmu státu, aby mu u nových technologií neujel vlak. Pozměňovací návrh má podle něj podporu většiny poslanců středopravých opozičních stran i části vládní ČSSD.

Šéf Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jan Fousek navíc zdůrazňuje, že návrh nezavádí pro bateriová úložiště žádnou provozní podporu. „Trh výkonové rovnováhy spolu s investiční podporou prostřednictvím Modernizačního fondu či operačního programu OPTAK (Operační program technologie a aplikace pro konkurenceschopnost – pozn. red.) zajistí dostatečnou návratnost i bez provozní podpory,“ ubezpečuje.

Právě nákup služeb výkonové rovnováhy považuje Fousek za skutečnou příčinou sváru. ČEPS teď služby v hodnotě zmíněných zhruba šesti miliard korun nakupuje od vodních a přečerpávacích elektráren či tepláren. V budoucnu by si však bateriová úložiště mohla část z této sumy přisvojit. 

Velkokapacitní baterie se hodí pro specifickou službu nejrychlejšího vyrovnání napětí v síti, takzvanou automatickou regulaci frekvence. Za tu ČEPS platí zhruba 300 milionů korun ročně, tedy přibližně pět procent ze všech služeb výkonové rovnováhy.

Energetické skupině EPH miliardáře Daniela Křetínského, jednomu z předních poskytovatelů výkonové rovnováhy, ale vadí, že technologie není dostatečně odzkoušená a zatím neexistují žádné analýzy dopadů na trh. EPH navíc upozorňuje, že podle plánů vládních strategických dokumentů mají být baterie ukotveny až v novém energetickém zákoně.

„Harmonogram pilotních projektů má podle aktualizovaného Národního akčního plánu pro chytré sítě (NAP SG) probíhat až do konce roku 2022. Nelze udělat časový plán a pak přeskakovat jednotlivé kroky,“ říká Jiří Feist, strategický šéf EP Power Europe, dceřiné společnosti EPH. 

ČEPS ovšem vyvrací nepřipravenost technologie s tím, že klíčové části pilotního testování již úspěšně ukončil. „Výsledky jsme využili při úpravě Pravidel provozování přenosové soustavy, takzvaného Kodexu Přenosové soustavy. Jeho aktualizace vstoupila v platnost 1. ledna 2021 a rozšiřuje portfolio dodavatelů služeb výkonové rovnováhy také o samostatně stojící baterie,“ říká místopředseda představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček.

Stacionární bateriová úložiště už dnes pomáhají stabilizovat síť například v kombinaci s jinými zdroji, třeba teplárnami. Výkonovou rovnováhu už smějí nabízet i ve spojení s fotovoltaikou.

Poznámka redakce: Majoritním akcionářem EPH je Daniel Křetínský, který je rovněž spolumajitelem vydavatelství Czech News Center provozující ekonomický web E15.cz.