Velké evropské ropné společnosti jako BP či Royal Dutch Shell se v uplynulém roce mohly těšit z růstu cen suroviny. Dříve by patrně využily situace a investovaly do nových projektů s cílem zvýšit těžbu ropy. Nyní se z úspěchu budou zřejmě těšit investoři ve formě tučných dividend. Firmy rovněž upírají pozornost k obnovitelným zdrojům typu větrných a solárních elektráren. Stále častěji se proto hovoří o možném rozštěpení evropských obrů, které by oddělilo jejich zelené aktivity od fosilních.
„Všechny velké společnosti do určité míry organizují pokles,“ řekl Reuters na adresu těžebních strategií evropských firem typu BP, Royal Dutch Shell, TotalEnergies, Equinor či Eni analytik Ben Cook z americké poradenské společnosti BP Capital Fund Advisors.
Jsou totiž pod vzrůstajícím tlakem investorů, aktivistů, vlád i veřejnosti, aby se připojily k boji proti změnám klimatu. Některé už proto zahájily obrat k nízkoemisním zdrojům, přestože výhled poptávky po ropě a její ceny zůstávají optimistické.
Green Deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí?
Britský ekonomický web Thisismoney.co.uk patřící Daily Mailu na konci uplynulého roku uvedl, že navzdory energetické krizi v království a Evropě byly v roce 2021 globální investice do ropy na patnáctiletém minimu.
S odkazem na data makléřské firmy AJ Bell konstatoval, že loni se pohybovaly kolem šesti procent tržeb, zatímco na vrcholu před šesti lety to byl více než dvojnásobek. Ve finančním vyjádření byl nejsilnější rok 2013, kdy velcí těžaři za tímto účelem vyčlenili 149 miliard liber, zatímco loni zhruba jen 57.
S poklesem investic bude v příštích letech spojený také útlum těžby. V případě pěti největších evropských společností půjde do roku 2030 dolů o patnáct procent, tedy pod šest milionů barelů denně poté, co kolem poloviny dekády dosáhne nejvyšší úrovně, píše Reuters.
Britský ropný gigant BP uvedl, že do konce desetiletí sníží produkci dokonce o čtyřicet procent, tedy přibližně o milion barelů denně v porovnání s úrovní v roce 2019. Těžba Shellu byla na vrcholu přede dvěma lety.
Evropské těžební společnosti se nyní stále více poohlížejí po investicích do větrných a solárních elektráren a věří, že jejich návratnost se v dlouhodobém horizontu vyrovná těm do ropy. BP kupříkladu v loňském roce investovala do amerických solárních projektů 220 milionů dolarů. Zajímá se také o výstavbu větrníků nejen ve vodách kolem Spojeného království, ale také u Norska a USA.
Norský Equinor zase loni koupil polskou společnost Wento, která má velké fotovoltaické plány. Shell se mimo jiné zaměřil na plovoucí větrné turbíny, a to nejen na severu Evropy, ale také u pobřeží Jižní Koreje.
Začíná se proto hovořit o tom, že by se velké evropské společnosti mohly začít štěpit a oddělovat „nečistý a čistý“ byznys. Někdejší šéf BP John Browne se domnívá, že by to pomohlo přitáhnout investice a urychlit zelený přechod. BP a Shell však zatím tvrdí, že jsou silnější jako celek, a mohou tak ropné výnosy investovat do ekologičtějších projektů.
Americké ropné firmy, jako jsou Chevron či ExxonMobil, naproti tomu zatím nevěří, že by jim obnovitelné zdroje přinesly zisky požadované investory. „Navzdory rostoucím emisím a společenské poptávce po klimatické akci velcí američtí těžaři sázejí na dlouhou budoucnost ropy a plynu, zatímco velcí evropští vidí budoucnost v poskytování elektřiny,“ řekl listu The New York Times už na podzim energetický expert David Goldwyn, který dříve působil v administrativě Baracka Obamy. Analytici vesměs míní, že teprve čas ukáže, která cesta je správná a zda evropští těžaři svůj přechod neuspěchali.
