Evropa shání náhradu za ruský plyn. Zachránci ji tlačí k dlouhodobým smlouvám
Stále není jasné, jestli ruský prezident Vladimir Putin chystá útok na Ukrajinu. Jisté však je, že týdny spekulací o ofenzivě přiměly Evropu k usilovnému hledání alternativních zdrojů zemního plynu. Částečnou náhradu za ruskou surovinu by mohly poskytnout Katar a Ázerbájdžán. Větší objemy by však byly schopné poskytnout až během příštích let, navíc by si rády zajistily stabilní odběr dlouhodobými kontrakty. Krizové zásobování starého kontinentu LNG by si zřejmě vyžádalo koordinovanou akci pod taktovkou Spojených států.
Rusko je největším dodavatelem plynu do Evropy, stabilně zajišťuje kolem 40 procent její spotřeby. Nízká ochota Moskvy posílat na podzim partnerům dodávky nad rámec dlouhodobého kontraktu a hrozba vzájemných sankcí přiměly evropské země k úvahám o snižování závislosti na ruské surovině. V situaci, kdy jsou jejich plynové zásobníky uprostřed zimy v neuspokojivém stavu, však nemají příliš alternativ.
„Zvažujeme všechny možnosti a scénáře, včetně spolupráce s partnery, jako jsou USA, Katar a Ázerbájdžán, v otázce dodávek plynu pro případ, že by se je Rusko rozhodlo omezit nebo zastavit,“ uvedl o víkendu šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Už před Vánocemi, v době extrémních cen plynu, evropské země částečně zachraňovaly tankery s LNG. I nyní hledí Evropa především tímto směrem.
USA jednají o přesměrování LNG
Americký prezident Joe Biden si na pondělí pozval do Bílého domu katarského emíra šajcha Tamima bin Hamada Sáního. Předpokládá se, že emír projeví ochotu ke krátkodobému dovozu zkapalněného plynu na starý kontinent v případě krize. Američtí představitelé těsně před setkáním odmítali novinářům sdělit, zda se čeká i formální dohoda, a nechtěli vyzradit ani podrobnosti o případných objemech takové pomoci.
Přestože Katar soupeří se Spojenými státy o prvenství v exportu LNG, má Dauhá podle odborníků v současnosti jen málo volné kapacity a patrně nebude chtít ohrozit dlouhodobé kontrakty s asijskými kupci. „Spojené státy či jiní budou muset přesvědčit velké katarské odběratele plynu, aby krátkodobě umožnili jeho přesměrování do Evropy,“ vysvětlil nejmenovaný zdroj Reuters plán a roli Washingtonu.
Evropa by podle něj měla přemýšlet nad tím, že se zaváže k dlouhodobým dodávkám LNG. Katar chystá rozvoj svých nalezišť a jeho produkce v průběhu příštích let významně stoupne. Odborníci proto míní, že jeho nynější vstřícnost patrně souvisí se snahou zajistit si budoucí odbyt pro zvýšený export.
Dauhá navíc podle pondělního zjištění Reuters žádá od EU záruku, že případné přebytky katarského LNG neskončí mimo unii. Agentura s odkazem na tři zdroje z branže tvrdí, že obchodníci v některých unijních zemích přeprodávali katarskou surovinu od okamžiku růstu cen plynu.
Proč stále rostou ceny energií?
Trojkou na poli vývozu LNG je Austrálie, která rovněž může sehrát roli v evropském krizovém zásobování. Spíše než o přímém dovozu na vzdálený kontinent se však spekuluje o tom, že její surovina by v rámci koordinovaného přesměrování mohla nahradit katarský import do Asie.
Kromě Baku je ve hře i Alžírsko
Zkapalněný plyn ale není jedinou evropskou možností. I Ázerbájdžán dal v uplynulých dnech najevo ochotu pomoci Evropě se zásobováním v případě odříznutí od ruského plynu. „Pokud by vyvstala urgentní potřeba, jako jsme viděli v Turecku, nějaké objemy by byly k dispozici," prohlásil velvyslanec země v Londýně Elin Sulejmanov podle agentury Bloomberg. „Ale nevyrovnají se samozřejmě ruským,“ dodal.
Významnější nárůst importu plynu z Ázerbájdžánu by vyžadoval podpis dlouhodobého kontraktu. Baku totiž musí mít jistotu, že se mu nové investice do zvýšení produkce navrátí. „Je to dlouhodobé plánování, je to proces. Není to tak, že se někdo objeví a řekne: dejte mně víc plynu,“ podotkl Sulejmanov.
Zvýšit objem dodávek do Evropy by zřejmě mohlo i Alžírsko, i když v jeho případě je nutné počítat s rizikem rostoucí domácí spotřeby. Naproti tomu navýšení importu z Norska, jež vykrývá zhruba pětinu evropské konzumace, v tuto chvíli už není možné.
IEA: Poptávka po plynu v Evropě klesne |
|
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) očekává, že poptávka po zemním plynu na starém kontinentu letos klesne ve prospěch obnovitelných zdrojů a uhlí. IEA předpovídá, že po loňském růstu poptávky po surovině o 5,5 procenta letos přijde propad o 4,5 procenta. Evropa se tak patrně bude vymykat světovým trendům, v případě Asie a Severní Ameriky předvídá růst spotřeby suroviny. „Očekává se, že výroba elektřiny z plynu bude klesat v souvislosti s výrazným rozvojem obnovitelných zdrojů energie. Vysoké ceny plynu nadále snižují jeho konkurenceschopnost vůči uhlí při výrobě elektřiny,“ konstatovala agentura. Dalším faktorem v prognóze je počasí, loni bylo v Evropě mimořádně chladné jaro, které přispělo k větší potřebě vytápění. |
