Evropská unie ve snaze o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 sází na obnovitelné zdroje energie. Současná energetická krize ale ukazuje, jak zranitelná je výroba elektřiny závislá na slunečním svitu, větru a na dostatku vody. Extrémní počasí a jeho výkyvy spojované s klimatickou změnou ohrožují výkony větrných turbín i stav rezervoárů hydroelektráren v Severním moři, Norsku, Brazílii či ve Spojených státech.
Britská energetická společnost SSE minulý týden oznámila, že její obnovitelné zdroje mezi dubnem a koncem září vyprodukovaly o třetinu méně elektřiny, než očekávala. Ze špatného výsledku viní nezvyklé počasí.
„Tento nedostatek byl způsoben nepříznivými povětrnostními podmínkami v létě, které bylo v Británii a v Irsku jedním z nejméně větrných a nejsušších v posledních sedmdesáti letech,“ uvedla firma podle CNBC.
Nedostatečný výkon větrných turbín je jednou z příčin současného růstu cen elektrického proudu v Evropě, výpadek větrníků je nutné nahrazovat jinými zdroji, mimo jiné drahým zemním plynem. SSE přitom není první, kdo si stěžuje na finanční dopady bezvětrného počasí v severní a ve střední Evropě.
Už v srpnu na ně poukazovala německá společnost RWE. „Je jasné, že když jste hráčem na poli obnovitelných zdrojů, jste do jisté míry závislý na počasí,“ poznamenal její představitel Michael Müller. Dánský energetický Orsted uvedl, že bezvětří dokonce dokázalo vymazat zisk ze zvýšení kapacity turbín.
Teplé léto se také neblaze odrazilo na stavu rezervoárů hydroelektráren v Norsku, které jsou klíčovým zdrojem elektřiny v zemi. Jejich hladina je na nejnižší úrovni za patnáct let. „Normálně se v tomto ročním období nádrže doplní, ale v srpnu a v září jsme měli rekordní vedra a málo srážek,“ poznamenal podle Bloombergu Anders Gaudestad z Agder Energi.
Země přitom dodává zelený elektrický proud do Dánska, Německa a novým kabelem má zásobovat i Spojené království. Nyní však není jasné, zda ho bude dost na export. „Kombinace nízkého stavu severských nádrží a evropských plynových zásobníků vytváří perfektní bouři, navíc s vysokými cenami uhlí a emisních povolenek,“ zdůraznil Mats Persson z finské energetické společnosti Fortum Oyj.
Nepřízní počasí netrpí pouze produkce elektrického proudu v Evropě. Brazílii letos zasáhla nebývalá sucha, což dopadá na místní hydroelektrárny, které za normálních okolností produkují 60 procent elektřiny. Země tak nyní soutěží s ostatními o zemní plyn, což jeho ceny rovněž tlačí vzhůru.
Brazilský ministr energetiky Bento Albuquerque už v létě spojil sucho se změnou klimatu. Uvedl však, že se vláda přesto bude držet plánu vybudovat další vodní elektrárny.
S vedry a se suchem se v létě potýkaly i Spojené státy, mimo jiné Kalifornie a americký severozápad, kde je většina hydroelektráren. Podle zářijové prognózy vládního úřadu pro energetické informace (EIA) vyrobí letos o 14 procent méně elektřiny z vody než v loňském roce.
