Změny na teplárenském trhu přinese hlavně potřeba zvýšení investic kvůli evropské regulaci. První transakce už přitom proběhly loni.
Jedním z hlavních cílů strategie energetického koncernu ČEZ se stal teplárenský byznys. Energetická společnost by tak ráda v příštích letech posílila svoji pozici na tomto trhu. „Je to vedlejší byznys hned vedle elektroenergetiky, takže nám to dává smysl, abychom v teplárenství rostli, pokud budou příležitosti,“ sdělil deníku E15 šéf ČEZ Daniel Beneš, který dodal: „Zajímá nás hlavně Česko a Slovensko.“ Na otázku, zda už ČEZ jedná o konkrétní investici, neodpověděl.
Zaměření největší tuzemské energetické skupiny na teplárenství je možnost, jak si vylepšit zisky. „Je to regulovaný byznys, kde jsou dvojí výnosy z výroby tepla a elektřiny. I při nízkých cenách elektřiny je to schopné vydělávat,“ říká analytik České spořitelny Petr Bártek. Podle něj však expanze do teplárenství nebude mít na výsledky ČEZ zásadní vliv.
Samotný ČEZ by však rád do roku 2020 právě posílením pozice v teplárenství, snížením nákladů a optimalizací výroby elektřiny a těžby uhlí vylepšil svůj provozní zisk o tři miliardy korun.
ČEZ byl přitom v poslední době v oblasti teplárenství a služeb velmi angažovaný. Na začátku roku třeba koupil polskou společnost Metrolog, která se věnuje službám souvisejícím právě s tepelným hospodářstvím. Už před rokem také převzal prostřednictvím své dceřiné společnosti ČEZ Teplárenská tepelné hospodářství města Jirkov za zhruba šedesát milionů korun.
Daleko větší investice v teplárenství ale skupina teprve chystá: hodlá totiž postavit horkovod z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic o délce 25,9 kilometru za 1,3 miliardy korun. Má zásobovat zhruba třicet procent odběratelů krajské metropole.
V miliardách se počítají rovněž investice do obnovy teplárny v Mělníku, která dodává teplo pražským domácnostem. „Prostor pro investice má ČEZ v rekonstrukci tepelných sítí, které vlastní,“ doplňuje Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení České republiky.
Šanci posílit v teplárenství by ČEZ mohlo poskytnout také plnění ze snížených emisních limitů Evropské unie, které si vyžádá ještě značné investice. K těm však nemusejí být všichni majitelé tepláren ochotni přistoupit a mohli by začít uvažovat o prodeji. „Transakce související s emisemi se odehrává v Plzni,“ uvádí příklad Hájek. Připravuje se tam spojení městské Plzeňské teplárenské s Plzeňskou energetikou, která spadá do Energetického a průmyslového holdingu Daniela Křetínského (spoluvlastník vydavatele deníku E15, pozn. red.). Pokud by ke spojení nedošlo, musela by teplárna kvůli novým limitům EU do poloviny roku 2021 modernizovat dva kotle za 1,5 miliardy korun.
Zásadní překreslení trhu se však kvůli emisním limitům čekat nedá. Podle Hájka má totiž už většina tepláren tuto záležitost vyřešenou.
