Mimořádně ostražitě si bavorská automobilka BMW hlídá rodící se testovací polygon u Sokolova. Šestisethektarový pečlivě oplocený areál sledují drony, BMW jedná dokonce o vyhlášení bezletové zóny. Zákaz focení si pojišťuje přelepením objektivů fotoaparátů i telefonů pozvaných novinářů. K opatrnosti má zřejmý důvod. Ve zdejším centru vyvíjí a testuje auta budoucnosti, respektive systémy, díky nimž se budou jeho vozy čím dál více řídit samy. Na první veřejné prezentaci BMW přesto mnohé odhalilo a demonstrovalo, jak simuluje hrozící kolize „samořízených“ aut s jinými vozy i s lidmi.
Areál za tři sta milionů eur s 25 kilometry testovacích tratí BMW stále buduje, část už je ale v provozu. Dokončit výstavbu areálu na místě Podkrušnohorské výsypky chce v polovině příštího roku. Médiím automobilka nabídla sérii ukázek na dvou místech: na rovné multifunkční ploše o rozměru 300 × 300 metrů a na více než šest kilometrů dlouhém oválu, kde simuluje dálniční provoz.
Začíná první simulace. Na plochu se rozjíždí platforma, na níž je přimontovaná maketa motorky. Testované reálné vozy jedou v kolizním kurzu, jejich bezpečnostní systémy ale včas zastaví a nechávají „motorkáře“ v klidu projet.
Další ukázka: „motorkář“ jede čtyřicetikilometrovou rychlostí, člověkem řízené BMW ho dojíždí dvojnásobně rychle. Šofér nereaguje, vůz zjistí hrozbu a adekvátně zpomaluje. Podobné scénáře vidíme i při hrozící srážce se stojícím či pohybujícím se umělým cyklistou či s dítětem, jež může náhle vběhnout do vozovky.
Vidět lépe než člověk
Maketa aut, motorek, cyklistů či chodců se vždy pohybuje na platformě, kterou na dálku ovládají technici. Platformy se pohybují velmi nízko, takřka u země, aby je testovaný vůz v případě neúspěšného testu bez problémů přejel. Makety na platformách jsou oblepené molitanem, testované vozy za statisíce eur by tak kolize neměla výrazněji poškodit.
„Ne vždy testy vyjdou. Samozřejmě se stává, že auta terče někdy trefí, ano, i ty lidské,“ odpovídá na dotaz zdejší technik. V budoucnu se zde budou testovat také vozy značek Mini a Rolls-Royce, jež patří do německé skupiny. „Auto musí vidět lépe než člověk, proto je osázené senzory. Za pouhou jednu minutu testu senzory nashromáždí kolem čtyřiceti gigabitů dat,“ dodává.
Budoucnost elektromobility ve Škodě Auto dříve popsal Martin Jahn v pořadu E15 Elita byznysu:
Aby automobilka prokázala funkčnost bezpečnostních systémů u příslušných úřadů, musí využívat standardizované vybavení – platformy tak odebírá mimo jiné od britské společnosti AB Dynamics. „Cena jedné platformy osciluje mezi 100 až 150 tisíci eur. Zatím máme dvě velké a tři malé,“ uvádí projektový manažer BMW Group zodpovědný za zdejší centrum Andreas Heb.
Auto hlídá rychlost i ruce na volantu
V provozu je už i ovál simulující dálnici. Nové systémy automobilka ukazuje na dvojici limuzín BMW řady 7. Dopravní značky a podélné pruhy na vozovce detekuje kamera umístěná na čelním skle. Širokospektrální radar na „čumáku“ zase rozpoznává vzdálenější potenciálně nebezpečné předměty. Další čtveřice radarů je umístěna na náraznících. Širokoúhlé objektivy ve zpětných zrcátkách detekují pruhy, mezi nimiž se vůz pohybuje.
Technici, kteří nás berou na palubu, zde testují řídicí systémy ve vysoké rychlosti. Automobil se sám drží ve svém pruhu, před jinými vozy přibržďuje nebo automaticky přejíždí z pruhu do pruhu, když takový pokyn zadá řidič. Systém posádku také varuje, že jedeme příliš rychle. Poté co dává řidič ruce z volantu, vydává vůz varování, krátce nato prudce brzdí. Následující hláška systému, že jedeme „příliš pomalu“, tak může působit úsměvným dojmem. Stále je co ladit.
Podobnými asistenčními a bezpečnostními systémy už řada stávajících moderních aut na trhu disponuje. BMW je zde na polygonu zdokonaluje proto, aby nejnovější „bavoráky“ byly nejen bezpečnější, ale především samostatnější.
V kufru vozu, kterým jsme ovál projeli, leží sběrač dat o kapacitě šestnácti terabitů. Jakmile vůz dokončí test, sběrač putuje do centrální budovy k analýze dat. Dispečeři v centrální budově mají dokonalý přehled o všech probíhajících testech na ploše. Polohu aut monitorují s přesností do jednoho metru.
Plný provoz příští rok
Testy zde teprve pomalu začínají, s plným provozem, kdy se má po polygonu pohybovat až sto aut denně, se počítá od poloviny příštího roku. Chod polygonu by mělo zajišťovat přes dvě stě lidí, tvrdí BMW. Jak ale přiznává, s dosavadním náborem zaměstnanců na vyprahlém českém trhu práce má problémy.
Zcela podle plánu ostatně nejde ani samotný projekt polygonu. Před příchodem pandemie BMW počítalo se zaměstnáním sedmi set zaměstnanců a s vybudováním šestnácti testovacích modulů. Místo toho jich zde bagry stavějí šest, i tak se výstavba citelně prodražila. „V budoucnu se plánujeme vrátit k záměru v původním rozsahu,“ zopakoval Heb.
Od investic BMW si mnohé slibuje i Karlovarský kraj, jenž se snaží transformovat od uhelného hospodářství. Polygon je v tomto ohledu pilotním projektem.
„Kraj má své limity, které znemožňují některé megamiliardové projekty typu gigafactory (továrny na výrobu bateriových článků do elektromobilů – pozn. red.), nemá pět tisíc volných lidí na trhu práce. Spíše proto preferuji subtilnější investice – ať už do autoprůmyslu, nebo elektroniky, chemie či do jemného strojírenství, které zde má tradici,“ řekl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN). „Věřím, že nám v lákání investorů do regionu pomůže i stát,“ dodal hejtman.
BMW získalo investiční pobídku od státu až 529 milionů korun, informoval koncem roku 2018 tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Investice přes devadesát milionů korun do vybudování infrastruktury financoval kraj.
