Energetická skupina ČEZ dá do transformace teplárenských lokalit do konce dekády odhadem 30 až 40 miliard korun. Nejvíce půjde do teplárensko-elektrárenské lokality Mělník, která dodává teplo pro Prahu. Zbytek, zhruba deset miliard, ČEZ investuje do transformace ostatních tepláren.
ČEZ kvůli tlaku na rychlejší odchod od uhlí přejde v teplárenství na jiná paliva ještě do konce roku 2030. „Letos budeme odstavovat elektrárnu Mělník III. Zbylé dvě tamní elektrárny budeme postupně přestavovat na plyn a odpad, což by mělo být dokončeno právě do konce dekády. Investice jen do této lokality vyjde na 20 až 30 miliard korun,“ sdělil místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Konečná cena podle něho bude záviset na finálním mixu technologií v lokalitě a také na nabídkách vzešlých z výběrových řízení. Do lokality bude ČEZ přivádět také plyn.
„Po transformaci budou v Mělníku základní technologií pro výrobu tepla a elektřiny vysoce účinné paroplynové zdroje. Jako záložní a špičkový zdroj tepla budou instalovány nové plynové kotle. Zvažujeme využití dalších nízkoemisních technologií a paliv,“ řekl k tomu mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Kromě přechodu na jiná paliva bude ČEZ investovat i do technologií, které pomohou snížit emise dusíku, síry, ale i dalších látek, jako je rtuť. „Zavádíme opatření, aby elektrárny plnily nejpřísnější limity i na tu zbytkovou dobu své životnosti, než přejdou na jiná paliva, nebo je odstavíme. Investujeme i do bezpečnosti, aby elektrárny, byť v omezeném provozu, vydržely tak dlouho, jak budeme potřebovat. Na to půjdou vyšší jednotky miliard,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 Cyrani. Nejnáročnější jsou v tomto ohledu podle něho investice do snížení objemu rtuti a prachu.
ČEZ, který chce do roku 2023 odstavit ještě elektrárnu Dětmarovice a na jiné palivo předělat i teplárnu Trmice, musí reagovat na neustále se zpřísňující podmínky pro uhelné zdroje. Například emisní povolenky, které musejí výrobci energie nakupovat a odevzdávat podle objemu vypouštěného oxidu uhličitého, meziročně zdražily na zhruba dvojnásobek a nyní se prodávají za 54 eur. Čím dál přísnější jsou i zmíněné emisní limity.
S tlakem na ozelenění energetických zdrojů přicházejí i finanční instituce jako banky, pojišťovny nebo i fondy. Čím dál častěji se přitom řídí takzvaným ESG ratingem. Zkratka ESG pochází z anglických slov environmental, social and governance, takže rating vyčísluje rizika vlivu firmy na životní prostředí a to, jakou má společnost sociální odpovědnost a kvalitu řízení. Také kvůli tomu ČEZ na konci května ohlásil rychlejší odchod od uhlí.
„Už cítíme, že se nám zúžila nabídka bank, ale zatím to nejsou ty, se kterými dlouhodobě spolupracujeme. Přesto je jasné, že do budoucna se budeme muset změnit. V ratingu ESG bychom nyní dostali 50 procent, ale do roku 2023 se chceme dostat na 80 procent,“ uzavřel Cyrani.
Analytika Fio banky Jana Rašku nastíněné plány nepřekvapily, a to vzhledem k neustále zdražujícím emisním povolenkám. „Lze předpokládat, že v budoucnu skupině zbydou jen tři páteřní uhelné elektrárny Ledvice, Tušimice a Prunéřov, zbytek čeká přestavba či odstavení,“ míní Raška.
