ČEZ mění strategii, bude vyplácet vyšší dividendy

Daniel Beneš

Daniel Beneš Zdroj: Michael Tomeš E15

Rumunský větrný park Fantanele-Cogealac společnosti ČEZ
Jaderná elektrárna Temelín
3
Fotogalerie

Energetická společnost ČEZ mění dividendovou politiku. Představenstvo firmy rozhodlo, že ČEZ bude do budoucna vyplácet 80 až 100 procent čistého zisku, očištěného o mimořádné vlivy. Dosud to bylo 60 až 100 procent. Informoval o tom mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Hlavním důvodem změny je podle něj aktualizace strategie ČEZ, která nepředpokládá významné akvizice a investice do obnovitelných zdrojů v zahraničí.

Dividendu z loňského zisku bude schvalovat valná hromada ČEZ 26. června. Vedení společnosti v polovině května oznámilo, že z loňského zisku navrhne vyplatit dividendu 24 korun na akcii. Firma uvedla, že tak navrhuje vydat na dividendách 99 procent zisku očištěného o mimořádné vlivy, což je podle jejího generálního ředitele Daniela Beneše dosud nejvyšší podíl. Mezi akcionáře by se mělo rozdělit asi 12,9 miliardy korun. Čistý zisk ČEZ loni činil 13,1 miliardy korun. Podle analytiků jde přesto o zklamání, loni energetická skupina vyplácela 33 korun na akcii.

„Poslední kroky managementu ČEZ u investic, dividend a poskytování informací jsou minimálně podivné," řekl analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. Pokud jde o dividendu, management podle něj šalamounsky mluví o výplatě 99 procent očištěného čistého zisku. „Kdyby byla vůle vyplatit vyšší dividendu, a tak doplnit příjmy státního rozpočtu, mohli by zahrnout také 200 miliard korun nerozděleného zisku nebo vyplácet 80 až 100 procent nekonsolidovaného čistého zisku,“ dodal.

Zástupce části minoritních akcionářů firmy Michal Šnobr na twitteru uvedl, že v pátek podal protinávrh, ve kterém požaduje z loňského zisku vyplacení dividendy 35 korun na akcii. Akcionáři kolem Šnobra iniciovali loni valnou hromadu, která se uskutečnila na konci listopadu. Šlo o první valnou hromadu ČEZ svolanou na popud minoritního akcionáře.

Výsledky ČEZ se loni podle dřívějších vyjádření představitelů firmy dostaly na pomyslné dno. Čistý zisk meziročně klesl o 45 procent na 10,5 miliardy korun. Meziroční srovnání podle firmy značně ovlivnily jednorázové výnosy za 7,5 miliardy korun z roku 2017, hlavně z prodeje akcií maďarské skupiny MOL. Tržby loni činily 184,5 miliardy korun a meziročně stouply reálně o téměř 11 miliard korun.

Z pozvánky na červnovou valnou hromadu vyplývá, že ČEZ se chce více soustředit na český trh. V zahraničí se do budoucna zaměří hlavně na služby související s moderní decentrální energetikou. O přijetí nové strategie budou rozhodovat akcionáři. Majoritním vlastníkem firmy je stát prostřednictvím ministerstva financí - vlastní 70 procent akcií. Hlasování na valné hromadě ČEZ tak vesměs končí podle přání resortu.

Beneš v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že firma plánuje kromě dříve avizovaného Bulharska prodat majetek v Rumunsku a Turecku. Skupina podle něj zvažuje i prodej elektráren v Polsku. Z prodeje chce získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl HN, že o plánu prodeje majetku ČEZ neví, ale že již dříve ČEZ kritizoval za nepovedenou expanzi do ciziny. O plánu opustit rumunský trh už dříve informoval deník E15.

ČEZ působí kromě Česka na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Turecku, Německu a Francii. Už delší dobu hledá kupce pro svá aktiva v Bulharsku, nyní jedná s tamní finanční skupinou Eurohold. Jak se ČEZ postaví k majetku v Německu a Francii, Beneš neuvedl. „Určitě chceme všechny projekty dotáhnout do konce, a pak se budeme zamýšlet nad tím, co dál,“ řekl deníku.