Svět se stále ještě nedokázal vzpamatovat z pandemie covidu-19, alespoň tedy z pohledu očekávané délky života. Ta se ve většině zemí Západu loni podle nejnovější studie výzkumníků z Oxfordské univerzity a Institutu Maxe Plancka opět snížila. Dva poklesy v řadě podle vědců ukazují, jak hluboce tato virová nemoc zasáhla populaci.
Pohled do struktury příčin poklesu podle nich také odhaluje silné rozdíly mezi jednotlivými zdravotnickými systémy zemí Západu a hlavně pak rozdíly v jejich přístupu k náběhu očkovacích programů. Právě očkovací strategie podle nich způsobila silně nežádoucí efekt – vyšší počet úmrtí ve věkových skupinách pod šedesát let.
Například v Česku se podle výzkumu očekávaná délka dožití loni snížila o 10,4 měsíce, tedy téměř stejně jako v „nejtvrdším“ pandemickém roce 2020, kdy klesla o 11,6 měsíce. Také na příkladu Česka, ale také třeba Belgie, Rakouska, Německa, Polska, Španělska, USA či Nizozemska, lze podle autorů vidět dopad očkovací strategie, která hlavně zpočátku roku preferovala distribuci vakcín nejprve ve starší populaci a pak mezi dalšími věkovými skupinami.
„Pozorovatelný rozdíl mezi roky 2020 a 2021 je mezi skupinami, které vykazovaly nadměrnou úmrtnost – přesunula se do mladší části populace s tím, jak vakcíny začaly chránit tu starší,“ komentoval jeden z autorů studie Ridhi Kashyap z Oxfordu. Pro představu, Světová banka hovořila v kontextu s Českem v roce 2020 o genderově nečleněné průměrné délce života 78,23 roku.
Zcela nezáviděníhodnými premianty se v novém průzkumu staly Bulharsko, Slovensko a Spojené státy. Občané této trojice států ztratili v průběhu dvou let pandemie 43, respektive 33,1 a 28,2 měsíce v očekávané délce dožití. Více než dvacetiměsíční pokles vykázaly Polsko, Litva, Maďarsko, Estonsko, Česko a Chorvatsko. S touto skupinou ostře kontrastují data ze Švédska, Finska, Dánska, Švýcarska, Belgie či z Francie, jejichž občané byli ve vztahu k délce dožití nejméně zasaženi (ztráta méně než dvou měsíců). Extrémním případem se stalo Norsko, kde i přes pandemické roky celková očekávaná délka života vzrostla o 1,7 měsíce.
Významný rozdíl je podle vědců vidět hlavně v tempu, kterým se některé země vrátily k předcovidovým trendům – tedy prodlužování délky života. Za zmínku stojí třeba Francie, Belgie, Švýcarsko či Švédsko, které dopady pandemie ve statistikách během roku 2021 odmazaly. Je tak podle vědců nadále vidět rozdělení Evropy – země bývalého východního bloku vykazují velmi pomalou obnovu z covidového šoku s jedinou výjimkou – Slovinskem, kde se loni podařilo prodloužit délku života o 3,1 měsíce.
„Touto studií jsme chtěli ověřit, zda se již populace jednotlivých států vzpamatovaly z masivního nárůstu úmrtí,“ uvedl další z autorů studie Jonas Schöley. Covid podle něj vyvolal jednu z největších populačních krizí z hlediska četnosti úmrtí za sto let. Dřívější krize – světové války, pandemie Španělské chřipky či opakující se epidemie klasické chřipky – prodlužování průměrné délky života narušily jen krátce.
„Data roku 2021 ukazují, že se potýkáme s mnohem nerovnoměrněji rozprostřenou mortalitou prohlubující rozdíly mezi východní a západní Evropou,“ dodává Schöley.
Pokud se tedy v rámci délky dožití chcete na truc tuzemskému krachujícímu důchodovému systému „dopracovat“ co nejpokročilejšího věku, máte několik možností. Jak výše popisují vědci, můžete se třeba v době nějaké pandemie nechat očkovat, nebo alespoň doufat, že se očkování před nakažením dožijete. Patřičnou roli také hraje kvalita zdravotnického systému země, v níž žijete a v neposlední řadě samozřejmě i životní styl a celkové okolní prostředí. Chcete-li ale na čekající smrtku vytáhnout těžký trumf, dejte se na politiku.
Jiná studie výzkumníků z Oxfordu z letošního června totiž odhalila, že politici obzvláště vyspělých zemí, tedy Západu, se dožívají vyššího věku než běžná tamní populace. Trend je prý patrný od druhé poloviny minulého století a rozdíl mezi obvyklým věkem úmrtí politika a „obyčejného“ občana třeba ve Švýcarsku činí až tři roky. V USA pak dokonce sedm let. Takové prodloužení délky života politiků může mít řadu příčin: například lepší zdravotní péči (o níž by mohl vyprávět třeba tuzemský hradní pán), nebo snad zdravější životní styl veřejných funkcionářů.
Dalším vysvětlením, proč prý politici mohou žít déle, je fakt, že se politika změnila a „láká“ či dává šanci jinému typu lidí, kteří více vyhledávají společnost, komunikují s voliči a nejsou tak stresovaní v širší společnosti – jednoduše jim do slova a do písmene dělá dobře být středem pozornosti. V tom případě, pokud si nechcete špinit ruce politikou, stačí prostě vyrazit mezi lidi. Jen si tam dejte bacha, abyste nechytili ten covid...
