Learjet: Od Franka Sinatry k Jamesovi Bondovi | E15.cz

Dal světu byzjety. Teď Learjet končí uprostřed boomu soukromého létání

Štěpán Bruner

Share on Facebook Messenger
Vstoupit do diskuze
0

V roce 1965 si Frank Sinatra koupil nové letadlo. Jeho Learjet 23 vypadal jinak než cokoli dalšího, co se v té době po nebi pohybovalo. Brzy kouzlo nového cestování – také díky Sinatrovi, který se neváhal pochlubit – objevila hollywoodská smetánka. A s ní i bohatí celého světa. Desetiletí trvající vztah ale v poslední době uvadal, Learjet se nechal vytlačit konkurencí. Brány továrny ve státě Kansas se brzy uzavřou navždy.

Learjet byl dítětem vynálezce Williama Powella Leara. V době, kdy svůj podnik zakládal, měl za sebou řadu úspěchů. Ve dvacátých letech minulého století vynalezl první komerčně úspěšné autorádio. Později se vrhl na letectví a zkonstruoval systém autopilota a rádiový vyhledávač směru letu, což mu během druhé světové války vyneslo lukrativní armádní zakázky. To ale nebylo vše.

Ve věku, kdy už mnozí pomalu pomýšlejí na důchod, měl teprve před sebou největší počin. V roce 1960 založil americko-švýcarskou společnost, která koupila zkrachovalý projekt švýcarské nadzvukové stíhačky. Na jejím základě začal vyvíjet malý, rychlý, luxusní letoun, které měl bohatým nabídnout něco, co dosud na trhu chybělo. V roce 1963 se firma přestěhovala do města Wichita v Kansasu, do sousedství výrobců Cessna a Beechcraft. „Dokážete si představit místo, kde bych mohl nakrást více inženýrů?“ prohlásil tehdy Lear.

Projektu ale brzy začaly docházet peníze. Firmu od zániku paradoxně zachránila katastrofa. Prototyp Learjetu v roce 1964 havaroval při zkušebním letu vinou pilota, kterým byl zaměstnancem úřadu pro letectví FAA. Lear získal od pojišťovny 500 tisíc dolarů, což stačilo na to, aby až osmimístný Learjet 23 mohl ve stejném roce uvést na trh.

Letoun zapůsobil jako zjevení. Byl stejně rychlý jako Boeing 707, tehdejší špička mezi dopravními letouny. Dokázal stoupat rychleji než stíhačka F-86 Sabre. Během letu kolem světa v roce 1966 stanovil 18 rychlostních rekordů. I svými manévrovacími schopnostmi neměl ke stíhačce daleko.

Mělo to i negativní důsledky. Projev stroje dokázal piloty zaskočit a ty méně zkušené nepříjemně překvapit. Během prvních tří let výroby havarovalo 23 ze 104 learjetů. Čtyři nehody skončily fatálně, mezi oběťmi jedné z nich byla paradoxně i matka velkého propagátora Learjetu Franka Sinatry.

Firma se naštěstí dokázala poučit. Learjet 24 se v nízkých rychlostech choval mnohem přívětivěji než jeho předchůdce a změny nastaly také ve výcviku pilotů. Úspěchu už nestálo nic v cestě, Learjet se stal synonymem luxusu v oblacích. Pink Floyd o něm zpívají ve svém hitu Money a proletěl se s ním i James Bond ve filmu Povolení zabíjet.

Learjet několikrát změnil majitele, tím posledním se v roce 1990 stal kanadský letecký výrobce Bombardier. Značce, jejíž sláva už v té době mírně uvadala, se rozhodl vrátit lesk. Představil dva nové modely a na nějaký čas se learjety opět dobře prodávaly, i když už dávno nebyly na trhu samy jako v době vzniku.

Když se tak dnes analytici ohlížejí zpět za příčinami konce slavné značky, obvykle upozorňují na přílišné ambice mateřského Bombardieru. Ten v roce 2007 oznámil vývoj převratného stroje Learjet 85, prvního plně kompozitního tryskáče. Zároveň se Kanaďané pustili do vývoje regionálního dopravního letounu C Series a byzjetu s ultradlouhým doletem Global 7000.

To bylo zjevně příliš. Bombardier nakonec dokázal vlastními silami dotáhnout jen posledně jmenovaný projekt. C Series je dnes po světě známá jako Airbus A220 a Bombardier už v programu nevlastní ani menšinový podíl. Vývoj Learjetu 85 Kanaďané ukončili v roce 2015 s tím, že na pokračování nemají peníze.

Mezitím se také proměnily požadavky trhu. O nejlepší z nejlepších už v kategorii menších tryskáčů, do níž Learjet vždy patřil, nebyl takový zájem jako dříve. Nejluxusnější stroje zároveň výrazně vyrostly, ostatně tímto směrem se vydal už Learjet 85.

„Poptávku táhly méně vybavené letouny s nižší cenovkou,“ řekl mluvčí Bombardieru Mark Masluch. Třeba za Embraer Phenom zákazníci zaplatí devět milionů dolarů, za srovnatelný Learjet 75 ale třináct milionů. „Zákazníci chtějí v této kategorii pěkný mercedes, ale o ferrari už takový zájem není,“ cituje agentura Reuters analytika Rollanda Vincenta.

Posledním pokusem o záchranu značky byla jednodušší verze Learjetu 75 nazvaná Liberty představená předloni s cenou pod deset milionů dolarů. Za celý rok 2020 ale firma dodala pouhých jedenáct letadel. Ještě v roce 2001 zákazníci převzali 112 strojů. Bombardier tak rozhodl, že továrna ve Wichitě vyrobí přijaté objednávky a pak se navždy uzavře. O práci přijde 250 lidí.

Learjet paradoxně odchází v době, kdy poptávka po soukromém létání rychle roste. Provozovatelé soukromých tryskáčů hlásí příliv mnohých klientů, kteří buď potřebují cestovat navzdory pandemickým omezením a přerušení linkové letecké dopravy, nebo naopak chtějí kvůli riziku nákazy cestovat v soukromí. Poptávka včetně té na českém trhu roste o desítky procent. Zatím budou cestující létat i learjety. V provozu jich zůstávají stovky a Bombardier jim nadále bude poskytovat servisní zázemí.

Bombardier osekává náklady

Bombardier v roce 2020 prodělal 568 milionů dolarů, tržby klesly o třináct procent na 6,5 miliardy dolarů. Firma oznámila, že zruší 1600 pracovních míst, zhruba desetinu všech pozic, soustředí výrobu do Montrealu a prodá řadu nemovitostí.  

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.