K podnikům těžkého průmyslu, které investují stovky milionů do svých ekologických programů, se přidávají i výrobci stavebních materiálů. Společnost Českomoravský cement připravuje investici 300 milionů korun do ekologizace závodu v Radotíně. Pořízení nového mlýnu s vertikální technologií mletí a další ekologická opatření umožní jediné pražské cementárně do roku 2030 snížit emise a spotřebu elektřiny téměř o čtvrtinu.
Radotínská cementárna hodlá v letošním roce vybrat technologii pro nový mlýn a připravit projektovou dokumentaci, aby mohla příští rok požádat o stavební povolení. V roce 2023 hodlá zahájit výstavbu a nové zařízení spustí v roce 2025.
„Podstatou investice je snížit obsah emisně náročného slínku (hrudky vzniklé slínováním, tj. spojením vápence s hlinitokřemičitanovým jílovým materiálem – pozn. red.), a přitom zachovat pevnost a další vlastnosti pojiva. Abychom toho dosáhli, musíme mlít cement na jemnější frakci, což však zvyšuje energetické nároky na technologie.
Proto jsme se rozhodli přejít ze společného na separátní mletí. Díky tomu snížíme emise i spotřebu elektřiny,“ uvedl k projektu Ladislav Damašek, ředitel závodu Radotín společnosti Českomoravský cement.
V současnosti využívá cementárna kulové mlýny, který melou suroviny pohybem ocelových koulí uvnitř bubnového mlýna. Nový vertikální mlýn mele na principu pohybu několika kolových běhounů po mlecí míse.
Největší světoví znečišťovatelé a jejich emisní cíle
„Základním prvkem pro výrobu cementu je slínek, který vzniká společným vypalováním vápence a jílu. Při jeho výrobě vznikají neodstranitelné emise, cementárny proto hledají cestu, jak snížit jeho podíl v receptuře, a naopak zvýšit podíl příměsí, jako jsou struska, popílky, vápenec či pucolán (jemný písečný sopečný popel, pozn. red.),“ doplnil ředitel.
Cementárna Radotín je s historií přes 150 let druhou nejstarší z pěti cementáren na území České republiky. Každý rok vyrobí zhruba 700 tisíc tun cementu, který reprezentuje nenahraditelnou součást betonu či malty.
Cementárna se tak zařadila k podnikům, které investují do ekologických modernizací. Tu zřejmě největší v Česku provádějí ostravské hutě Liberty, které zaplatí miliardy za hybridních pece. Ty jsou součástí transformace, jejímž prostřednictvím se huť stane výrobcem zelené oceli (vyráběné bez využití energie z uhlí) a do roku 2030 dosáhne uhlíkové neutrality.
„Modernizační projekt, který je velice složitý po stránce technologické, procesní i finanční, nabírá na obrátkách. Máme před sebou ještě velký kus práce, ale po jejím dokončení se Liberty Ostrava stane jednou z nejmodernějších hutí na světě s vysokou produktivitou a velmi malým vlivem na životní prostředí,“ řekl Sambit Beborta, technický ředitel evropské části skupiny Liberty Steel, který vede tým zodpovědný za přípravu projektu. Liberty Steel Group plánuje v průběhu následujících deseti let investovat do rozvoje ostravské huti miliardy korun.
Ekologický plán má i společnost Suas Group ze skupiny Sokolovská uhelná. Ta připravuje třísetmilionovou investici do ekologizace provozu paroplynové elektrárny ve Vřesové. Firmu k tomu vede výrazný nárůst ceny emisních povolenek.
