Dělníky v autoprůmyslu čekají hromadná propouštění, nahradí je odborníci

Kolínská automobilka Toyota Motor Manufacturing Czech Republic

Kolínská automobilka Toyota Motor Manufacturing Czech Republic Zdroj: ČTK

Přechod k elektromobilitě by Evropu stál více než čtvrt milionu pracovních míst ve výrobě pohonných systémů, plyne ze studie poradenské společnost PwC Strategy& pro Evropskou asociaci dodavatelů automobilů CLEPA. Upozorňuje nejen na pokles zaměstnanosti, ale i celkovou proměnu poptávky po skladbě profesí v autoprůmyslu. Výroba baterií bude vyžadovat více vysokoškolsky vzdělaných odborníků a méně nekvalifikovaných pracovníků, což nemusí být pro Česko dobrá zpráva. Musíme začít s rekvalifikací už dnes, shodují se odborníci.

Studie zhodnotila tři scénáře vývoje automobilového průmyslu, které mají vést k dosažení cílů Green Deal. Mezi nimi je současný přístup Evropské komise založený pouze na elektrických vozidlech navržený v balíčku Fit for 55, scénář radikálního nárůstu počtu elektromobilů a smíšený přístup, který zahrnuje jak technologii elektrických baterií, tak spalovacích motorů.

Dokument dospívá k závěru, že smíšená strategie, kdy by se auta se spalovacím motorem nadále vyráběla, by měla obdobný dopad na snížení uhlíkové stopy, ale vyšší míru zaměstnanosti a vyšší přidanou hodnotu v dodavatelském řetězci.

Elektromobilita: Jaké jsou plány EU a světa?

Video placeholde
• Videohub

Z celkových výpočtů plyne, že za stávajícího scénáře zanikne v průběhu desetiletí zhruba půl milionu pracovních míst ve výrobě pohonných jednotek, zejména v dodavatelském sektoru pro výrobu komponentů. Elektromobilita sice dá vzniknout novým pracovním místům, ta ale nahradí jen necelou polovinu těch aktuálních.

Navíc absolutní většina pracovních míst, odhadem sedmdesát procent, skončí v průběhu relativně krátkého období v letech 2030 až 2035. To může mít drastické dopady na socioekonomickou situaci v Evropě, upozorňuje studie.

Důvodem rázného propadu je podle autorů nízká flexibilita současného dodavatelského řetězce. „Zatímco výrobci automobilů mají větší kapacitu k odprodeji nebo proměně vnitřních činností, aby si kompenzovali ztrátu v oblasti pohonných jednotek, dodavatelé nedokážou reagovat tak pružně, protože jsou vázáni dlouhodobými smlouvami s výrobci vozidel,“ píše se ve studii.

Nejistá česká budoucnost

Tuzemský autoprůmysl má na první pohled podle studie slušné vyhlídky. Výroba motorů zaměstnává zhruba třetinu zaměstnanců českého autoprůmyslu. Nárůst pracovních míst ve výrobě elektropohonů v kombinaci se zbývající výrobou určenou pro trh s náhradními díly do aut se spalovacím motorem by mohl znamenat, že i v případě současného scénáře zůstane celková míra zaměstnanosti ve výrobě pohonných jednotek v roce 2040 zhruba stejná.

Studie odhaduje, že i za dvacet let se bude na výrobě pohonných jednotek podílet 41 tisíc Čechů. Při bližším rozboru se ovšem ukazuje, že budoucnost zaměstnanců českého autoprůmyslu není tak jistá.

První alarmující zpráva se týká velmi koncentrovaného propouštění v průběhu následujících deseti let. Do roku 2030 bude podle studie zrušeno dvanáct tisíc původních pracovních míst ve výrobě, ta by ovšem měla nahradit nově vzniklá pracovní místa v sektoru elektromobility.

Za dvacet let by podle odhadů v továrnách vyrábějících elektrické pohony mohlo pracovat necelých 24 tisíc lidí, zatímco zhruba 17 tisíc by i nadále pracovalo ve výrobě náhradních dílů pro auta se spalovacím motorem. Ďábel se ovšem skrývá v detailech. V daném případě jde o skladbu zanikajících a nově vznikajících pracovních míst.

Česko má sice velkou šanci, že přiláká výrobce elektromobilů, připouští studie, ale jejich výroba vyžaduje výrazně méně kvalifikované pracovní síly a značně odlišný druh odborných pozic než u klasických aut. „Elektromotor se skládá z podstatně méně součástek než spalovací motor, elektromobily nemají převodovku nebo výfukový systém, proto očekáváme až třetinový pokles pracovních míst,“ konstatuje předseda odborového svazu KOVO Jaroslav Souček.

Již dřívější výzkum CLEPA ukázal, že výroba baterií poskytuje více pracovních míst pro vysokoškolsky vzdělané zaměstnance a méně pro strojní dělníky, kteří vyrábějí díly související se spalovacími motory. „Většina pracovních míst v sektoru elektromobility se nachází v dodavatelském řetězci na výrobu baterií, kde jsou potřeba hlavně chemici, datoví analytici a další kvalifikovaní odborníci,“ uzavírá zpráva.

Vzniká proto velký otazník, zda dělníci, kteří opustí původní zaměstnání, budou ochotní podstoupit náročnou rekvalifikaci, která by je zařadila mezi kvalifikovanější odborníky. „Určitě bude nabízena hromadná rekvalifikace, ale zcela jistě se to nedotkne všech zanikajících pracovních míst,“ konstatuje Souček.

Obavy má i manažer strategických projektů v energetickém týmu oddělení poradenských služeb Deloitte Miroslav Lopour. „Bez modernizace mohou automobilky odejít za továrnami na baterie a do zemí s moderním know-how. Továrna na baterie pak přinese řádově nižší desetitisíce míst. V energetice jsou to také desetitisíce,“ varuje.

Sdružení automobilového průmyslu naopak nemá obavy z poklesu v zaměstnanosti nekvalifikovaných pracovníků. „Důvodem je především nadále napjatý trh práce. Lze spíše očekávat, že i v případě propouštění tu naopak existuje řada firem připravená svůj stav doplnit,“ vysvětluje výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.

Větší starosti mu dělá nedostatek odborníků. „Spíše než jen Green Dealem je tato potřeba dána nástupem nových technologií a tlakem na zvyšování efektivity produkce, digitalizací a automatizací výrobního procesu,“ podotýká. 

O budoucnosti se rozhoduje teď

Nálada analytiků je navzdory předpovědím optimistická. „Náš poslední odhad z léta ukazuje, že zhruba pětina dodavatelských kapacit by mohla být podstatněji ovlivněna, ale jen pro necelých pět procent by mohlo jít o existenční hrozbu,“ říká vedoucí partner pro automobilový sektor v regionu střední, východní a jihovýchodní Evropy a střední Asie EY Petr Knap. Srovnatelným nebo i větším „zabijákem“ pracovních míst v automobilním průmyslu budou podle něj rostoucí náklady na zaměstnance, energie a postupující automatizace.

Velkou roli budou hrát i zbylé regulace obsažené v klimatickém balíčku. „Součástí Green Dealu je také takzvané uhlíkové clo, jehož dopadem by mělo být zvýšení zaměstnanosti v souvislosti s přesunem některých výrobních činností zpět do Evropy,“ podotýká předseda Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamil Blažek.

Zda k úbytku pracovních míst skutečně dojde, rozhodne současná strategie firem a státu, shodují se experti. „Vlivem toho, že bude klesat výroba aut se spalovacími motory, budou jejich subdodavatelé snižovat výrobu. Tato změna bude ale pozvolná, bude trvat několik let a je možné se na ni připravovat v rámci celého výrobního řetězce,“ říká Blažek.

Úkolem státu je podle něj zajistit co nejrychlejší změny ve školství. „V příštích deseti letech a pak už napořád budeme potřebovat pracovní sílu, která bude významně flexibilnější než ta dnešní,“ domnívá se.

S ním souhlasí Knap. „Naše struktura zaměstnanosti se musí dlouhodobě a relativně rychle měnit směrem k vyšší kvalifikaci a expertíze. Jedině tak můžeme dosáhnout vyšší přidané hodnoty, a tak si budeme moci dovolit vyšší mzdy a ustát výdaje spojené se stárnoucí populací a mnoha dalšími riziky,“ konstatuje.