Německé vláda je blízko dosažení dohody s energetickými koncerny o rozdělení odpovědnosti za likvidaci jaderné zátěže. Stát se v rámci kompromisního ujednání postará o likvidaci jaderného odpadu, zatímco energetici zajistí demontáž a sanaci samotných elektráren. Navíc musí do státního fondu převést 23,3 miliardy eur, píší agentury Reuters a DPA.
Koncerny Vattenfall, Eon, RWE a EnBW se s šéfem úřadu kancléřky Peterem Altmaierem a náměstky příslušných ministerstev dohodly na klíčových bodech postupu likvidace jaderných elektráren, uvádějí zdroje obou agentur. Oznámení dohody se očekává příští týden ve středu. Vláda ale zřejmě nestihne příslušný zákon prosadit ve Spolkovém sněmu do konce roku, jak plánovala. Podle nynějších předpokladů by měl platit od 1. února 2017.
Návrh dohody předpokládá, že energetici převedou do roku 2022 do státního fondu 23,34 miliardy eur, které vláda využije na financování přechodného uskladnění a konečného uložení jaderného odpadu.
Energetické koncerny se výměnou za tuto platbu zbaví jakékoli budoucí odpovědnosti za vyhořelé jaderné palivo. Čím dříve firmy zaplatí, tím levnější to pro ně bude. Celková suma totiž vychází z kalkulace z roku 2014, k ní si musí plátci připočíst inflaci a úroky.
Ještě před tím, než provozovatelé jaderných elektráren předají státu vyhořelé palivo, se ale musí postarat o jeho náležité „zabalení“. Na energeticích také zůstane konečné odstavení jaderných elektráren a jejich demontáž.
Provozovatelé německých jaderných elektráren museli státu v minulosti pravidelně deklarovat, že si ukládají stranou dostatek prostředků na likvidaci jaderného odpadu. Po ohlášení odklonu od jaderné energie se ale Berlín obává insolvence některého z provozovatelů, která by jej mohla připravit o značnou část těchto prostředků. Proto trvá na převedení financí do zvláštního fondu.
Někteří odborníci dohodu kritizují. Podle nich totiž neobsahuje přesné podmínky pro to, jaké obaly mají energetici pro vyhořelé palivo použít. Není tak jisté, že odpad bude později možné bez dalšího přebalování uskladnit v konečném úložišti.
Kromě dohody o likvidaci jaderných elektráren se jejich provozovatelé snaží na německé vládě vymoci odškodnění za nucené ukončení provozu. RWE, Eon a Vattenfall se obrátily na ústavní soud. Ten případ poprvé projednal v březnu, zatím ale nerozhodl. Přinejmenším situace švédského Vattenfallu je ale komplikovaná – jako státní společnost totiž podle mnohých právníků nemůže mít na žádné odškodnění nárok. Jako zahraniční společnost ale mohl Vattenfall Německo zatáhnout do mezinárodní arbitráže. První jednání washingtonského rozhodčího sodu ICSID proběhlo toto pondělí, Švédové žádají odškodné ve výši 4,7 miliardy eur. |
