Konference E15: Český průmysl není připraven na vypnutí plynu | E15.cz

Český průmysl není připraven na vypnutí plynu, shodli se řečníci na konferenci E15

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Okamžité odpojení od dodávek ruského plynu by znamenalo pro tuzemský průmysl katastrofu. Stát má přitom jen omezené možnosti, jak podnikům pomoci. Evropská unie bude muset kvůli válce na Ukrajině upravit Green Deal, své hlavní klimatické cíle však nezmění. Shodli se na tom čeští politici a energetičtí experti na konferenci E15 Premium, která se konala ve středu v pražském hotelu Four Seasons. 

Úvodní panelová diskuze se věnovala možným dopadům na české průmyslové podniky v případě, že by Ruská federace v nejbližší době přestala dodávat Česku zemní plyn. Moskva již kvůli válce na Ukrajině a souvisejícím západním sankcím odstřihla od plynu Polsko, Bulharsko a Finsko. Česká republika je však na ruských fosilních palivech závislejší než zmiňované země a bude to právě průmysl, kdo by v takové situaci utrpěl nejvíce, tvrdí odborníci.

„Mám pro takovou variantu jediný výraz - katastrofa,“ prohlásil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. „Důsledek toho vypnutí je komplikovaný. Nefunguje to tak, že pak někdo otočí knoflíkem a ta soustava zase naběhne. Ta soustava bude nabíhat měsíce, možná rok,“ varoval Nouza. 

Proč ve světě zdražují energie?

Video se připravuje ...

Chybí 100 miliard kubíků

„Myslím, že český průmysl není připraven na vypnutí plynu vůbec. Ani nevíme, kam zasahuje ta diskontinuita v dodávkách. Ve Škodovce bez nich nevyrobí ani jednu karoserii, protože formování mají na plyn,“ reagoval energetický expert a bývalý šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček. „Víte, kolik stála plynová infrastruktura? Půl bilionu korun, to je dvacetkrát více než jakou částkou disponuje současný Modernizační fond,“ dodal Janeček s tím, že žádné krátkodobé řešení podle něj neexistuje. „Pro průmysl nemusí být likvidační jen nedostatatek plynu, ale i jeho cena,“ zmínil ještě expert.          

„Pokud dojde k výpadku čtyřiceti procent dodávek, zejména v zemích střední a východní Evropy se to projeví. Nejedná se jen o vytápění, ale hlavně o výrobu, která je spjata s vysokými teplotami,“ přidal se i exministr průmyslu a obchodu a nynější místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). Vyloučil, že by zkapalněný zemní plyn neboli LNG z Kataru či Spojených států mohl ruské suroviny vykompenzovat. 

„LNG je drahý. Chybí tu terminály. USA nám mohou dodat maximálně patnáct miliard kubíků, to znamená, že sto miliard metrů krychlových nám pořád bude chybět. To se úsporou spotřeby nedá nahradit,“ vypočítal Havlíček a společně s Janečkem vyzvali českou vládu, aby nakoupila plynové zásobníky od německé energetické společnosti RWE, například prostřednictvím ČEZu. Je to prý historická příležitost. Mnoho jiných možností, jak firmám a domácnostem pomoci podle nich český stát nemá.

Náměstek ministerstva průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla potvrdil, že nejohroženější budou při nedostatku ruského plynu čtyři středoevropské země - vedle Česka ještě Slovensko, Rakousko a Maďarsko. Je však přesvědčen, že úspornější hospodaření s energiemi má smysl. I většina domácností je podle něj schopna ušetřit na efektivnějším vytápění až třicet procent. 

Bez jádra to nedáme

Druhá polovina konference byla zaměřena na Green Deal a zda jej Evropská komise bude muset vzhledem k současné energetické krizi přepracovat. „Green Deal začíná dostávat trochu realističtější rozměr. Určitě se změní cesta, ale ty hlavní cíle zůstanou stejné,“ myslí si europoslanec Ondřej Knotek (ANO). „Debata o Green Dealu je nicméně pokřivená tím, že je řízená ideologií,“ doplnil politik. 

Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák vyzval Česko, aby zrychlilo svůj přechod na nízkouhlíkové a bezuhlíkové technologie, neboť je v tomto až deset let pozadu za jinými evropskými státy. To naopak striktně odmítl jednatel společnosti Lasselsberger Roman Blažíček. „Podporovatelé odchodu od fosilních paliv používají vyjádření, že český průmysl zaspal a nevyvíjí se. Já tuto rétoriku odmítám. Průmysl by v případě takové laxnosti už dávno neexistoval, pro nás je to přirozený proces, chovat se úsporně a efektivně,“ oponoval Blažíček. 

Blažíček dále kritizoval Evropskou komisi, že mění pravidla hry až příliš často, což je pro podniky, které potřebují plánovat na dvacet let dopředu velký problém. Kompletní přebudování plynové infrastruktury na elektrickou si v krátké době nedokáže představit. 

Podle europoslance a bývalého ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) válka na Ukrajině klimatické snahy Evropské unie spíše urychlí. Varoval však před možnými důsledky zejména pokud jádro nebude Bruselem uznáno jako zelený zdroj. 

„Bez jádra to nedáme. Pokud jde o plyn, náš hlavní problém je, že stojíme v Evropě až na konci fronty. Do této situace nás kromě Putina dostali i Němci. Spoléhat se na dodávky z Alžírska, Maroka nebo Libye může být ošemetné, může tam nastoupit nějaký diktátor. Rychlá diverzifikace zdrojů v rámci jednoho roku až dvou let není možná,“ shrnul Vondra. Upozornil také na to, že nemá smysl urychlovat elektromobilitu, pokud budeme své automobily nabíjet „špinavou“ elektřinou. Skepticky vidí europoslanec i projekt uhlíkového cla.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery