ČEZ vyplatí dividendu 34 korun za akcii, podpis smluv o dostavbě Dukovan se posouvá

Logo skupiny ČEZ, ilustrační foto

Logo skupiny ČEZ, ilustrační foto Zdroj: ČTK

Sídlo ČEZ, ilustrační foto
2
Fotogalerie

Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům dividendu 34 korun za akcii před zdaněním. V pondělí o tom rozhodla valná hromada firmy. Mezi akcionáře bude rozděleno 18,3 miliardy korun z loňského zisku firmy. Stát jako majoritní akcionář získá 12,8 miliardy korun. Místopředseda představenstva firmy Pavel Cyrani na pondělní valné hromadě akcionáře také informoval, podpis smluv o stavbě Dukovan se posunul na červenec.

Návrh na dividendu ve výši 34 korun, kterou podalo představenstvo ČEZ. Analytici podobnou výši dividendy očekávali.

Z předloňského zisku vyplatil loni ČEZ akcionářům dividendu 24 korun za akcii před zdaněním, nejnižší dividendu za 12 let. Předloni byla dividenda 33 korun za akcii. 

ČEZ vlastní ze 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí, zbytek drží soukromí akcionáři. Většina vyplacené dividendy tak směřuje státu, hlasování na valné hromadě ČEZ vesměs končí podle přání resortu financí. Výsledky ČEZ se loni podle dřívějších vyjádření představitelů firmy odrazily od pomyslného dna. Očištěný čistý zisk, ze kterého se vyplácí dividenda, vzrostl proti roku 2018 o 44 procent na 18,9 miliardy korun.

Rozhodným dnem pro uplatnění práva na dividendu je 2. červenec. Čistý zisk ČEZ loni meziročně stoupl o 38 procent na 14,5 miliardy korun. Firmě pomohl hlavně růst cen elektřiny a také obchod s komoditami. Tržby společnosti vzrostly o 12 procent na 206,2 miliardy korun. V letošním roce očekává ČEZ navzdory dopadům pandemie koronaviru další růst.

V březnu firma oznámila, že očekává růst provozního zisku EBITDA za celý rok z loňských 60,2 miliardy korun na 63 až 65 miliard korun a očištěný čistý zisk 21 až 23 miliard korun. V květnu ČEZ výhled upravil na 61 až 64 miliard korun provozního zisku EBITDA a 19 až 22 miliard korun očištěného čistého zisku. „Celoroční zisk předpokládáme nyní pouze o jednu až dvě miliardy korun nižší, než jsme předpokládali před vypuknutím pandemie ve světě,“ uvedl tehdy finanční ředitel firmy Martin Novák.

Podpis smluv na dostavbu Dukovan se odsouvá

Místopředseda představenstva firmy Pavel Cyrani na pondělní valné hromadě akcionáře také informoval, že podpis plánovaných smluv mezi státem a společností ČEZ o stavbě nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany se z konce června posunul na polovinu července. Plánovaný termín konce června oznámil dříve vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO).

Obě smlouvy na konci dubna schválili ministři. Vedle zastřešující dohody jde o smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle dřívějšího vyjádření Havlíčka dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt.

Dodavatelským modelem nového bloku má být takzvaná stavba na klíč, která zajistí možnost kontroly subdodavatelů projektu. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že na financování výstavby by se stát měl podílet řádově 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun).

Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové.

Beneš letos několikrát zopakoval, že tendr na výběr dodavatele bloku by měl být vypsán do konce tohoto roku, vítěz by měl být vybrán do konce roku 2022. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.

Pod Energotrans míří i zbývající část elektrárny Mělník 

Akcionáři na pondělní valné hromadě také schválili návrh představenstva o vyčlení zbývající části elektrárny Mělník - technologické celky Elektrárna Mělník II a Elektrárna Mělník III - do dceřiné společnosti Energotrans. Energotrans je provozovatelem Elektrárny Mělník I od roku 1993. Od roku 2012 společnost plně vlastní ČEZ.

V pozvánce na valnou hromadu ČEZ uvedl, že především kvůli plnění ekologických limitů je budoucnost mělnické elektrárny delší dobu diskutována. „Vyčlenění organizační jednotky Elektrárna Mělník, tj. bloků EMĚ II a EMĚ III, do 100procentní dceřiné společnosti Energotrans optimalizuje útlum kondenzační výroby uhelných zdrojů ČEZ a vytváří předpoklady pro dlouhodobou bezpečnou dodávku tepla pro hlavní město Praha, neboť zajistí společnosti Energotrans na přechodné období pět let záložní zdroj tepla v podobě bloků EMĚ II, které již nemohou být provozovány v základním elektrárenském zatížení, ale především přinese jistotu dalšího provozu po roce 2025 v podobě společné infrastruktury,“ dodal ČEZ.

Akcionáři na valné hromadě, která začala v 10:00, jednali ještě po 21. hodině. Rozhodli mimo jiné o změnách v dozorčí radě ČEZ. Novým členem dozorčí rady je Vladimír Černý, starosta obce Rouchovany, v jejímž katastru částečně leží JE Dukovany. Nahradí Lubomíra Lízala.     

Na žádost minoritních akcionářů kolem kritika současného vedení firmy Michala Šnobra by akcionáři měli probrat i návrh na změnu koncepce podnikatelské činnosti firmy.

„Z dnešního průběhu valné hromady je zřejmé, že tady panuje absolutní synergie mezi vládou jako ovládajícím akcionářem na jedné straně a managementem firmy na straně druhé. Management vyšel vládě vstříc s projekty účasti v aukci 5G kmitočtů, koupě lithia a projektu Dukovan. Za to si zajistil v podstatě stabilitu pozic všech členů představenstva. Proti tomuhle se jde samozřejmě strašně těžko,“ uvedl Šnobr.