Společnost E.ON po dvou měsících od ohlášení prvního podstropového ceníku na trhu dorovnala agresivnější nabídky konkurenčních dodavatelů elektřiny a plynu. Od března má v portfoliu nové tarify, kterými láká nové zákazníky. Potenciál ke zlevnění na trhu dodavatelů podle expertů navíc není vyčerpaný. Pokud nízké ceny na velkoobchodním trhu vydrží alespoň pár měsíců, ceny pro odběratele klesnou ještě hlouběji.
E.ON, který je po skupině ČEZ druhým největším dodavatelem elektřiny v Česku, zveřejnil nové akviziční podstropové tarify cílící na nové zákazníky, a to jak roční, tak dvouleté. Například u dvouletého kontraktu by pražská domácnost za megawatthodinu elektřiny zaplatila 4479 korun bez DPH, což je 521 korun pod stropem. U plynu by pak stejný odběratel, který na plynu pouze vaří, za megawatthodinu utratil 2263 korun bez DPH a ušetřil tak oproti stropovým cenám 237 korun.
„Chceme reflektovat pozitivní vývoj na energetických trzích a promítat ho do ceníků,“ vysvětluje krok Jan Zápotočný, místopředseda představenstva E.ON Energie.
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor vnímá nabídku společnosti E.ON jako lákavou. V lednu přišla E.ON s podstropovými ceníky jako první, když nabízela mírně nižší než stropové ceny výměnou za tříletý, tedy při takto vysokých cenách nadstandardně dlouhý, kontrakt. „Postupem času ale konkurence přicházela s atraktivnější nabídkou a E.ON ji musel dorovnat,“ vysvětluje Gavor s tím, že zacílení na nové zákazníky má svou logiku.
„E.ON díky tomu minimalizoval rizika, že situaci zhodnotil příliš optimisticky. Na nové zákazníky totiž bude nakupovat energie při současných relativně příznivých velkoobchodních cenách,“ dodává Gavor.
Podstropové ceníky už stihli ohlásit všichni velcí dodavatelé. Někteří středně velcí hráči jako například Epet šli navíc s cenou ještě hlouběji. U dvouletého kontraktu tento dodavatel srazil cenu pro modelovou domácnost na 4153 korun bez DPH za megawatthodinu elektřiny, respektive na 1949 korun bez DPH za megawatthodinu plynu.
Experti předpovídají, že pokud současné ceny na energetických burzách vydrží i další měsíce, dodavatelé své ceníky ještě dál zlevní.
Hlavní cenotvorné faktory na velkoobchodních trzích zůstávají stejné. Důležitou roli bude hrát připravenost obchodníků na zimu a rychlost výstavby LNG terminálů. K tomu se nově připojí i plánovaný rozjezd celoevropských společných nákupů plynu, což by mohlo pomoci cenu plynu pro Evropu ještě dál srazit. „Na tento krok celá řada obchodníků čeká a hodně si od něho slibuje,“ komentuje Gavor.
Současná cena energií na burze je nejníže od začátku energetické krize, která začala na podzim roku 2021. Na referenční rotterdamské burze se měsíční kontrakt na dodávku plynu prodává při ceně zhruba 43 eur na megawatthodinu. Roční dodávka elektřiny na stěžejní lipské burze pak vyjde na 134 eur za megawatthodinu. Oproti srpnu minulého roku, kdy vrcholila největší panika na trhu, je dnešní cena elektřiny nižší o 86 procent.
Velkoobchodní ceny přitom zřejmě budou klesat dál. „Pokud se nestane něco nepředvídatelného, půjde průměrná cena elektřiny téměř monotónně dolů až někam k hodnotě okolo 100 eur za megawatthodinu a možná i níže,“ očekává ředitel strategie energetické poradenské firmy EGÚ Brno Michal Macenauer. „Vidíme, že energetický trh funguje téměř dokonale. Výsledkem je, že dodavatelé o zákazníky již začali bojovat,“ dodává.
Na velkoobchodních trzích nicméně nadále přetrvávají rizika. Gavor například upozorňuje na skutečnost, že žádný evropský obchodník zatím neohlásil jakýkoliv významnější dlouhodobější kontrakt na dodávku plynu. „Přetrvávající dodávky ve formě spotových kontraktů se nyní mohou zdát jako výhodné, nejsou ale bez rizika. A pokud se trh LNG dostane pod tlak, může se Evropě tato sázka vymstít,“ upozorňuje Gavor.
Zahraniční analytici přidávají také hrozbu opětovných odstávek francouzských jaderných reaktorů. Zatímco loni byla velká část tamních bloků ze sítě odpojena kvůli závadám a nutné údržbě, letos hrozí, že některé z nich nebudou mít pro provoz dostatek vody na chlazení, varoval na konci února francouzský ministr pro ekologickou transformaci Christophe Béchu. Nižší výroba elektřiny z francouzských jaderných elektráren by pak podobně jako loni mohla vést k vyšší ceně elektřiny na evropských energetických burzách. Zbytek potřebné elektřiny by totiž musely zajistit německé plynové elektrárny, které jsou výrazně dražší než jiné zdroje.
Macenauer nicméně ubezpečuje, že evropská energetika má s největší pravděpodobností to nejhorší za sebou. Řešení nedostatku zemního plynu podle něj přišlo mnohem dříve, než se obecně čekalo, a to bude mít pozitivní vliv nejen na české domácnosti a firmy, ale také na státní kasu.
Stát loni rozhodl, že bude dodavatelům kompenzovat zastropování cen. Původně počítal s tím, že ho tento krok letos může vyjít až na 200 miliard korun. Nyní je takřka jasné, že to bude mnohem méně. Dodavatelé do konce února v rámci kompenzací dostali jen 13,6 miliardy korun.
„Pokud nedojde k něčemu nepředpokládanému, pak platí, že celkový účet pro státní rozpočet bude výrazně nižší, přinejmenším o nižší desítky procent. Ale nelze to, vzhledem k mnoha neznámým, říct s jistotou. Mohou přijít další nečekané události,“ uzavřel.
