Dukovanské šarády: Rosatom odpadl, na pořadu je model financování | E15.cz

Dukovanské šarády: Rosatom odpadl, na pořadu je model financování

Ondřej Souček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Řešení rébusu stamiliardového tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany se ani po vyřazení ruského Rosatomu příliš nepřiblížilo. Ministerstvo průmyslu musí vyjednat podporu modelu financování, a to nejen u opozice, ale také v Evropské komisi. Ministr rezortu Karel Havlíček přitom připouští, že vyřazením Rosatomu se projekt prodraží. 

Havlíček zatím trvá na časových plánech, zvolené lokalitě i nastavení maximálního instalovaného výkonu nového bloku, tedy 1200 megawattů.

Pracovní skupina včetně tajných služeb bude do listopadu posuzovat bezpečnost zbylých tří uchazečů, tedy francouzské EDF, jihokorejské KHNP a amerického Westinghousu. Po nepřizvání Rosatomu je však tento krok podle odborníků formální záležitostí.

To skutečně důležité se odehraje v Poslanecké sněmovně, respektive na zasedání Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů, kde si bude muset Havlíček zajistit podporu pro zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice. Nejbližší schůze se má konat 29. dubna.

Shodu se nyní Havlíček snaží nalézt na třech klíčových otázkách – jaký bude podíl společnosti ČEZ na financování projektu, jaká bude délka povinného odkupu elektřiny ze strany státu a zda bude zavedena horní hranice ceny, za niž bude stát elektřinu vykupovat.

„Klíčové pro nás je, abychom vytvořili model, při kterém se dostaneme na výkupní cenu 50 až 60 eur za megawatthodinu. Podle toho pak nastavíme délku podpory i účast státu, který si logicky půjčuje levněji než ČEZ,“ říká Havlíček s tím, že je třeba myslet i na to, aby státní podpora nebyla příliš vysoká. „Podpora musí být přiměřená, aby ji Evropská komise nevyhodnotila jako nedovolenou veřejnou podporu,“ doplnil Havlíček.

Model státní podpory tak bude mít dvě fáze. Stát jednak půjčí vlastní prostředky na stavbu zdroje, jednak se zaváže, že po jeho dokončení bude veškerou elektřinu z bloku vykupovat a sám prodávat. Z posledních vládních materiálů vyplynulo, že tento vztah má trvat šedesát let, nyní Havlíček hovoří o pravděpodobnější variantě třiceti až čtyřiceti let. 

Opozice ale trvá na tom, že by provozní podpora měla být předem ohraničená nejen časově. Petr Pávek (STAN) například navrhuje, aby zákon garantoval výkupní cenu nejvýše na čtyřicet let bez možnosti dalšího prodloužení a s výkupní cenou maximálně 62 eur za megawatthodinu.

„I kdybychom považovali jadernou elektrárnu za nejčistší ze stabilních zdrojů elektřiny, není důvod, aby měl neomezenou veřejnou podporu,“ míní Pávek. Stejně to vidí většina středopravých opozičních stran. ODS si chce počkat na představení konkrétních modelů výkupních cen.

Zástupci vlády souběžně vyjednávají s Evropskou komisí, loni v červenci zahájili takzvanou prenotifikační fázi. Celý proces schválení veřejné podpory má podle ministerstva průmyslu trvat zhruba tři roky.

Tendr by měla vypsat příští vláda na konci letošního roku a smlouvu s vybraným dodavatelem podepsat o tři roky později. Vládní materiály počítají s tím, že dodavatel by měl začít stavět v roce 2029, i ti nejoptimističtější experti však počítají se zdržením.

Nejdražší tendr v historii Česka má podle plánů vyjít na zhruba 160 miliard, jeho odpůrci však počítají s tím, že konečná cena může být i dvojnásobná. Sám Havlíček připouští, že vyřazením Rosatomu se projekt prodraží. „Rosatom mohl vytvářet cenový tlak na ostatní soutěžící a také měl jednoznačně nejlepší a nejlevnější technologii. Jeho vyřazení může s konečnou cenou zahýbat,“ dodal.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah