ČEZ odepíše osm miliard z hodnoty investic v Rumunsku | E15.cz

ČEZ odepíše osm miliard z hodnoty rumunských investic. Za čtvrtletí může vykázat účetní ztrátu

Vladan Gallistl

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
2

Energetický koncern ČEZ na prodeji rumunského majetku moc nevydělá. Alespoň účetně. V účetnictví je totiž hodnota majetku distribuční společnosti, větrného parku nebo například čtyř menších vodních elektráren výrazně vyšší než cena, kterou ČEZ utrží.

„Prodejní cena je nižší než hodnota nákladu vyřazení předmětných aktiv z konsolidace skupiny ČEZ,“ uvádí mluvčí ČEZ Alice Horáková s tím, že proto je nutné vytvořit opravnou položku. Ve zprávě o hospodaření ČEZ za prvních devět měsíců je pak uvedeno: „K datu klasifikace na aktiva držená k prodeji bude zaúčtována opravná položka. Aktuální předpoklad výše opravné položky činí 8,1 miliardy korun.“

Vytvoření opravné položky zasáhne zisk polostátního energetického kolosu. „Tvorba opravných položek je součástí výkazu zisku a ztráty za účetní období, tedy ovlivní čistý zisk skupiny ČEZ za čtvrté čtvrtletí 2020,“ říká Horáková.

Analytici ovšem nečekají, že by účetní operace ovlivnila například výplatu dividendy. „ČEZ pravděpodobně vykáže účetní ztrátu, ale nebude to mít vliv na dividendu,“ uvádí k dopadu prodeje analytik České spořitelny Petr Bártek.

Podobně se vyjadřuje i analytik J&T Banky a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr, podle něhož jsou „důsledky v tomto okamžiku účetní. Pro akcionáře je rozhodující, že to nebude mít vliv na upravený čistý zisk, který je očištěný o účetní operace.“

Za odepsáním hodnoty investice stojí několik faktorů. „Očekávaná tvorba opravné položky je důsledkem historického vývoje měnového kurzu rumunské měny vůči koruně a negativních regulatorních zásahů v Rumunsku v minulosti (zejména zásahů do regulace obnovitelných zdrojů),“ dodává Horáková. Samotný ČEZ ve zprávě o hospodaření uvádí, že kumulovaná ztráta z kurzových přepočtů je 5,5 miliardy korun.

Rumunsko navíc v minulosti omezilo státní podporu větrnému parku ČEZ, jehož výkon je 600 megawattů. To z něj činí největší evropský větrný park, který není na moři.

K omezení státní podpory došlo prostřednictvím takzvaných zelených certifikátů. Rumunská vláda totiž snížila jejich cenu a rovněž pozastavila příděl části certifikátů. ČEZ tak za vyrobenou elektřinu inkasoval méně peněz. „Způsobilo to, že návratnost byla nižší, než se očekávalo na začátku investice,“ upozorňuje Šnobr.

Investice se podle něj ukázala jako nepřiměřeně vysoká. Výsledkem bylo, že v rumunském byznysu ČEZ „byly oprávky skoro každý rok“. Například v roce 2014 snížil ČEZ hodnotu větrného parku o astronomickou sumu 6,6 miliardy korun.

Prodej rumunského majetku nicméně přispěje k přílivu peněz do kasy energetické skupiny. „Vysoce pozitivně ovlivní cash flow v roce 2021, kdy se očekává vypořádání transakce a úhrada celé prodejní ceny,“ zdůrazňuje Horáková.

Za prodej rumunských aktiv by měl ČEZ inkasovat necelou miliardu eur. Kupcem je australská společnost Macquarie Infrastructure and Real Assets, která v České republice vlastní například České radiokomunikace.

Výsledkem může být proto slušná dividenda, protože kromě peněz za rumunský majetek by ČEZ mohl vyinkasovat i peníze z prodeje bulharských distribučních společností. Podle Šnobra by mohla dividenda dosáhnout výše šedesáti korun na akcii. Za loňský rok ČEZ vyplatil dividentu 34 korun na akcii.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah