Brusel hledá cestu z plynové nouze. Členským zemím určí povinné zásoby před zimou

Evropská unie se snaží vyřešit kritický nedostatek plynu. Členské státy si zřejmě budou povinně vytvářet zásoby klíčového paliva.

Evropská unie se snaží vyřešit kritický nedostatek plynu. Členské státy si zřejmě budou povinně vytvářet zásoby klíčového paliva. Zdroj: Profimedia.cz

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová
Největší množství plynu Evropě dosud dodával ruský státní podnik Gazprom. I kvůli současnému napětí na Ukrajině teď Brusel shání náhradu.
3
Fotogalerie

Evropská komise připravuje sérii legislativních opatření, která mají příští zimu zabránit opakování kritického nedostatku energetických komodit, informuje agentura Bloomberg. Konečnou podobu dokumentu Brusel zveřejní v březnu. Evropská unie bude po členech například požadovat, aby měli každý rok ke 30. září naskladněné předem určené minimální množství zemního plynu.        

„Skladování plynu hraje v současné krizi mimořádně důležitou roli. Nicméně zásoby mohou plnit svou bezpečnostní úlohu pouze, pokud je jich před začátkem topné sezony dostatek, a to i za nepříznivých tržních podmínek,“ píší eurokomisaři v předběžném návrhu.

Komise tedy bude prostřednictvím různých pobídek a nařízení tlačit vlády unijních zemí, aby si ve spolupráci se soukromými firmami do podzimu zajistily adekvátní množství plynu. Zvažuje se také varianta, že by státy Evropské unie pravidelně nakupovaly určitý objem fosilního paliva společně.   

Brusel se zároveň v posledních týdnech intenzivně snaží najít alternativního dodavatele suroviny, jenž by dokázal nahradit ruský Gazprom. Ve hře jsou mimo jiné partneři ze Spojených států, Kataru či Ázerbájdžánu. Žádný z kandidátů však momentálně nedokáže zcela a okamžitě zastoupit ruské dodávky. Právě EU chystá zmiňované další kroky, aby zásadnímu nedostatku energetické komodity předešla.     

Proč svět trápí vysoké ceny energií?

Video placeholde
• Videohub

Rusko až dosud Evropě obstarávalo kolem čtyřiceti procent veškeré spotřeby plynu. Od začátku roku však Gazprom dodal na evropský trh jen 17,9 miliardy krychlových metrů paliva, meziročně o 35,5 procenta méně. 

Pokud na Ukrajině vypukne ozbrojený konflikt a Západ uvalí na Moskvu přísné ekonomické sankce, dá se očekávat, že Rusové uzavřou kohouty úplně, navíc v době, kdy kontinent bojuje s mimořádně vysokou inflací. Také proto teď ceny plynu a všech energetických zdrojů trhají rekordy.

Evropská unie plánuje v budoucnu sázet hlavně na obnovitelné zdroje energie. Plyn má ovšem ještě řadu let hrát zásadní roli v energetickém mixu a sloužit jako přechodné palivo. „Na rozdíl od uhlí a ropy nenastane u zemního plynu vrchol globální spotřeby dříve než v roce 2040,“ odhaduje analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. „Jeho cena tedy bude v nejbližší době nadále růst a dosahovat nových rekordních hodnot,“ varuje.

článek vyšel 18. února