Drahá elektřina a plyn: řešení energetické krize aktuálně | ONLINE | E15.cz

Energetická krize ONLINE: V Polsku byl uveden do provozu plynovod Baltic Pipe

E15.cz, ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
3

V Polsku byl slavnostně uveden do provozu plynovod Baltic Pipe, který se stane důležitou trasou pro přepravu plynu z Norska do Dánska a Polska a který bude schopen dodávat surovinu také odběratelům v okolních zemích. Plynovod může ročně přepravit z Norska do Polska až deset miliard metrů krychlových plynu, z Polska do Dánska pak tři miliardy metrů krychlových, uvedla Evropská komise.

Celou situaci ohledně drahých energií sledujeme online níže. 

Hádky o drahé energie a jednání EU: V Bruselu s námi vytřeli podlahu, míní Havlíček. Nevím, co v té sektě hulíte, kontroval Síkela

Video se připravuje ...
Hádky o drahé energie a jednání EU: V Bruselu s námi vytřeli podlahu, míní Havlíček. Nevím, co v té sektě hulíte, kontroval Síkela

Energetická krize ONLINE
Obnovit
12:49
27.  9.  2022

V Polsku byl uveden do provozu plynovod Baltic Pipe, přivede plyn z Norska

V Polsku byl dnes slavnostně uveden do provozu plynovod Baltic Pipe, který se stane důležitou trasou pro přepravu plynu z Norska do Dánska a Polska a který bude schopen dodávat surovinu také odběratelům v okolních zemích. Plynovod může ročně přepravit z Norska do Polska až deset miliard metrů krychlových plynu, z Polska do Dánska pak tři miliardy metrů krychlových, uvedla Evropská komise.

Baltic Pipe je společným podnikem polské plynárenské firmy Gaz-System a dánské Energinet. Zhruba 80 procent jeho kapacity si už rezervoval polský plynárenský gigant PGNiG.

11:56
27.  9.  2022

Mluvčí Kremlu nevyloučil, že úniky plynu z podmořského plynovodu Nord Stream ve švédských a dánských vodách mohly být způsobeny sabotáží.

9:30
27.  9.  2022

Švédsko vydalo varování kvůli únikům plynu z potrubí Nord Stream 1

Švédská námořní správa dnes vydala varování v souvislosti se dvěma úniky zemního plynu z podmořského potrubí Nord Stream 1, které nastaly ve švédských a dánských vodách. Mluvčí úřadu to řekl agentuře Reuters. Provozovatel plynovodu v pondělí nahlásil pokles tlaku v potrubí. To vede z Ruska do Německa a donedávna bylo hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie.

„Na plynovodu Nord Stream 1 jsou dva úniky - jeden ve švédské ekonomické zóně a druhý v dánské ekonomické zóně. Jsou velmi blízko sebe,“ řekl mluvčí námořní správy SMA. Úniky byly zaznamenány severovýchodně od dánského ostrova Bornholm. Podle mluvčího není zatím jasné, co úniky způsobilo. Úřad zároveň sdělil, že se snaží zajistit, aby se žádná loď nedostala příliš blízko k místu úniku.

Nord Stream 1 vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Rusko však dodávky tímto potrubím na konci srpna zastavilo, což zdůvodnilo technickými problémy.

V pondělí dánské úřady požádaly plavidla, aby se vyhýbala okruhu pěti námořních mil (asi devět kilometrů) od místa jihovýchodně od ostrova Bornholm. Důvodem byl únik plynu do Baltského moře z paralelního plynovodu Nord Stream 2, jehož zprovoznění zabránil německý kancléř Olaf Scholz krátce předtím, než ruská vojska v únoru napadla Ukrajinu.

Později téhož dne provozovatel plynovodu Nord Stream 1 rovněž ohlásil pokles tlaku v obou větvích plynovodu.

0:07
27.  9.  2022
!

Na pracovištích bude moct být chladněji než doposud

Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví.

Podle nařízení má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.

V případě kancelářské, administrativní nebo laboratorní práce navrhuje vláda pokles z dosud minimální teploty 22 stupňu na 18 stupňů.

0:01
27.  9.  2022

Stavby domácích obnovitelných zdrojů se zjednoduší, rozhodla vláda

U staveb obnovitelných zdrojů energie do 50 kilowatt nebude třeba povolení stavebního úřadu ani licence Energetického regulačního úřadu, schválila vláda. Při stavebních úpravách, jejichž součástí bude instalace obnovitelného zdroje energie, nebude posuzován vzhled stavby. Zjednodušení se bude týkat i staveb umístěných na území významném z hlediska životního prostředí či památkové péče. 

Čtěte podrobnosti >>>

17:48
26.  9.  2022

Ceny ropy se dnes propadly na devítiměsíční minimum, poté se ale mírně zotavily. Nyní ropa Brent přidává 0,2 procenta na 86,36 dolaru za barel.

16:27
26.  9.  2022

Cena plynu pro evropský trh sestoupila na nejnižší úroveň od července

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes klesla na nejnižší úroveň od července, přispěly k tomu vysoké námořní dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) a růst dodávek prostřednictvím potrubí z Norska. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku kolem 16:00 SELČ vykazovala pokles o téměř sedm procent na 173 eur za megawatthodinu.

Během dne cena sestoupila až pod 170 eur za MWh. Stále však zůstává několikanásobně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 40 eur za MWh.

Analytici ze společnosti Refinitiv podle agentury Reuters uvedli, že předpokládaná vlna chladného počasí v severozápadní Evropě příští týden zvýší spotřebu energie na vytápění. Dodali však, že tlaky na růst cen zmírňují rostoucí produkce plynu v Norsku a vysoké tempo dodávek LNG.

14:42
26.  9.  2022

V nefunkčním plynovodu Nord Stream 2 prudce klesl tlak

V nově vybudovaném, ale nefunkčním plynovodním potrubí Nord Stream 2 přes noc prudce klesl tlak. Provozovatel tohoto rusko-německého plynovodu položeného na dně Baltského moře, kterým plyn po jeho loňském dokončení nezačal pro komerční účely nikdy proudit, příčinu poklesu nezná. S odkazem na mluvčího provozovatele o tom informovala agentura Reuters.

Nord Stream 2 měl zdvojnásobit objem přepravovaného plynu z Ruska do Německa. Jeho zprovoznění zabránil německý kancléř Olaf Scholz krátce předtím, než ruská vojska v únoru napadla Ukrajinu.

„Někde musí být díra,“ řekl agentuře DPA mluvčí provozovatele Ulrich Lissek. Tlak podle něj klesl v potrubním rameni A. „Jen nikdo neví kde,“ dodal. Je podle něj možné, že plyn uniká v pobřežní oblasti. Kdyby tomu tak bylo na souši, provozovatel by si toho všiml.

Za normálních okolností je v plynovodu tlak 105 barů. Nyní je na německé straně pouze sedm barů. V potrubí je pouze technický plyn.

Vyšetřování poklesu tlaku pokračuje, podle provozovatele ho ale komplikují sankce, nedostatek personálu a blokované peníze. Provozovatel Nord Streamu 2, který sídlí ve Švýcarsku, informoval o věci příslušné úřady.

14:34
26.  9.  2022

Síkela: Zastropování cen energií u domácností nebude limitováno spotřebou

Stanovení maximálních cen energií nebude u domácností v Česku limitováno spotřebou. U malých a středních firem budou v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku o návrhu, který by jim pomohl zavedením cenového stropu do výše 80 procent jejich nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Novinářům to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

„Vládní nařízení ohledně zastropování cen energií nebude spotřebu domácností limitovat. Jsme přesvědčeni, že jsem schopni dosáhnout úspor ve spotřebě energií u domácností i bez zavádění limitů na spotřebu,“ řekl Síkela na tiskové konferenci k Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu.

14:25
26.  9.  2022

Dopady současné energetické krize společně s inflací, prohlásil Dlouhý

„Dopady současné energetické krize společně s inflací budou mít podle mě horší dopad na naši zemi než covid krize,“ řekl prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý na mezinárodní konferenci H2 fórum 2022 – příležitost pro transformaci. „Na Slovensku už se například chystají zavést lokomotivy na vodík, tak si říkám, jestli jsme tu trochu nezaspali,“ dodal Dlouhý.

Konferenci můžete sledovat na E15.cz

12:45
26.  9.  2022

EK schválila dotaci 1,64 miliardy eur na podporu českých uhelných regionů. Peníze do roku 2033 podpoří přechod k čisté výrobě elektřiny.

12:06
26.  9.  2022

Timmermans: Když přesvědčíme o Zelené dohodě Čechy, tak všechny

Zelená ekonomika přináší více pracovních míst, ale bude potřeba zajistit spravedlivou transformaci. Místopředseda Evropské komise odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans to řekl na dnešním Green Deal summitu v Praze. Dodal, že pokud se podaří o výhodnosti Zelené dohody přesvědčit Čechy, může pak přesvědčit všechny.

Takzvaná Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) předpokládá v Evropské unii snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Evropská komise chce do roku 2050 udělat z Evropy „první klimaticky neutrální kontinent“.

„Green Deal je změna, ale obecně věřím, že jsme to nastavili správně. Uhlíková neutralita je plán, který už měl být spuštěn mnoho let zpět a Evropa je důkazem, že můžete růst ekonomicky bez proporčního zvyšování uhlíkových emisí,“ řekl Timmermans.

Uvedl, že jakákoli transformace byla spojena s riziky a pokud se nezvolí správná politika, vznikne malá skupina velmi bohatých a velká skupina chudých. Zelená ekonomika ale podle něj nabízí více pracovních míst, ale jde o jiné než doposud tradiční pozice. „Musíme zajistit, aby transformace byla spravedlivá. Jsou tendence říkat, že bude nespravedlivá, proto musíme vysvětlovat a dělat rozhodnutí, aby toho byl každý součástí v pozitivním slova smyslu,“ řekl.

Timmermans zmínil, že je potřeba ukázat možnosti, které Zelená dohoda pro Evropu přináší. „Když se povede přesvědčit Čechy, tak můžu přesvědčit všechny,“ řekl Timmermans.

Jako v létě při zasedání ministrů životního prostředí EU v Praze apeloval na jednotu proti Rusku. Programem Moskvy i jiných politiků je podle něj vinit Green Deal z vysokých cen energií. K nezávislosti na ruském plynu pomůžou i obnovitelné zdroje. A pokud se podle Timmermanse podaří přesvědčit občany, že v zimě nezmrznou a zvládnou i následující léta, tak transformace na zelenější ekonomiku bude něco, co podpoří i český národ.

Upozornil na to, že přechod k obnovitelným zdrojům se stal kvůli válce na Ukrajině a hrozícímu nedostatku energií více urgentní a zrychlil. Konstatoval, že to ukazuje i snahu Čechů instalovat fotovoltaické panely či tepelná čerpadla. „Je vidět jejich racionalita,“ řekl.

Při projevu Timmermanse stáli pod pódiem tři zástupci Hnutí Duha. Stejně jako jiní aktivisté upozorňovali na fakt, že hlavním partnerem konference je globální ropná společnost Shell. „Greenwashing: Nebuďte jeho součástí,“ stálo mimo jiné na jednom z transparentů. Greenwashing znamená podrývání důvěryhodné debaty o řešení změn klimatu. Pořadatel summitu, Hospodářské noviny, ČTK sdělil, že respektuje právo každého vyjádřit svůj názor.

17:49
25.  9.  2022

Několik tisíc lidí demonstrovalo v Německu za otevření plynovodu Nord Stream

Na 3000 lidí dnes demonstrovalo v obci Lubmin poblíž severoněmeckého Greifswaldu za cenově přijatelné energie a za otevření plynovodu Nord Stream, který byl vybudován za účelem přímé přepravy ruského plynu do Německa. S odvoláním na policii o tom informovala agentura DPA. Organizátoři podle médií požadují také zrušení protiruských sankcí.

Manifestace s názvem „Aby měla naše vlast budoucnost - otevřete konečně Nord Stream 2“ se dnes odpoledne odehrála bez incidentů, sdělil policejní mluvčí. Minulou neděli se na obdobném protestu sešlo asi 2000 lidí.

Nord Stream vede z Ruska po dně Baltského moře, přičemž Lubmin je místem, kde potrubí přechází na německou pevninu. Německá vláda odmítla uvést dokončený plynovod Nord Stream 2 do provozu kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Více než deset let fungujícím paralelním plynovodem Nord Stream 1 v současné době Rusko neposílá žádný plyn, zastavení jeho přepravy zdůvodňuje technickými problémy.

Německá vláda považuje toto zdůvodnění za záminku a tvrdí, že Moskva přerušila dodávky plynu ve snaze vyvolat před zahájením topné sezony nedostatek této suroviny v Evropě. Omezení dodávek plynu z Ruska do EU přispělo k prudkému růstu cen této energetické suroviny do zatím nevídaných výšin. Protiruské sankce uvalila EU v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

15:16
25.  9.  2022

Německo a SAE podepsaly smlouvu o dodávkách zkapalněného zemního plynu

Německá energetická společnost RWE podepsala se státní ropnou firmou ADNOC ze Spojených arabských emirátů smlouvu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) do Německa. V tiskové zprávě to dnes oznámil německý podnik. Smlouva byla uzavřena během návštěvy německého kancléře Olafa Scholze v Abú Zabí.

odávka zkapalněného zemního plynu bude mít objem 137.000 kubických metrů a do konce prosince bude přepravena do plovoucího terminálu v Brunsbüttelu poblíž Hamburku, uvedl energetický koncern RWE. „Znamená to důležitý milník při budování infrastruktury pro dodávky LNG do Německa a rovněž nastavení více diverzifikovaných dodávek plynu,“ dodala RWE.

15:01
25.  9.  2022

Česko podpoří velkou část navrhovaných sankcí proti Rusku, v otázce energetické závislosti na Rusku ale nechce být razantní

Česko v rámci svého předsednictví v Radě Evropské unie chce prosadit co nejrychlejší přijetí sedmého balíku protiruských sankcí. Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) ale nelze vyjednávání s členskými státy uspěchat. Bek dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že státy EU jednají například o rozšíření sankčního seznamu o další osoby a banky či o „některé citlivé položky exportu z EU do Ruska“.

Česko podpoří velkou část navrhovaných sankcí, dál ale platí, že nehodlá postupovat razantně v otázkách spojených s energetickou závislostí na Rusku.

Podle vyjádření unijních činitelů a informací v médiích by mohl zahrnovat snahu stanovit globální strop na cenu ruské ropy, dodatečné postihy jednotlivých osob a společností nebo přísnější omezení týkajících se obchodu s Ruskem. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) kromě toho avizoval nové diskuse o zákazu vydávání víz ruským turistům.

14:58
25.  9.  2022

Vláda počítá s projekty za téměř deset miliard korun, které sníží závislost Česka na ropě a plynu z Ruska

Ministr průmyslu a obchodu Síkela očekává, že při jednání v EU bude stanovena horní hranice pro kompenzace firmám i domácnostem na základě jejich předchozí spotřeby. „Formulace u domácností je, že by to nemělo být na úplně celou spotřebu, to znamená, že by tam měl být nějaký úsporný element,“ řekl na České televizi s odkazem na předběžnou dohodu. V Česku to podle ministra půjde lehce, protože domácnosti už začaly s energiemi šetřit.

K podpoře českých firem Síkela uvedl, že podniky žádající příspěvek na energie v nižší výši nebudou dále prověřovány. „Kdo prokáže, že má zvýšené náklady na energie a bude žádat pouze o tu nižší částku, to znamená do 45 milionů korun na jeden subjekt, tak tam bude jakési zrychlené řízení,“ řekl ministr.

Na dva projekty, které by měly snížit závislost Česka na plynu a ropě z Ruska, vláda podle Síkely počítá téměř s deseti miliardami korun. „Osm miliard (korun) v tuto chvíli máme předběžnou představu na Stork II a zhruba miliardou a půl bychom se mohli vejít do rozšíření kapacity TAL,“ uvedl ministr. Plynovod Stork II by měl propojit Česko a Polsko, Transalpinský ropovod (TAL) přivádí do České republiky ropu z italského Terstu.

14:54
25.  9.  2022

Německá společnost RWE podepsala smlouvu s firmou ADNOC ze Spojených arabských emirátů o dodávkách zkapalněného zemního plynu do Německa

14:45
25.  9.  2022

Evropské řešení je z části standartně socialistické, říká exšéf ČEZu Míl

„Nemůžu si pomoct, ale evropské řešení je z určité části standartně socialistické. Přerozdělíme peníze, vezmeme je těm, kteří jsou efektivní a budeme to distribuovat dál. Zdanění na 180 euro vypadá lákavě, ale pro Česko republiku je nevýhodné. Měli bychom mít výjimku, že můžeme jít na podstatně nižší částku, která odpovídá výrobním nákladů České republiky,“ řekl na České televizi  bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a bývalý ředitel ČEZ Jaroslav Míl.

14:34
25.  9.  2022

Podle exministra Karla Havlíčka se musí změnit systém na burze

„Oddělit komodity typu výroba elektřiny z jádra, z obnovitelných zdrojů, případně z uhlí a zvlášť by byla jakožto komodita plyn, což by omezilo šílenost s poslední zdrojem. Jednotlivé země by nakupovaly podle svého energetického mixu. Nevysvětlíme, že vyrábíme elektřinu levně a na plynu v zásadě nejsme závislí, musíme se však řídit jeho cenou kvůli Německu,“ okomentoval v Otázkách Václava Moravce Karel Havlíček jednu z jeho vizí řešení energetické krize s tím, že Evropská unie k tomu ale zjevně přistoupit nechce.

14:00
25.  9.  2022

Polský ministr nastínil přínos zdanění mimořádných zisků energetických firem

Zdaněním mimořádných zisků energetických firem Polsko získá 13,5 miliardy zlotých (70 miliard Kč), očekává místopředseda polské vlády Jacek Sasin, který je zodpovědný za resort státního majetku. Vybrané peníze Varšava podle něj použije na zmírnění dopadů rostoucích účtů za energie pro domácnosti.

„Už včera (v pátek - pozn. redakce) jsem premiérovi Mateuszi Morawieckému zaslal návrh na zdanění mimořádných zisků firem ve vlastnictví ministerstva státního majetku i firem soukromých. Odhadovaný příspěvek do rozpočtu je 13,5 miliardy zlotých, což vynaložíme na zmírnění dopadů růstu cen energií,“ napsal Sasin na Twitter,

13:53
25.  9.  2022

Hlavní příčinou vysokých cen energií není válka na Ukrajině, ale zelená ideologie Evropy, říká Havlíček

Podle poslance Karla Havlíčka není příčinou vysokých cen energií válka na Ukrajině, ale špatně volená zelená ideologie Evropy. „Zejména politika energiewende v Německu, kde se odstavilo jádro a uhlí a vyvolala se poptávka po plynu. Válka tomu dala samozřejmě ránu stejně jako vydírání Putina,“ řekl na České televizi.

13:27
25.  9.  2022

Energetičtí ministři všech zemí Evropské komise v pátek projednají opatření k vysokým cenám energií

Mezi opatřeními Evropské komise kvůli vysokým cenám energií, která projedná v pátek skupina energetických ministrů, patří omezení příjmů výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů. Příjmy by se zastropovaly na 180 eurech za MWh. Dále zavedení možnost odebrat od producentů fosilních paliv až 33 procent nadměrných zisků nebo snížení spotřeby elektrické energie v nejvytíženějších hodinách o pět procent.

„Mohla by se tam vejít ještě otázka prodloužení dočasného krizové rámce, tedy větší specifikace, jak pomáhat velkým firmám. Povinnost snižování spotřeby ve špičkách je důležitá, jedna země předpokládá, že zavedením tohoto opatření je schopná zlevnit energii o polovinu,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela v neděli v Otázkách Václava Moravce. Zastropování cen elektřiny je podle něj zásadní průlom i pro Česko, protože se týká kromě domácností i malých a středních firem.

13:09
25.  9.  2022

Musíme zvýšit nezávislost nejen na Rusku, ale i Německu, míní Míl

„Dnes jsme v situaci, kdy máme přebytkovou energetiku, ale nedostatkové ceny způsobené tím, jak postupuje Německo. Musíme se vrátit na úplný začátek a zvýšit nezávislost nejen na Rusku, ale i tranzitu s Německa. To, že se vládě povedlo zajistit tranzit z Nizozemska je neskutečný úspěch. Dnes musíme firmám říct, co bude za rok, dva, tři,“ řekl dnes bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a bývalý ředitel ČEZu Jaroslav Míl v Otázkách Václava Moravce.

13:04
25.  9.  2022

Dodávky by se neměly absurdně obchodovat na burze a spotovém trhu, říká bývalý ředitel ČEZu Míl

Evropská komise navrhuje například odebrat nadměrné zisky energetickým firmám a přerozdělit je, aby pomohli domácnostem a podnikům. Bývalému vládnímu zmocněnci pro jadernou energetiku a bývalému řediteli ČEZu Jaroslavu Mílovi chybí v návrhu Evropské komise, který se bude probírat v pátek, několik věcí. „Bylo by rozumné, aby se prodejní ceny v jednotlivých zemích odvíjely od nákladů energetického mixu v dané zemi. Reforma trhu by měla fungovat na základě toho, že minimálně 80 procent dodávek je stavěno na bilaterálních dlouhodobých kontraktech, ne na absurdním obchodování na burze a spotovém trhu,“ řekl dnes v Otázkách Václava Moravce Míl. Mělo by podle něj dojít k odčlenění cen elektřiny vyráběných v plynových elektrárnách od cen na trhu. „To z toho opatření vypadlo, protože to nechtějí Němci,“ dodává.

20:09
24.  9.  2022

Scholz chce prohloubit energetické partnerství Berlína a Rijádu

Německý kancléř Olaf Scholz dnes po setkání se saúdskoarabským korunním princem Mohammadem bin Salmánem prohlásil, že chce prohloubit energetické partnerství mezi oběma zeměmi. Partnerství by podle něj mělo přesahovat rámec fosilních paliv a zahrnovat i vodík a obnovitelné zdroje energie. Informovala o tom agentura Reuters.

Německo, které bylo donedávna silně závislé na dodávkách plynu z Ruska, se od únorové invaze Ruska na Ukrajinu snaží diverzifikovat své dodávky energie.

Scholz uvedl, že se při rozhovorech s korunním princem zabývali také otázkami týkajícími se lidských a občanských práv. V článku, který dnes vyšel v týdeníku Der Spiegel, ho k tomu vyzvali němečtí politici z různých stran.

"Můžete předpokládat, že nic nezůstalo nevyřčeno," odpověděl Scholz na otázku, zda hovořil také o vraždě saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu v roce 2018. Tento skutek vyvolal celosvětové pobouření a tlak na faktického vládce Saúdské Arábie.

Zpráva amerických zpravodajských služeb zveřejněná před rokem uvádí, že korunní princ operaci s cílem novináře zabít nebo zajmout schválil. Rijád jakoukoli účast Mohammada bin Salmána popírá a závěry zprávy odmítá.

Na znamení tání vztahů už Saúdskou Arábii navštívili americký prezident Joe Biden a francouzský prezident Emmanuel Macron.

13:34
24.  9.  2022

Pokles své životní úrovně vnímá sedm lidí z deseti

Každý druhý Čech začal kupovat levnější zboží. Podle reálných dat Češi omezili výdaje například na oblečení ve prospěch výdajů na jídlo, energie či dopravu. Vyplývá to z dat Banky Creditas o reálných finančních tocích klientů a z průzkumu agentury Ipsos.

Jen pětina lidí téměř nepociťuje vyšší náklady na bydlení. U nákladů spojených s bydlením, jako je například nájem, hypotéka či platby za energie uvedl jen každý pátý, že u něj nedošlo ke změně, zejména díky zafixování z dřívějška. U zbytku výdaje rostly, a to mnohdy výrazně. U 19 procent lidí byl nárůst do 1000 korun měsíčně, u 32 procent mezi 1001 až 3000 korun, u pětiny mezi 3001 až 5000 korun, u zbylých devíti procent lidí šlo o nárůst nad 5000 korun.

Nejvýznamnější rostoucí položkou byly služby, kde se ukázal nárůst o 124 procent, což souvisí zejména s novou výší záloh například za elektřinu. "Průzkum potvrdil to, co se zpožděním naznačovala data o spotřebě domácností už v závěru loňského roku. Vysoká inflace snižuje kupní sílu obyvatel a mění jejich spotřebitelské zvyklosti. Prioritou je bydlení, na zbytku se začíná šetřit. I když v obchodech utrácíme více, reálně si odnášíme méně zboží," uvedl ekonom Creditasu Petr Dufek.

18:08
23.  9.  2022

Polská PGNiG se dohodla na dodávkách plynu s norským Equinorem

Polský plynárenský gigant PGNiG podepsal dohodu o dodávkách plynu s norskou společností Equinor. Polská firma má díky kontraktu v příštích deseti letech získat ročně 2,4 miliardy metrů krychlových norského plynu, oznámila dnes PGNiG. Dohoda vstupuje v platnost 1. ledna 2023.

Dohoda poskytne PGNiG dodatečný objem plynu, který bude do země proudit plynovodem Baltic Pipe spojující Norsko s Polskem a Dánskem. Baltic Pipe je společným podnikem polské a dánské plynárenské firmy Gaz-System a Energinet a spustit se má 1. října. Jeho kapacita má být zhruba deset miliard metrů krychlových plynu ročně. PGNiG si již rezervoval přibližně 80 procent kapacity plynovodu.

Polsko se snaží před začátkem topné sezony nahradit plyn z Ruska. Dohodnutý objem 2,4 miliardy metrů krychlových představuje zhruba 15 procent roční spotřeby v zemi.

PGNiG očekává, že plynovodem bude proudit její vlastní produkce v Norsku. Letos chce v norském kontinentálním šelfu vytěžit tři miliardy metrů krychlových a v příštích letech se má těžba zvýšit na čtyři miliardy metrů krychlových.

Polsko v dubnu odmítlo platit za dodávky ruského plynu v rublech a Moskva proto zastavila dodávky do země. Pro nahrazení ruské suroviny je důležitý plyn z Norska a dodávky přes terminál zkapalněného zemního plynu, napsala agentura Reuters.

16:46
23.  9.  2022

Síkela: Ochrana lidí před nejistotou na energetických trzích musí být rychlá

Ochrana spotřebitelů před nejistotou na energetických trzích musí být podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) rychlá a účinná. Na neformálním jednání v Praze v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie se na tom podle něj shodli unijní ministři odpovědní za ochranu spotřebitele. Eurokomisař Didier Reynders na tiskové konferenci doplnil, že v případě ochrany spotřebitele Evropská komise usiluje o to, aby byla legislativa lépe zakotvena a rychleji se schvalovala.

Celý článek najdete zde >>>

15:01
23.  9.  2022

České LNG začalo z terminálu v Nizozemsku proudit do plynárenské soustavy

Tanker s první dodávkou zkapalněného zemního plynu (LNG) pro Českou republiku dokončil přečerpávání LNG do terminálu v nizozemském přístavu Eemshaven. Nyní se LNG přeměňuje zpět do plynného skupenství. Plyn už také začal proudit z terminálu do plynárenské soustavy. Na twitteru to uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. První dodávka LNG pro ČR do přístavu dorazila 19. září.

Celý článek najdete zde >>>

14:19
23.  9.  2022

Británie chystá snížení daní, na pomoc s energiemi chce dát 60 miliard liber

Britská vláda chystá soubor opatření, která mají v zemi podpořit hospodářský růst a pomoci zmírnit nejhorší krizi životních nákladů za desítky let. Součástí pomoci jsou miliardové daňové škrty, největší od roku 1972, a dotace zhruba 60 miliard liber (1,7 bilionu korun), která má snížit účty za plyn a elektřinu pro domácnosti a podniky. Vládní plán dnes představil nový ministr financí Kwasi Kwarteng.

V příštích šesti měsících se vláda chystá zmírnit negativní dopady vysokých účtů za energie výdaji zhruba za 60 miliard liber. Odhadované náklady plánů na pomoc s energiemi jsou však nejisté kvůli nestabilním cenám, upozornil Kwarteng. Očekává ale, že náklady se sníží po zahájení vyjednávání nových dlouhodobých kontraktů s dodavateli.

Vláda v dubnu příštího roku, což je proti původním plánům o rok dříve, zruší nejvyšší sazbu daně z příjmů a sníží základní sazbu. Od dubna bude v zemi platit jediná vyšší sazba daně z příjmů, a to 40 procent. Zruší se tak dodatečná sazba 45 procent z příjmů nad 150 tisíc liber (4,2 milionu korun) za rok. Základní sazba daně z příjmů se příští rok v dubnu sníží na 19 procent, uvedla agentura Reuters.

Podle Kwartenga to znamená, že už za několik měsíců se sníží daně pro více než 31 milionů lidí. Vláda chce těmito kroky podpořit hospodářský růst.

Kabinet premiérky Liz Trussové se také rozhodl zrušit plánované zvýšení daně z příjmu právnických osob. Sazba firemní daně v Británii teď činí 19 procent a je nejnižší ze skupiny vyspělých zemí G7. Příští rok měla tato daň vzrůst na 25 procent, vláda se však rozhodla tento plán zrušit.

Z dalších kroků vláda sníží daň z nákupu nemovitostí, zruší zvýšení daňové sazby na různé druhy alkoholu a zruší strop pro bonusy bankéřů. Po celé zemi chce také vytvořit síť investičních zón, ve kterých budou podnikům nabídnuty daňové úlevy a sníží se tam regulační překážky. Zavede také systém vracení daně z přidané hodnoty (DPH) zahraničním turistům z jejich nákupů, čímž chce podpořit maloobchodní sektor.

Kurz britské libry v reakci na zprávu poprvé od roku 1985 klesl vůči dolaru pod 1,11 dolaru. Absence fiskálních omezení a hrozba inflace, kterou soubor opatření představuje, vyděsila také investory do dluhopisů. Jejich ceny rovněž citelně klesají, takže se výrazně zvyšují výnosy.

Vláda počítá s tím, že v příštím finančním roce jí bude balíček daňových škrtů stát asi 19 miliard liber. Do finančního roku 2026/2027 by náklady měly vzrůst na 45 miliard liber.

Kritici návrhů varují, že kombinace rozsáhlých daňových škrtů a vládního plánu chránit domácnosti a podniky před prudkým růstem cen energií způsobí, že se Británie vysoce zadluží v době, kdy se úrokové sazby citelně zvyšují. Kwarteng však uvedl, že Británie má druhý nejnižší poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) ze zemí G7 a ve střednědobém horizontu představí plán na sníží dluhu v poměru k HDP.

Výzkumná skupina Institut pro fiskální studie uvádí, že zrušení plánovaného zvýšení daní způsobí snížení daňových příjmů o 30 miliard liber. Dodala, že vytvoření plánů, které se opírají o představu, že snížení hlavních daní přinese trvalou podporu růstu, je přinejmenším hazardem.

Podle opozičních labouristů budou ze snížení daní neúměrně profitovat bohatí a plán vlády budou financovat neudržitelné půjčky. Labouristická poslankyně a stínová ministryně financí Rachel Reevesová podle serveru zpravodajské televize CNBC označila tyto plány za tzv. trickle-down economics (ekonomika stékání), tedy teorii, která obhajuje snižování daní velkým a bohatým firmám a jednotlivcům. Citovala také amerického prezidenta Joea Bidena, který tento týden řekl, že tato teorie nikdy nefungovala.

12:30
23.  9.  2022

Loňská spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji se zvýšila o 6,2 procenta

Firmy, instituce a obyvatelé v Plzeňském kraji loni spotřebovali 3130 gigawatthodin elektřiny, meziročně o 6,2 procenta víc. V předchozích dvou letech přitom klesala o 2,8 procenta, respektive o 1,5 procenta. Podíl regionu na spotřebě ČR činil loni 5,2 procenta, byl pátý nejnižší mezi kraji, uvádí Český statistický úřad.

15:52
22.  9.  2022

Ceny plynu by v EU mohly do roku 2026 výrazně klesnout, uvádí studie

Budování evropských terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) přinese od roku 2024 úlevu od vysokých cen za tuto energetickou surovinu a možná už v roce 2026 by cena za zemní plyn mohla být srovnatelná s rokem 2018, pokud bude do obchodování alespoň částečně zapojeno i Rusko. Vyplývá to z nové studie, kterou na zakázku německého plynárenského svazu Zukunft Gas vypracoval Energohospodářský institut univerzity v Kolíně nad Rýnem (EWI).

Podle institutu by se do roku 2030 mohly stát největším dodavatelem plynu do Evropské unie Spojené státy. Mimo jiné díky plynu z USA se chce Evropa zbavit energetické závislosti na Rusku.

Podle EWI odebraly v loňském roce státy EU ze 361 miliard krychlových metrů plynu 147 miliard z Ruska, 82 miliard z Norska a jen 22 miliard z USA. Již v roce 2026 by odběr ze Spojených států mohl při vysoké poptávce a bez odběru ruského plynu činit až 130 miliard krychlových metrů. Naopak význam Kataru, se kterým evropské státy včetně Německa o dovozu jednají, bude podle studie pouze omezený.

Institut ve svém modelu kombinoval různé scénáře pro vysokou i nízkou poptávku po plynu a také možnost plného, částečného nebo žádného zapojení Ruska do unijního obchodování s plynem. Na vývoj ceny této suroviny pak bude mít podíl výše poptávky a evropské dovozní kapacity.

„Rychlá výstavba LNG terminálů v Evropě odstraní úzká dovozní hrdla a sjednotí ceny plynu v Evropě a v Asii,“ řekl na tiskové konferenci šéf svazu Timm Kehler.

Institut EWI ale neočekává, že by se velkoobchodní ceny plynu v severozápadní Evropě dostaly na úroveň roku 2018, kdy byly ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku v průměru nejnižší za posledních 20 let. Aby se tak stalo, počítá institut při vysoké i nízké poptávce alespoň s částečným zapojením Ruska do obchodování. Zcela bez ruského plynu předpokládá EWI návrat k cenám z roku 2021 do roku 2026 při nízké poptávce a v roce 2030 při vysoké.

15:02
22.  9.  2022

Úřad vlády ušetří díky snížení teplot i množství světla, chystá zateplení půdy

Úřad vlády ušetří ve Strakově akademii a dalších svých objektech například snížením teplot či omezením svícení na bezpečnostní minimum. Novinářům to řekla šéfka úřadu vlády Jana Kotalíková. Úniku tepla by mělo bránit zateplení půdních prostor za asi deset až 13 milionů korun, které úřad upřednostní před chystanou úpravou jednacího sálu a novinářského atria.

Fiala o víkendu ve svém mimořádném projevu k energetice vyzval občany i firmy k rozumnému hospodaření s energiemi. Na dnešní tiskové konferenci k úsporám v objektech úřadu vlády zopakoval, že bude osobně vytvářet tlak, aby stát šel příkladem. Na úřadu vlády by se mohla ušetřit až pětina spotřebovaných energií, kolem dvou milionů korun, řekl premiér.

Prvním krokem k úsporám bylo podle Kotalíkové omezení nasvícení budovy v noci. Příští rok by díky tomu měl úřad vlády ušetřit asi 130 tisíc korun. Uvnitř se pak osvětlení snížilo na bezpečnostní minimum. „V podstatě jsme uvolnili téměř každou druhou žárovku ve zdobných lustrech, vyměňujeme klasické žárovky za LED žárovky,“ uvedla. Na chodbách či toaletách se instalují pohybová čidla. Dohromady by úspory na svícení mohly činit až 1,5 milionu korun za rok.

Úřad vlády připravil pro zaměstnance manuál, jak efektivně větrat, svítit a zacházet s elektronikou a spotřebiči, které se zároveň nahrazují modernějšími. Plošně se také sníží teplota na 19 až 20 stupňů Celsia, na chodbách a v předsálích na 15 stupňů, což se dotkne i ostatních reprezentativních paláců spadajících pod úřad vlády.

Dalším krokem bude zateplení půdních prostor, které mají podle Kotalíkové plochu přes 3000 metrů čtverečních. Instalace vaty by měla snížit únik tepla a znamenat až 15procentní úsporu. „Rozhodli jsme se, že odložíme rekonstrukci a modernizaci vládní zasedací místnosti a místnosti pro novináře a část peněz využijeme na rekonstrukci a zateplení půdy,“ řekla.

17:55
21.  9.  2022

Náklady na dovoz plynu do Německa od ledna do července stouply o 164 procent

Náklady na dovoz zemního plynu do Německa se v období od ledna do července meziročně zvýšily o 164 procent na 38,3 miliardy eur (zhruba 945 miliard Kč), ačkoli objem tohoto dovozu klesl o více než čtvrtinu na 64,9 miliardy krychlových metrů. Oznámil to dnes Spolkový úřad pro hospodářství a kontrolu vývozu (BAFA). Uvedený vývoj odráží omezování dodávek plynu z Ruska, které vedlo k výraznému nárůstu cen.

Německo bylo na ruském plynu závislejší než řada jiných evropských zemí. Dováželo ho zejména prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1, jehož provoz však Rusko nedávno zcela zastavilo. Německo tak musí více využívat plynovodů vedoucích z Norska, Nizozemska, Británie a Dánska i námořních dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG), napsala agentura Reuters.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko letos v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Rusko omezování dodávek zdůvodňuje technickými problémy způsobenými sankcemi. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

Pokles dodávek ruského plynu tvrdě zasáhl německé dovozce, které donutil k nákupům náhradních dodávek za mnohem vyšší ceny. Největší německý dovozce ruského plynu Uniper se v důsledku toho dostal do existenčních potíží, které vyústily v převzetí podniku německou vládou.

14:39
21.  9.  2022

Ministerstvo zahraničí zavedlo úsporná opatření už před topnou sezonou, počítá s úsporou zhruba 30 až 40 procent nákladů, sdělil úřad.

14:30
21.  9.  2022

Náměstek MPO: Krátkodobá řešení energetické krize hasí důsledek, neřeší příčinu

Národní i evropská krátkodobá řešení energetické krize se zabývají jen dopady na domácnosti a podniky, ale podle náměstka ministra průmyslu René Neděly je potřeba střednědobě a dlouhodobě řešit i příčiny, aby dále fungoval evropský energetický trh. Neděla uvedl, že trh nesmí být přeregulovaný, ale jen vylepšený, aby nenastávaly extrémní situace jako nyní. Řekl to dnes na brněnské konferenci Energetika 2022.

Krátkodobá řešení je podle něj třeba aktivovat kvůli zachování sociálního a ekonomického smíru. "Neřeší ale původní problém, kvůli kterému nyní energetiku využívají a možná až zneužívají politické strany, které nejsou proevropské. Každopádně cílem krátkodobých řešení je přežít jeden až dva roky, než se trh dokáže stabilizovat," řekl Neděla.

Zmínil i potřebu toho, aby Evropská unie dala řešení jednotnou podobu, protože stejně jako když začal covid, použily národní státy nástroje, jaké měly k dispozici.

Dlouhodobě je podle něj nutné vylepšit současný model a vyvtořit funkční "zarážky", které zamezí takovému nárůstu cen, kdy jsou dnes na násobcích těch, než byly před rokem. "Potřeba je také aktualizovat strategické dokumenty a snižovat energetickou závislost na zemích, jako je právě Rusko. A i když to zní jako klišé, je potřeba postupovat tak, abychom se nedostali do jiné energetické závislosti. Také je potřeba zmapovat energetické zdroje a suroviny dostupné v EU. Současná data jsou ze 60. a 70. let minulého století," řekl Neděla.

Podle Michala Macenauera z poradenské firmy pro energetiku EGÚ Brno je energetika řadu let v Evropě podfinancovaná a válka jen podtrhla a zvýraznila problémy, s nimiž se v posledních letech potýká.

13:26
21.  9.  2022

Bruegel: Evropské vlády vyčlenily na pomoc odběratelům energií 500 miliard eur

Vlády v Evropě za poslední rok vyčlenily asi 500 miliard eur na programy, které mají ochránit domácnosti a firmy před vysokými cenami energií. Uvádí to aktualizovaná analýza bruselského výzkumného institutu Bruegel. Česká republika se řadí spíše ke konzervativnějším zemím, neboť plánuje výdaje na úrovni 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy výrazně méně než například Německo. Podle jednoho z autorů přehledu je aktuální přístup vlád zjevně neudržitelný.

Suverénně nejrozsáhlejší opatření, v absolutních číslech i z hlediska podílu HDP, ohlásila Británie. Její plán stanovit maximální výdaje domácností za energie má stát vyjít zhruba na 200 miliard eur. Německo vyčlenilo na pomoc občanům a firmám s účty asi 100 miliard eur, Itálie skoro 60 a Francie 53,6 miliardy eur.

13:24
21.  9.  2022

Vláda bude smět stanovit nařízením maximální ceny elektřiny a plynu pro maloodběratele. Snížená sazba spotřební daně bude platit u nafty do konce příštího roku, od října tedy nevzroste. Příslušné zákony podepsal prezident Miloš Zeman.

12:36
21.  9.  2022

MPSV se chystá dát na některé své budovy fotovoltaiku, bude také méně topit

Ministerstvo práce plánuje kvůli úspoře energií z dosavadních zdrojů namontovat na některé své budovy fotovoltaické panely. Připravuje i zateplování objektů a výměnu oken. K okamžitému snížení spotřeby počítá s vytápěním na nižší teplotu či s výměnou osvětlení. ČTK to řekl vedoucí mediálního oddělení ministerstva Jakub Augusta.

12:35
21.  9.  2022

Cena plynu pro evropský trh se v reakci na vyhlášení částečné mobilizace v Rusku zvyšuje. Klíčový kontrakt přidává asi sedm procent na 208 eur za MWh.

8:33
21.  9.  2022
!

Německá vláda se dohodla na převzetí dovozce plynu Uniper

Německá vláda se dohodla na převzetí společnosti Uniper, která je největším dovozcem ruského plynu do země a dostala se do existenčních problémů kvůli omezení dodávek ruského plynu a zdražení této energetické suroviny. Vláda odkoupí podíl v Uniperu od mateřské společnosti Fortum a navýší kapitál. Po dokončení transakce by vláda měla vlastnit v Uniperu podíl 98,5 procenta. Oznámila to dnes společnost Fortum.

Německá vláda již v současnosti vlastní v Uniperu podíl zhruba 30 procent. Ten získala v červenci v rámci finanční pomoci, která měla zabránit krachu firmy.

17:31
20.  9.  2022

LNG tanker Gaslog Georgetown připlul k terminálu v nizozemském Eemshavenu, kde vyloží první zásilku zemního plynu pro ČEZ

15:29
20.  9.  2022

Vláda bude moci stanovit maximální ceny elektřiny a plynu

Vláda bude moci nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, přijal Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele. Vláda návrhem reaguje na růst cen energií z poslední doby.

Celý článek najdete zde >>>

15:27
20.  9.  2022

Stanjura: Česko by mělo zvýšit podíl elektřiny vyrobené z jádra

Česko by mělo zvýšit podíl elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách. Bylo by vhodné postavit všechny čtyři nové bloky, a to dva v Dukovanech a dva v Temelíně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to řekl v Senátu.

Energetická společnost ČEZ zahájila výběrové řízení na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech letos v polovině března. Stanjura připomněl, že v tomto případě jde o nahrazení jednoho bloku druhým, což poměr jaderné energie v energetickém mixu nezvýší. V prvních nabídkách od tří uchazečů, které má ČEZ dostat do konce listopadu, bude možná také nezávazná opce na stavbu třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín a šestého bloku Jaderné elektrárny Dukovany.

„Myslím si, i když vláda o tom ještě nerozhodla a určitě je to věc i na debatu v obou komorách Parlamentu, že by bylo vhodné postavit čtyři nové bloky, to znamená zvýšit podíl jaderné energie na energetickém mixu,“ řekl Stanjura. Výroba z jádra bude podle Stanjury s největší pravděpodobností i nadále nejlevnější způsob produkce elektřiny. „Díky tomu, že taxonomie dopadla pro nás dobře, tak teď máme domácí úkol, abychom rychle připravili a případně postavili všechny čtyři bloky jaderných elektráren,“ dodal.

Nový blok v Dukovanech chtějí stavět americká společnost Westinghouse, francouzská EdF a korejská KHNP. Finální nabídky by měly dát do konce příštího roku, smlouva s vítězným uchazečem má být uzavřena do konce roku 2024. Blok se má začít stavět v roce 2029, zkušební provoz by měl být spuštěn o sedm let později. Čtyři původní bloky Dukovan byly zprovozňované v letech 1985 až 1987. Počítalo se s jejich třicetiletou životností, ČEZ nyní předpokládá, že by mohly sloužit 60 let.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů, jsou v Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 megawattů stojí v Dukovanech. Jaderné elektrárny produkují zhruba třetinu veškeré elektřiny vyrobené v Česku.

14:58
20.  9.  2022

MPO chce podpořit stavby větrných či vodních elektráren, poprvé vyhlásilo aukce

Ministerstvo průmyslu a obchodu poprvé vyhlásilo aukce pro provozní podporu výroby elektřiny z nových nebo modernizovaných obnovitelných zdrojů. Soutěžit o ni mohou projekty bioplynových stanic, větrných elektráren a malých vodních elektráren. Ministerstvo si od toho slibuje mimo jiné další snížení závislosti země na zemním plynu z Ruska. Informovalo o tom na svém webu. Aukce na výkup elektřiny z fotovoltaických zdrojů umožnila novela zákona o podporovaných zdrojích energie.

Energetické aukce fungují v řadě evropských států, soutěží v nich výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory. Myšlenkou je to, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci budou v aukci soutěžit o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou.

Ekologická organizace Hnutí Duha vyhlášení aukcí uvítala, přesto považuje tento krok ministerstva za pomalý a omezený a k dalšímu snížení závislosti na zemním plynu z Ruska, jak avizuje ministerstvo, pomůže jen málo. V dnešní tiskové zprávě hnutí uvedlo, že aukce se mimo jiné netýkají fotovoltaických elektráren s výkonem nad jeden megawatt, které by pomohly nejvíce.

Ministerstvo chce prostřednictvím vyhlášených aukcí podpořit větrné elektrárny od šesti megawattů nebo s více než šesti zdroji elektřiny a s celkovým výkonem 30 megawattů, nové nebo modernizované malé vodní elektrárny s celkovým výkonem sedm megawattů a zmodernizované bioplynové stanice s celkovou hodnotou soutěženého instalovaného výkonu pět megawattů.

Zájemci mohou své projekty přihlašovat od 5. října do 7. prosince. Ekonomický deník doplnil, že u větrných elektráren je podmínkou přidělení podpory uvedení do provozu nejpozději na konci roku 2025.

„Pokud budou uvedené výzvy úspěšné, podaří se v České republice realizovat kapacitu v výrobně energie z OZE v celkové výši 42 megawattů v nových nebo modernizovaných výrobnách energie, což dále přispěje k dekarbonizaci české energetiky a k dalšímu snížení závislosti na zemním plynu z Ruska,“ uvedlo ministerstvo průmyslu.

„Spuštění aukcí na větrné elektrárny je dobrá zpráva. Ale rozsah je zklamání, neboť cílí na jeden až dva větší projekty a celkově přispěje ke snížení závislosti na plynu jen minimálně. Úplně také chybí aukce na fotovoltaické projekty, které by mohly vznikat rychleji,“ reagoval na vyhlášení aukcí vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Podle něj v Česku stále chybí dlouhodobý a jasný plán rozvoje obnovitelných zdrojů s ambiciózními cíli a funkčními nástroji, jako je sdílení elektřiny v rámci komunitní energetiky, nastavení podpory obnovitelných zdrojů pro nízkopříjmové domácnosti nebo vymezení zón rozvoje v souladu s ochranou přírody.

Koželouh současně doplnil, že stát otevírá aukce téměř rok po přijetí zákona, který je umožňuje.

13:43
20.  9.  2022

Ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli úsporám zrušilo slavnostní osvětlení budovy a snížilo počet lednic

Ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli úsporám energií upustilo od slavnostního osvětlení hlavní budovy v Praze Na Františku, zredukovalo počet elektrospotřebičů, jako jsou lednice, či snížilo teplotu v kancelářích a na chodbách. V případě elektřiny v hlavní budově úspory činí 20 procent, u plynu spotřeba klesla zhruba o 24 procent. Na dotaz to uvedl vedoucí tiskového oddělení MPO Marek Vošahlík.

Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli v televizním projevu s odkazem na současnou energetickou krizi vyzval k rozumnému hospodařením s elektřinou a plynem. Stát bude podle něj pro občany příkladem. Země Evropské unie se v červenci dohodly, že dobrovolně od začátku srpna do konce března příštího roku sníží spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z posledních pěti let.

MPO v budově Na Františku podle Vošahlíka přikročilo ke snížení teploty na chodbách a v sociálních zařízeních o tři stupně, teplotu v kancelářích snížilo o 1,5 stupně Celsia. Dále snížilo teplotu ohřevu vody. Nechalo také vyměnit světla v kopuli budovy, úspornější osvětlení zavedlo i v garážích a nechalo instalovat automatické stmívače a pohybová čidla u osvětlení na chodbách a schodištích. Zavedlo denní sledování spotřeby energií.

V uplynulém roce od ledna do června činila spotřeba plynu v budovách MPO Na Františku, Politických vězňů a Gorazdova asi 4082 megawatthodin, letos za stejné období klesla přibližně o třetinu. Spotřeba elektřiny za tyto tři budovy byla loni 1047 megawatthodin, letos se snížila asi o 15 procent. Přes úspory, vzhledem k vysokým cenám energií, vzrostly účty za elektřinu i plyn přibližně dvojnásobně. Vyplývá z dat resortu.

„Úspory energií jsou pro MPO jedním z prioritních témat, proto ministerstvo připravilo několik manuálů, jak na úspory energií, a to jak pro veřejné instituce, domácnosti, podnikatele a malé a střední firmy,“ řekl Vošahlík. Dodal, že úřad 23 let poskytuje bezplatné energetické poradenství pro veřejnost prostřednictvím sítě EKIS. Novinkou jsou podle Vošahlíka mobilní EKIS, jejichž poradci mohou přijet za lidmi a provést individuální konzultaci u konkrétní nemovitosti.

12:20
20.  9.  2022

Vláda podle Fialy bude šetřit i ve svých budovách na topení a osvětlení

Vláda bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) šetřit ve svých budovách na topení a osvětlení. Variant je celá řada. Opatření chce představit ještě v tomto týdnu, řekl Fiala při své návštěvě v Liberci. V úsporách energií musí jít podle něj stát příkladem. K rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou vyzval premiér ve svém mimořádném projevu v neděli. Vláda, státní organizace, firmy i domácnosti podle něj mají zvážit, zda s energiemi zacházejí správně a jak jimi neplýtvat. Rozumné hospodaření s energiemi uspoří každému vlastní peníze, ale také sníží výdaje státního rozpočtu, řekl.

„Já jsem skutečně přesvědčen, že stát má jít v tomto směru příkladem. Můžeme šetřit, ať už se to týká vytápění nebo elektrické energie - svícení. Těch variant je celá řada. Samozřejmě nemám na mysli jen tento typ šetření, ale musíme také přemýšlet nad tím, zda jsme třeba dostatečně zateplili tu budovu, zda nám teplo někde neutíká. Nechci teď vymýšlet, co budou jednotlivá ministerstva dělat, ale moje zadání je jasné - my půjdeme příkladem,“ řekl Fiala.

11:16
20.  9.  2022

Lídr italské strany Liga chce 30 miliard eur pro firmy kvůli drahým energiím

Lídr italské krajně pravicové strany Liga Matteo Salvini požaduje, aby současná vláda poskytla 30 miliard eur (zhruba 735 miliard korun) na omezení nákladů na energie pro podniky před zimním obdobím. Řekl to v rozhovoru s agenturou Bloomberg. Salvini je zároveň lídrem koalice pravicových stran, která podle průzkumů patrně vyhraje nedělní parlamentní volby.

Salvini před invazí ruských vojsk na Ukrajinu pěstoval politické vazby se stranou ruského prezidenta Vladimira Putina. V roce 2018 lídr Ligy konstatoval, že se v Rusku cítí jako doma, což neplatí v některých unijních zemích. V pondělí na milánském výstavišti nicméně řekl, že na Putina změnil názor. Itálie podle něj nemá šanci uzavřít s Moskvou novou dohodu ohledně dodávek plynu.

10:40
20.  9.  2022

Senátní právní výbor podpořil novelu k maximálním cenám elektřiny a plynu

Senátní ústavně-právní výbor dnes doporučil plénu schválení novely, podle níž vláda bude moci svým nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Úpravy předlohy nikdo ze členů výboru nepožadoval, podpořilo ji všech šest přítomných členů. Horní komora novelu projedná odpoledne, ještě ji posoudí garanční hospodářský výbor.

Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele. Kabinet tím reaguje na růst cen energií z poslední doby. Maximální ceny mají být stanoveny podle informací z právního výboru od ledna, byť nařízení bude účinné hned. Do výše záloh se má opatření promítnout už od listopadu, a to vzhledem k zúčtovacím obdobím.

10:00
20.  9.  2022

 

7:16
20.  9.  2022

Senát rozhodne o maximálních cenách elektřiny a plynu a zdanění nafty

Delší snížení spotřební daně na naftu a zavedení maximálních cen elektřiny a plynu bude dnes schvalovat Senát. Očekává se, že obě vládní normy podpoří, jak to slíbil minulý týden. Horní komora v úvodním kole posoudí i senátorskou novelu, která má obce začlenit do řízení o překročení limitů hluku při stavbě dálnic.

Novela energetického zákona má vládě umožnit stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Cenu elektřiny chce vláda v navazujícím nařízení omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele.

7:00
20.  9.  2022

Kypr a Izrael významně pokročily v řešení sporu o ložisko plynu v moři

Kypr a Izrael dosáhly významného pokroku v řešení dlouhotrvajícího sporu o ložisko zemního plynu v moři. Země jsou podle dnešního prohlášení odhodlány rychle uzavřít dohodu, protože Evropa nyní hledá nové zdroje energie.

V kyperském nalezišti Aphrodite, o které se vede spor, je podle odhadů přibližně 129 miliard metrů krychlových plynu. Izrael tvrdí, že část tohoto naleziště spadá pod jeho nedaleké pole v jeho výlučné ekonomické zóně.

17:08
19.  9.  2022

Produkci ruské ropy bude těžké nahradit, varuje banka BIS

Nahradit dodávky ruské ropy bude pro západní země pravděpodobně velmi obtížný úkol. Omezení vývozu ruské ropy může vést k velkému a dlouhodobému růstu cen produktů souvisejících s ropou a může mít negativní dopad i na další oblasti, jako zemědělství a průmysl, protože zvýší ceny potravin a elektřiny. Uvedla to ve své dnešní prognóze Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS).

Kvůli invazi Ruska na Ukrajinu se chce v budoucnu řada západních zemí vyhnout ruské ropě. Zásadním problémem podle BIS je vysoký podíl ruské ropy na trhu. Na celosvětovém vývozu ropy se Rusko podílí deseti procenty. Výrazná ztráta ruské ropy by proto pro světovou ekonomiku znamenala velký negativní šok. Není pravděpodobné, že by jiní producenti měli dostatečnou kapacitu, aby nahradili tento výpadek. Investice do nových nálezů a nové těžby jsou navíc stále pod úrovní z doby před začátkem pandemie nemoci covid-19.

Růst cen ropy bude mít přímý účinek na zvýšení cen ropných produktů, jako benzinu a nafty. Současně se ale zvyšují i ceny zemního plynu, což se promítá do růstu cen elektřiny pro konečné spotřebitele. To může mít velký a dlouhodobý dopad a představuje to velkou hrozbu pro průmyslovou výrobu.

Růst cen ropy by podle BIS mohlo utlumit zvýšené využití biopaliv. To by ale zase mnoho způsobit zvýšení cen různých základních plodin potřebných pro produkci biopaliv, jako kukuřice a olejnin. Tyto plodiny jsou ale také důležitými krmivy pro hospodářská zvířata, takže jejich zdražení se může rychle promítnout do cen ostatních potravin, varovala BIS.

16:48
19.  9.  2022

Ministerstvo zdravotnicví navrhuje ve školách snížit teplotu mimo učebny a méně větrat

Minimální teplota vytápění v prostorech škol mimo učebny by se mohla snížit. Například v tělocvičnách či na chodbách by mohla být nově 17 stupňů Celsia místo dosavadních 18 a ve sprchách 21 místo 24. V učebnách by měla zůstat na 20 stupních Celsia. Vyplývá to z návrhu novely vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory škol, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví (MZd). Úpravu zdůvodnilo současnou energetickou krizí v důsledku ruské agrese na Ukrajině. Novela předpokládá rovněž snížení požadavků na větrání ve třídách a tělocvičnách.

Ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli energetické krizi už v srpnu navrhlo také zvláštní vyhlášku, podle které by se v případě výpadku dodávek plynu snížila teplota vytápění veřejných prostor. V učebnách škol by pak podle jeho návrhu měla klesnout z 20 na 19 stupňů.

Vyhláška o hygienických požadavcích na prostory škol určovala dosud kromě minimální a maximální teploty také optimální teplotu vytápění. Pro učebny a šatny byla stanovena na 22 stupňů Celsia s odchylkou dvou stupňů nahoru či dolů, pro tělocvičny 20 stupňů s odchylkou o dva stupně více či méně. Nově by vyhláška už optimální teplotu určovat neměla, bylo by v ní uvedeno jen minimum a maximum. Pro učebny by se teplota mohla pohybovat mezi 20 a 28 stupni Celsia, v šatnách mezi 18 a 28 a v tělocvičnách mezi 17 a 28 stupni Celsia. Minimální teplota ve sprchách by měla klesnout z 24 na 21 a na chodbách a záchodech z 18 na 17 stupňů Celsia.

Změnit by se mělo i ustanovení, podle kterého se rozhoduje o uzavření školy kvůli zimě. Dosud platí, že se provoz školy zastaví při poklesu teploty v učebnách pod 18 stupňů Celsia ve třech po sobě jdoucích dnech, nebo pod 16 stupňů v jednom dni. Nově by se mělo o vyhlášení uhelných prázdnin rozhodnout tehdy, pokud by teplota v prostorech školy na tři dny klesla pod minimální stanovenou hodnotu, tedy třeba v učebnách pod 20 stupňů a v tělocvičnách pod 17 stupňů.

Navržené limity podle ministerstva neohrožují zdraví dětí a žáků. Úřad v materiálu k novele poukázal na to, že se inspiroval i zkušenostmi ze zahraničí. Například ve Velké Británii se třídy vytápí minimálně na 18 stupňů Celsia a v Německu na 20 stupňů, v Rakousku je doporučená teplota v místnosti pro sedavou činnost 20 až 23 stupňů a v tělocvičnách 14 až 17 stupňů, uvedlo MZd.

Jako další opatření navrhlo ministerstvo omezit větrání. Zatímco nyní má mít žák v učebně 30 metrů krychlových čerstvého vzduchu na hodinu a v tělocvičně 90 metrů krychlových, nově by to mělo být v obou případech 20 metrů krychlových. Toto množství čerstvého vzduchu by podle ministerstva mělo stačit pro všechny věkové skupiny dětí.

Návrh nyní čeká na projednání pracovními komisemi legislativní rady vlády. Meziresortní připomínkové řízení před tím úřad zkrátil na pět dní a omezil na ministerstvo školství, ministerstvo práce a ministerstvo pro místní rozvoj. Resorty se podle ministerstva zdravotnictví na návrhu úpravy shodly.

16:08
19.  9.  2022

Srpnové kontroly marží u prodejců pohonných hmot ukázaly u nafty výrazný pokles. Marže u benzinu klesly méně výrazně, uvedlo ministerstvo financí. Podrobnosti čtěte tady.

15:49
19.  9.  2022

Loď se zkapalněným plynem pro Českou republiku čeká před přístavem v Nizozemsku

Loď s první dodávkou zkapalněného zemního plynu (LNG) pro Českou republiku čeká před nizozemským přístavem Eemshaven a připravuje se na zakotvení. ČTK to dnes řekl mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík. Loď tak dorazila do přístavu v plánovaném termínu, který byl stanoven na 19. září. LNG z plovoucího terminálu zajistí Česku až třetinu jeho roční spotřeby plynu.

"Loď s nákladem LNG určeným pro Českou republiku je před přístavem a připravuje se na zakotvení," řekl Gazdík. Loď do Nizozemska dorazila ze Spojených států. Do konce roku tam připluje osm lodí s plynem, uvedl před dvěma týdny při slavnostním otevření LNG terminálu šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš. Každé z osmi plavidel, která v terminálu zakotví do konce letošního roku, má podle něj přivézt 100 milionů metrů krychlových plynu.

Česká republika má v terminálu pronajaté tři miliardy metrů krychlových, potřeba tak bude celkem 30 tankerů. Zásoba pokryje až třetinu roční spotřeby plynu v Česku, výrazně tak sníží závislost státu na plynu z Ruska.

Každou dodávku plynu kupuje ČEZ za spotové ceny, tedy k okamžitému dodání suroviny. Za každou dodávku tak zaplatí jinou částku. Samotný pronájem terminálu vyjde na vyšší desítky milionů eur ročně, přesná cena je neveřejná.

Spotřeba plynu v České republice loni přesáhla devět miliard metrů krychlových. Plovoucí terminál představují dvě spojené lodě, obě slouží jako zásobníky a jednotky zpětného zplynování. Vedle ČEZ budou zařízení využívat i společnost Shell a firma Engie z Francie. Terminál v Eemshavenu na severu Nizozemska patří společnosti Gasunie, která je mimo jiné provozovatelem nizozemské plynárenské soustavy.

Pro případnou přepravu plynu zajistil ČEZ dostatečné přepravní kapacity z Nizozemska přes Německo do České republiky. Tyto kapacity se zajišťují v řadě aukcí na jednotlivých hranicích. V tomto případě jsou zajištěné v dostatečné míře jak na nizozemsko-německé hranici, tak na hranici mezi Českem a Německem, uvedl ČEZ.

15:40
19.  9.  2022

Vysoké školy na Slovensku začínají akademický rok v obavě z drahých energií

Vysoké školy na Slovensku začínají nový akademický rok s obavami z dopadů vysokých cen energií na průběh výuky. Univerzita Komenského, největší vysoká škola v zemi, dnes upozornila na možnost uzavření bran univerzit, pokud jim nebudou kompenzovány výpadky v souvislosti s energetickou krizí. Slovenský premiér Eduard Heger dříve tvrdil, že školy nebudou muset zavírat kvůli drahým energiím ani přecházet na distanční formu výuky, kterou zavedly během epidemických restrikcí po propuknutí epidemie covidu-19 před dvěma lety.

"Otevření tohoto semestru je poznačeno snad ještě větší mírou nejistoty než u těch předchozích. Bez kompenzace výpadků prohloubených energetickou krizí zavřou vysoké školy 17. listopadu brány a přestanou plnit své poslání," informovala Univerzita Komenského u příležitosti dnešního začátku nového akademického roku.

Největší slovenská univerzita uvedla, že jen v tomto roce ji chybí na energie 5,5 milionu eur (135 milionů korun). Dodávky elektřiny má zajištěné do konce letošního roku. Dodala, že úsporami dokáže snížit spotřebu energií o deset až 15 procent, ale jejich ceny stouply o stovky procent. Reálně tak podle ní hrozí, že nebude schopna udržet budovy v provozu.

Předseda menšinové slovenské vlády Heger, který je nyní dočasně pověřen také řízením ministerstva školství, minulý týden tvrdil, že školy kvůli drahým energiím nebudou muset zavírat. Jeho kabinet konkrétní opatření v souvislosti s vysokými tržními cenami energií zatím neschválil, podle dostupných informací by se tak mohlo stát tento týden. Heger dříve řekl, že většina firem v zemi má dohodnuté ceny elektřiny do konce letošního roku. Domácnostem se ceny energií zase obvykle mění jednou ročně, a to na začátku ledna. Některé slovenské firmy už upozornily na negativní dopady vysokých cen energií a například společnost Slovalco oznámila ukončení výroby primárního hliníku.

15:28
19.  9.  2022

Pražská teplárenská zahájila topnou sezonu, o den dřív než loni

Pražská teplárenská dnes začala dodávat teplo do pražských domácností a podniků. Důvodem je pokles průměrných denních teplot a předpověď počasí na následující dny. Firma o tom informovala na svém webu. Loni firma zahájila topnou sezonu podle mluvčího Marka Pšeničního o den později, 20. září.

V případě, že se dlouhodobě oteplí, vytápění firma omezí. "Naše předávací stanice jsou vybaveny automatickou regulací, která při zvýšení venkovních teplot automaticky zareguluje provozovaná zařízení a omezí vytápění, aby nedocházelo k plýtvání energií. U předávacích stanic, které nejsou provozovány našimi společnostmi, je v případě potřeby nutné nejdříve kontaktovat jejich provozovatele," uvedla společnost.

Topná sezona podle vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu začíná v září a trvá do konce května. Zahájení, přerušení a ukončení dodávek tepla se odvíjí od průměrných denních venkovních teplot a prognózy počasí podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teplárny začínají s dodávkami tepla, pokud dva po sobě jdoucí dny klesne průměrná denní teplota pod 13 stupňů Celsia a další den se nečeká oteplení. Pokud průměrná denní teplota překročí 13 stupňů dva dny po sobě a podle vývoje počasí nelze čekat ochlazení, teplárny dodávky tepla přeruší nebo ukončí.

Pražská teplárenská dodává v Praze teplo do více než 235.000 domácností a řady administrativních budov, průmyslových podniků, školských a zdravotnických zařízení a dalším subjektů. Firma patří do skupiny Veolia Energie, která v ČR působí také v Moravskoslezském, Olomouckém, Středočeském, Jihočeském a Karlovarském kraji.

Pražské teplárenské loni meziročně klesl čistý zisk 22,4 procenta na 479 milionů korun. Provozní zisk vzrostl o 52,5 procenta na 575 milionů korun. Celkové tržby vzrostly o 11 procent na 5,56 miliardy korun. Základním zdrojem výroby tepla pro Pražskou teplárenskou je Elektrárna Mělník, která spadá pod ČEZ. Pražské teplárenské loni dodala téměř 90 procent tepla. Dalších 7,6 procenta tepla dodává zařízení na energetické využití odpadu v Praze-Malešicích, které vlastní Pražské služby.

14:43
19.  9.  2022

Plzeňská teplárenská připravuje odklon od uhlí, problémy s plynem to neoddálily

Plzeňská teplárenská (PT), největší dodavatel tepla na západě Čech, i přes současné problémy s dodávkami zemního plynu z Ruska zatím dál chystá odklon od spalování uhlí od roku 2030. Z uhlí nyní vyrábí přes polovinu tepla a elektřiny, zbytek zajišťuje spalováním biomasy a komunálních odpadů z kraje. Nosnými pilíři takzvané dekarbonizace jsou biomasa, komunální odpad a zemní plyn, řekl generální ředitel firmy Václav Pašek. Odhadovaná výše investice je tři až čtyři miliardy korun a podnik si na ni vytváří zdroje.

Takzvaná Zelená dohoda (Green Deal) předpokládá v Evropské unii snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Evropská komise chce do roku 2050 udělat z Evropy "první klimaticky neutrální kontinent". Pro Plzeňskou teplárenskou zatím podle Paška hlavní náhradou za uhlí zůstává plyn. "Jestli to bude zemní plyn nebo vodík nebo mix, to uvidíme. Možností není moc. Samotný vodík je v plenkách a plné komerční využití není v řádu let, kdy povinnost dekarbonizace očekáváme, tedy v roce 2030, možná ve 2032 nebo 2035, což bude otázka dalšího vývoje," uvedl.

Firma zatím k investicím nepřistoupila, shromažďuje podklady. "Požádali jsme o dotaci, která může činit až 50 procent investičních nákladů, a děláme výběrová řízení na dodavatele plynových turbín a klíčového partnera, který dá celý projekt dohromady. Až to vše budeme mít na stole, tedy někdy začátkem roku 2023, tak zhodnotíme situaci na trhu a buď vybereme vítěze a půjdeme do toho, nebo řekneme ne a počkáme. Ale nechceme ztratit rok příprav," uvedl Pašek. Podnik většinově vlastní město Plzeň a 35 procent akcií drží skupina EPH.

Energetická krize v Evropě po vpádu Ruska na Ukrajinu může podle Paška na první pohled nahrávat zrušení nebo oddálení projektu. Podnik ale kvůli závazkům ČR vůči EU a dostupnosti dotací nemůže vyčkávat. "Takže jsme projekt dekarbonizace do dotačního programu přihlásili," řekl.

Teplárna se aktuálně zabývá dekarbonizací v areálu zdroje Teplárna v sídle firmy na Doubravce, naváže areálem Škoda. "Současná technologie zůstane nadále v plné zbroji a pohotovosti. Nechceme být na přechodné období v riziku. Takže ať se stane cokoliv, tak budeme mít uhelnou a biomasovou část," uvedl Pašek. Podle současných harmonogramů by první plynový zdroj uvedla firma do provozu v roce 2026. "Vedle uhelného kotle, ne místo něj. Ten by zůstal záložní, než budeme mít jistotu, že plyn a jeho cena má budoucnost," podotkl generální ředitel. Současné kotle by teplárna zakonzervovala a udržovala je několik let v pohotovosti, aby mohly kdykoliv zahájit provoz.

Financování projektu zatím nemá PT dohodnuté, promýšlí mimo jiné možnosti úhrad v rámci skupiny EPH. PT letos očekává, zejména díky vysokým cenám elektřiny, výrazně lepší ekonomické výsledky než loni, a to jak v zisku, tak v tržbách. Loňský čistý zisk činil 389 milionů korun a provozní zisk EBITDA byl 914 milionů korun. Tržby by se letos mohly zvýšit z loňských 3,35 miliardy na více než pět miliard korun.

14:25
19.  9.  2022

Kvůli energetické krizi v Německu sílí známky recese, uvedla centrální banka

Německá ekonomika vykazuje čím dál více známek blížící se recese, důvodem je zejména energetická krize. Ve své pravidelné měsíční zprávě to dnes uvedla německá centrální banka. Předpověděla, že situace u dodávek zemního plynu zůstane v příštích měsících velmi napjatá. Německý ministr hospodářství Robert Habeck nicméně upozornil, že zásobníky plynu v Německu jsou už plné téměř z 90 procent. V případě příznivého vývoje v oblasti úspor plynu a dobrého počasí má podle něj Německo šanci zimu úspěšně přestát. Informuje o tom agentura Reuters.

Německo se letos podobně jako další evropské země v důsledku války na Ukrajině potýká s omezováním dodávek plynu z Ruska. Ruská plynárenská společnost Gazprom začátkem tohoto měsíce oznámila, že ponechá mimo provoz plynovod Nord Stream 1, a to až do odstranění závad zjištěných při údržbě. Nord Stream 1 vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie.

Německá centrální banka dnes uvedla, že díky dodávkám z jiných zemí a pokroku při úsporách a tvorbě zásob se Německo stále může vyhnout potřebě zavést během zimy v zásobování plynem přídělový systém. "Je k tomu ale zapotřebí další výrazné snižování spotřeby plynu, zejména v domácnostech," dodala.

Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) byly zásobníky plynu v Německu o víkendu plné z 89,67 procenta. Habeck dnes uvedl, že naplněnost zásobníků se blíží k 90 procentům, ačkoliv Německo už přestalo nakupovat plyn za jakoukoliv cenu.

Podle Habecka se předpokládá, že německý kancléř Olaf Scholz koncem tohoto týden při návštěvě Spojených arabských emirátů podepíše smlouvy na dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG). Habeck rovněž uvedl, že vláda bude i nadále podporovat velké dovozce plynu a nenechá je upadnout do insolvence.

Německý ministr financí Christian Lindner dnes upozornil, že stále hledá způsoby, jak zajistit, aby ceny plynu zůstaly pro spotřebitele na dostupné úrovni.

13:37
19.  9.  2022

Odběratelé plynu z Německa chtěli koupit plyn přes uzavřený Nord Stream 1

Velcí odběratelé zemního plynu v Německu si krátce zarezervovali kapacitu na odběr suroviny z Ruska přes podmořský plynovod Nord Stream 1, který je od konce srpna uzavřený. Uvedla to dnes agentura Reuters. Není ale jasné, co zájem těchto firem vyvolalo, když Rusko nijak nenaznačilo, že by se chystalo dodávky plynu v dohledné době obnovit.

Rusko před únorovou invazí na Ukrajinu dodávalo do Evropské unie asi 40 procent její spotřeby plynu. Moskva tvrdí, že dodávky plynu přerušila z technických důvodů a že západní sankce je neumožňují vyřešit. Politici v EU namítají, že je to výmluva a že Moskva využívá energie jako zbraň.

Provozovatelem plynovodu Nord Stream 1 je společnost Nord Stream AG, která sídlí ve Švýcarsku a v které má většinový podíl ruská plynárenská společnost Gazprom. Švýcarský podnik sdělil, že takzvané nominace, tedy požadavky na odběr plynu, nemůže potvrdit.

Ráno se objevily požadavky na odběr plynu přes německé plynovody, které propojují Nord Stream 1 s koncovými uživateli. Mluvčí německé společnosti na provoz plynovodní sítě Gascade ale později řekl, že zmíněné nominace byly renominovány na nulu, což znamená, že Nord Streamem 1 žádný plyn teď neproudí.

Nord Stream 1 je hlavní trasou pro přepravu ruského zemního plynu do Evropské unie. Plyn do EU z Ruska nadále proudí i přes Ukrajinu, Kyjev ale v květnu rozhodl, že tranzit do EU zhruba o třetinu omezí, což zdůvodnil invazí ruských vojsk.

Odstávka plynovodu Nord Stream 1 zhoršila už tak napjatou situaci na evropském trhu s plynem. Ceny plynu jsou násobně vyšší proti situaci před rokem, z nedávných rekordů ale sestoupily. Dovozci plynu v Německu začali dokonce mluvit o možnosti, že by plyn mohl být i na příděl.

11:27
19.  9.  2022

Českobudějovická teplárna zdraží méně, než o inflaci

Teplárna České Budějovice zahájila topnou sezonu. Ceny tepla na další rok oznámí začátkem prosince, předpokládá, že nezdraží skokově a že to bude méně než o inflaci. Teplárnu vlastní město. Zdražení bude v jednotkách procent, domácnost tak navíc proti letošku zaplatí ročně nanejvýš několik set korun, řekl primátor Jiří Svoboda (ANO). Letos od 1. ledna zvedla teplárna ceny o osm procent.

11:24
19.  9.  2022

Teplárny v Moravskoslezském kraji zahájily topnou sezonu o den dříve než loni

Teplárny v Moravskoslezském kraji zahájily topnou sezonu, o den dříve než před rokem. Ve většině míst už začala teplo dodávat skupina Veolia Energie, sdělil ředitel jejího regionu Morava Kamil Vrbka. Mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol řekl, že společnost ČEZ Teplárenská začala z Elektrárny Dětmarovice v 06:00 dodávat teplo pro Orlovou a Bohumín na Karvinsku.

„Příchod topné sezony provázejí vysoké ceny paliv a dramatický vývoj na trzích s energiemi, ale i snahy vlády ČR zmírnit tyto dopady na domácnosti i firmy. Veolia Energie zatím ceny dodávek tepla nezvyšuje, ke změnám by mělo dojít až s příchodem nového roku,“ uvedl Vrbka. O výši cen za teplo na příští rok podle něj bude rozhodovat mimo jiné vývoj situace na trhu s energiemi v posledních měsících roku.

9:57
19.  9.  2022

Topná sezona v Brně začala, nový ceník zveřejní teplárny v říjnu

Poprvé od začátku května se v bytech i firmách v Brně rozehřály radiátory napojené na centrální vytápění Tepláren Brno. Kolik lidé za teplo zaplatí, zatím není jisté, městská společnost zveřejňuje nový ceník vždy v polovině října. Topení začalo hřát o den dřív než loni, zahájení topné sezony v polovině září odpovídá dlouhodobým průměrům.

„Letošní sezona bude mimořádná vzhledem k energetické krizi, s kterou se potýká nejen celá Česká republika, ale i Evropa. Přesto bych chtěl naše zákazníky ujistit, že děláme vše pro to, aby naše dodávky tepla byly spolehlivé. Připravujeme naše velké zdroje i lokální kotelny, aby v případě nedostatku plynu mohly využít k výrobě tepla lehké topné oleje,“ uvedl generální ředitel tepláren Petr Fajmon.

Topná sezona trvá od září do května. Teplárny začínají s dodávkami tepla, jestliže dva po sobě jdoucí dny klesne průměrná denní teplota pod 13 stupňů Celsia a další den se nečeká vzestup teplot.

Cena tepla v Brně se dlouho prakticky nezvyšovala, růst ceny v roce 2019 pro odběratele vyrovnal pokles DPH. Loni na podzim ale kvůli rostoucím cenám vstupů teplárny zvýšily cenu pro domácnosti o čtvrtinu na 784 korun za gigajoule včetně DPH. Ceníky teplárna zveřejňuje vždy v polovině října, platit začíná v listopadu.

21:23
18.  9.  2022

Okamura považuje Fialův projev za hloupý, koaliční politici premiéra chválí

Mimořádný projev premiéra Petra Fialy (ODS) o energetice byl podle předsedy hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury hloupý a zbytečný. Šlo podle něj o falešnou předvolební reklamu a výsměch občanům. Fiala v projevu vyzval k rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou a ubezpečil občany, že v zimě bude energií dost. Koaliční politici projev chválí jako věcný či odpovídající situaci.

Okamura napsal, že projev byl falešnou předvolební reklamou a výsměchem občanům. „Nekompetentní Fialova vláda zastropovala cenu elektřiny čtyřikrát výše, než mají na Slovensku, u plynu násobně výše než kdybychom měli přímý kontrakt s producentem, který vláda na rozdíl od našich okolních zemí z ideologických důvodů odmítá,“ uvedl Okamura.

Situace kolem energií je pro mnoho občanů a firem nadále likvidační a neúnosná, doplnil Okamura. Kritizoval i vyjádření premiéra, že se lidé nemají ostýchat a hledat, jaké ze sociálních opatření v rámci „deštníku proti drahotě“ by jim mohlo pomoci. „Ještě se v projevu chlubí tím, že zvýší množství občanů závislých na sociálních dávkách. Byl to hloupý a zbytečný projev a vláda by měla podat demisi,“ dodal Okamura.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na twitteru uvedl, že projev byl naprosto přesný. „Současné problémy jsou přímým důsledkem Putinovy ekonomické války proti Západu a manipulace s cenami energií. Vláda nespí a zajistila dostatek plynu a elektřiny na zimu. Stropujeme ceny,“ napsal. Připomněl i hledání cest k větší energetické nezávislosti.

Jako věcný a odpovídající situaci označil projev ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zdůraznil, že vláda pomáhá domácnostem, veřejným službám, živnostníkům i firmám. „Pokud jakákoliv domácnost bude potřebovat další pomoc, pak je zde připraven sociální systém pomoci MPSV, ostych není na místě,“ doplnil.

Odborářský předák a prezidentský kandidát Josef Středula zdůraznil, že stanovením maximálních cen energií nemá vláda hotovo. „Česku hrozí propad střední třídy do chudoby, ceny potravin i zboží dále neúnosně rostou a reálná hodnota mezd i platů klesá. Je potřeba okamžitě zvednout minimální mzdu, valorizovat sociální dávky a připravit kurzarbeit,“ uvedl.

21:22
18.  9.  2022

Mimořádný projev premiéra Fialy: Cenový strop zaplatíme z dividend státních firem

Předseda vlády Petr Fiala vystoupil v 20:05 v mimořádném projevu v celoplošných televizích. Vyzval v něm k rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou. Vláda, státní organizace, firmy i domácnosti podle něj mají zvážit, zda s energiemi zacházejí správně a jak jimi neplýtvat. Rozumné hospodaření s energiemi uspoří každému vlastní peníze, ale také sníží výdaje státního rozpočtu, řekl. Pomůže to podle něj také průmyslu i celé české ekonomice. Fiala bude důsledně trvat na tom, aby stát se svými institucemi šel v šetření příkladem.

více informací včetně videozáznam proslovu najdete zde

18:22
18.  9.  2022

Z dat společnosti tado vyplývá, že nejlépe jsou před potenciálně chladnou zimou chráněni Norové.. 

14:48
18.  9.  2022

Teplárna Otrokovice dnes zahájila vytápění, zásobuje přes 9000 domácností

Teplárna Otrokovice dnes v reakci na vývoj počasí zahájila vytápění domácností i firem. Je to o dva dny dříve než loni, sdělila mluvčí podniku Jana Burešová. Společnost zásobuje přes devět tisíc domácností, průmyslové podniky, školy, obchodní centra a další instituce v Otrokovicích a Napajedlech na Zlínsku a ve Zlíně – Malenovicích. Největším odběratelem je otrokovický výrobce pneumatik Continental Barum.

"Pokud se v dalších dnech oteplí, teplárna je připravena vytápění přerušit," uvedla Burešová. Ceny za dodávky tepla podle ní podnik v uplynulých měsících nezvyšoval a do konce roku žádné změny v ceníku nechystá.

Společnost provozuje dva modernizované uhelné kotle a jeden plynový kotel. Pracuje také na přestavbě jednoho kotle na uhlí, v němž bude jako palivo využívat především biomasu.

Podle vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu začíná topná sezona 1. září a končí 31. května následujícího roku a dodávky tepla začínají v době, kdy průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod 13 stupňů Celsia ve dvou po sobě následujících dnech a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty pro následující den.

13:52
18.  9.  2022

Kupka: Zavedení maximálních cen energií i pro velkoodběratele bylo nemožné

Stanovit maximální možnou výši cen energií pro všechny odběratele, tedy i pro průmysl a velké firmy, bylo nemožné, řekl dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj vláda tuto možnost hledala, ale její dopad na státní rozpočet by byl až příliš velký. Česko bude podle ministra podporovat v EU prodloužení dočasného krizového rámce, který umožňuje okamžitě podpořit podnikatele v důsledku vysokých cen energií a protiruských sankcí.

Vláda v pondělí oznámila, že maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny stanoví na šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na tři koruny za kWh. Opatření by mělo platit i pro samosprávy či veřejný sektor prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Naplatí naopak pro velkoodběratele energií. Pro ty vláda vyčlenila kompenzace ve výši 30 miliard korun. Firmy si o ně budou moci požádat od 1. listopadu.

"Šli jsme na hranu možností. Hledali jsme možnost řešení zastropování cen energií pro všechny, ale ukázalo se to jako nemožné," řekl dnes Kupka. Důvodem jsou podle něj dopady podobného kroky na státní rozpočet. Zároveň připomněl, že plošné zastropování nezavedl žádný stát v EU.

Ministr spoléhá také na další řešení v celé EU. Česko by podle něj mělo podpořit prodloužení dočasného krizového rámce i pro příští rok. Dodal, že je pro to podpora i v dalších státech unie. Zároveň chce apelovat na další úspory. Připomněl, že spotřeba plynu letos oproti loňsku klesla už o 20 procent.

Za nedostatečnou označil dosavadní podporu státu pro velké a střední podniky viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. "Musí se změnit," zdůraznil. Zafixované ceny energií pro příští rok má podle něj v současnosti asi jen pětina tuzemských firem. Vyzval proto vládu k iniciaci změn i na úrovni EU a změn některých parametrů pro podpory podniků z dočasného krizového rámce.

13:34
18.  9.  2022

Kupka: ČD nezdraží jízdné ve výši inflace, zvýšení cen bude nižší

České dráhy v příštím roce určitě nezdraží jízdné ve výši současné inflace, zvýšení cen bude nižší. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Průměrná míra inflace v Česku se nyní pohybuje kolem 17 procent. ČD se chystají zdražovat kvůli nárůstu nákladů na energie a materiál. Zdražení podle Kupky nepřesáhne 15 procent. Ministr chce hledat v dopravě úspory.

České dráhy zvyšují ceny jízdného každoročně, zohledňují při tom inflaci. Šéf státního dopravce v minulých dnech v rozhovoru se serverem iDNES.cz uvedl, že ceny jízdenek mohou v příštím roce stoupnout o deset až 20 procent. Zdražování je podle dopravce nutné zejména kvůli velkému nárůstu nákladů. Nejvýrazněji si společnost letos zatím připlatila za elektřinu, naftu a náhradní díly. U osobní i náklady dopravy tyto výdaje stouply za půlrok meziročně dohromady o 2,3 miliardy korun.

Kupka dnes možnost zdražení na úrovni současné inflace vyloučil. "Určitě to tak vysoko nebude," zdůraznil. Přesné číslo, o kolik dráhy zdraží při vydání nového jízdního řádu, který začne platit v prosinci, ale neuvedl.

Ministr chce hledat úspory. Zmínil například zkvalitnění organizace dopravy nebo modernizaci vozového parku. Jako příklad uvedl například nasazování vlaků s vyšší kapacitou. Zatím nechce jít cestou Německa, které v létě zavedlo neomezené cestování po celé zemi regionální dopravou za výhodné měsíční jízdné devět eur (asi 222 korun). Podle něj je to i pro Němce velká rozpočtová zátěž.

Skupina Českých drah letos v první polovině roku hospodařila se ztrátou 931 milionů korun. Meziročně je to zhoršení o 714 milionů korun.

13:11
18.  9.  2022

Zastropování cen energií i pro velké odběratele bylo nemožné, uvedl ministr dopravy Martin Kupka. Vláda tuto možnost hledala, ale dopad na rozpočet byl příliš velký, řekl.

9:46
18.  9.  2022

Lukáš Kovanda: Nutnost zastropovat cenu energií je i důsledkem velkého tištění peněz v podání centrálních bank 

Inflace ještě ani pořádně neklesla ze svých maxim za několik desetiletí a už vláda rozjíždí novou. Tentokrát se tomu říká zastropování. Celkové náklady zastropování se realisticky mohou pohybovat kolem 200 miliard korun ročně. Záleží ale pochopitelně na vývoji cen elektřiny. Stát jej bude muset z nemalé části financovat na dluh. Politici by měli lidem na rovinu říct, že zastropování cen elektřiny znamená jen úročené odložení platby za ni. Lidé si to později doplatí vyššími daněmi. A také inflací. A to i s úroky, které mezitím stát zaplatí z ještě výrazněji zvýšeného dluhu. Politici žádné peníze negenerují. Budou tak muset své rostoucí zadlužení utopit v inflačním znehodnocení měny.

Ale vinni nejsou jen politici. Na samém počátku energo-krize stálo masivní tištění peněz centrálními bankami. Srazily vládám uměle úroky, takže ty snáze dotovaly zelené zdroje. Dotace (a tlak aktivistů) vedly energetické firmy k přesměrování svých investic z tradiční, řiditelné energetiky k neřiditelné zelené. 

Tištění peněz a umělé snižování úroků křiví tržní signály. Pokřivený trh vysílal v desetiletí před pandemií špatný signál, že investice do zelených zdrojů jsou méně rizikové, než v reálu byly. Zelená dotační politika pak dodala další „likviditu“, takže umocnila iluzi rentability. Zelené zdroje vyžadují zálohu pro čas zamračeného bezvětří. Tu měl v rámci zelené transformace EU zajišťovat Putin se svým plynem. Toto riziko by se na nezkřiveném trhu promítlo do vyšších úroků zelených investic, takže by šlo více peněz na tradiční zdroje, na Putinovi nezávislé.

Pokud by zelené zdroje nebyly masivně dotovány za levné peníze natištěné centrálními bankami, více by vyniklo jejich skutečné riziko a jejich reálné náklady. Ty zahrnují nutnost fosilní či jaderné zálohy. Zelená elektřina je levná, jen nebereme-li tyto reálné náklady v potaz. Zelená elektřina je, jak vidíme v přímém přenosu, kvůli svým skrytým nákladům potenciálně silně inflační. 

7:59
18.  9.  2022

Tepelná čerpadla chce podle studie polovina lidí stavějících dům

V Česku pokračuje kvůli vysokým cenám energií zájem o alternativní zdroje. Polovina lidí stavějících si dům má zájem o tepelná čerpadla a 42 procent o fotovoltaickou elektrárnu. Vyplývá to z průzkumu stavitele dřevostaveb RD Rýmařov. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) však upozorňuje, že špatně zvolený způsob využití a provozu tepelného čerpadla může místo snížení nákladů energií přinést jejich nárůst.

Tepelné čerpadlo si pořídilo podle průzkumu, jenž pro RD Rýmařov udělala agentura IPSOS Instant Research za účasti 600 respondentů, kteří během posledního rok stavěli dům, zakoupit 49 procent zájemců. Z toho polovina zvolila tepelné čerpadlo v kombinaci s fotovoltaickou elektrárnou. Celkově je fotovoltaika druhým nejoblíbenějším úsporným zařízením pro 42 procent zájemců.

"Vysoké náklady na energie jsou hnacím motorem zájmu o nízký energetický standard domu," sdělil generální ředitel RD Rýmařov Jiří Buchal. Dodal, že důraz na úsporu energií se při rozhodování o vlastním bydlení projevuje u staveb rodinných domů již od loňského podzimu.

Zájem o čerpadla a fotovoltaické panely potvrzují i výrobci. Podle zakladatele společnosti Energetický Holding Malina (EHM) je za půl roku nárůst poptávky v řádu desítek procent. Průměrná cena tepelného čerpadla při využití dotace je 210 tisíc korun a dotace v dotačním programu Nová zelená úsporám je zhruba 100 tisíc Kč," řekl. Mnohé firmy přitom hlásí nedostatek zboží, EHM však uvádí, že instalaci zajistí do šesti měsíců.

Firmy tvrdí, že díky tepelnému čerpadlu a fotovoltaické elektrárně je možné ušetřit na energiích až 60 procent nákladů. Podle zástupců ČKAIT je však potřeba u čerpadel správně nastavit všechny parametry či mít například správné radiátory. "Jinak majitelé nemovitostí zažijí na jaře při vyúčtování energií nepříjemné rozčarování," uvedl Petr Dospiva, člen představenstva ČKAIT a předseda spojeného profesního aktivu technologická zařízení staveb a technika prostředí staveb.

Předseda ČKAIT Robert Špalek na webu komory upozornil, že se vyplatí při instalaci angažovat odborníka na vytápění či energie. "Stojí to sice peníze navíc, ale jde o investici, která se do budoucna vyplatí," uvedl. Dodal však, že takoví experti na českém trhu v současné době chybějí.

Úsporné technologie se projevují i při sjednávání úvěrů na stavby. Na hypotečním trhu sice dochází v důsledku inflace a růstu úrokových sazeb k výraznému ochlazení, roste však zájem o udržitelné financování bydlení, které zohledňuje současné ekologické trendy. "Očekáváme, že do konce roku bude každý pátý hypoteční úvěr čerpán výhradně na udržitelné bydlení," řekla šéfka hypotečních úvěrů v České spořitelně Petra Skrbková.

7:34
18.  9.  2022

Spotřeba pohonných hmot v Česku stoupla v pololetí meziročně o devět procent

Spotřeba pohonných hmot v České republice stoupla v prvním pololetí meziročně o devět procent na 3,99 miliardy litrů. U benzinu spotřeba vzrostla výrazněji, a to o 17 procent na miliardu litrů. U nafty vzrostla spotřeba o sedm procent na 2,97 miliardy litrů. Řekl to Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO).

Chování zákazníků a nákupní zvyklosti ovlivnily podle Louly obavy z nedostatku pohonných hmot, ale také růst růst cen vlivem válečného konfliktu na Ukrajině. Loula upozornil, že meziroční srovnání ovlivňuje loňské první čtvrtletí, kdy byly v platnosti opatření proti koronaviru a částečně byla omezena mobilita.

Hlavní důvodem nárůstu spotřeby benzinu byla podle Louly vyšší mobilita ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2021. "Nárůsty spotřeby automobilových benzinů v období leden až duben 2022 dosahovaly 21 až 51 procent. Je nutné také zdůraznit další rozhodující vliv, jakým byl válečný konflikt a obavy veřejnosti z nedostatku všech druhů pohonných hmot. Tato obava se projevila nákupem do zásob u spotřebitelů," řekl Loula.

V květnu a červnu se nárůst zastavil a přešel u benzinu do mírného poklesu o jedno procento proti roku 2021. "Byla to očekávaná reakce na růst cen energií pro domácnosti, nárůst cen potravin, dalších služeb a samozřejmě i cen pohonných hmot a ve svém důsledku omezování domácí spotřeby," uvedl Loula.

Nárůst spotřeby nafty byl ovlivněn vývojem ekonomiky a také obavami z nedostatku motorové nafty, například za březen vzrostl zájem o 16 procent. "Nárůst je ovlivněn také náročností řady odvětví na spotřebu motorové nafty, především z důvodů mezinárodní kamionové dopravy a veřejné nákladní tuzemské dopravy pro zajištění zásobování trhu důležitými komoditami," uvedl Loula. Vývoj spotřeby nafty ovlivnilo také omezené první čtvrtletí 2021.

Loula očekává, že v druhém pololetí očekává nižší poptávku po pohonných hmotách vlivem vysokých cen energií, pohonných hmot i potravin. Meziročně by měla ve druhém pololetí spotřeba podle něj stagnovat nebo mírně klesnout. Meziročně za celý rok by mohla spotřeba pohonných hmot vzrůst o jednotky procent.

20:00
17.  9.  2022

Několik stovek lidí se dnes odpoledne sešlo v centru Prahy na protestu komunistů proti vládě. Vyčítali jí zejména její současnou energetickou politiku nebo přístup ke konfliktu na Ukrajině a žádali její demisi. Dvouhodinová akce na Václavském náměstí, na kterou dohlížely desítky policistů, se obešla bez větších incidentů.

Tiskové oddělení pražské policie na dotaz ČTK uvedlo, že počet účastníků dnešní demonstrace policisté odhadli na několik stovek. Přesnější číslo policie k dispozici nemá. Podle mediálního zástupce KSČM Romana Rouna přišlo demonstrovat až 1000 lidí. "Podle našich odhadů se demonstrace i přes nepřízeň počasí účastnilo 800–1000 lidí. Vyplývá to i z analýzy fotografií pořízených z pódia a video záznamů," sdělil ČTK Roun.

Protest, který pořádala pražská organizace KSČM, začal ve 14:00. Na pódiu pod sochou svatého Václava se při projevech vystřídali například předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, kandidát komunistů na prezidenta Josef Skála a další řečníci. Během dvouhodinového protestu vládu kritizovali zejména za její, podle nich nedostatečný postup při řešení současné energetické krize, nebo kvůli postoji k ruskému vpádu na Ukrajinu.

19:52
17.  9.  2022

Titul Vesnice roku 2022 dnes získala Kostelní Lhota ze Středočeského kraje i díky úspoře energií

Vesnicí roku 2022 České republiky se stala obec Kostelní Lhota z Nymburska ve Středočeském kraji. Na druhém místě skončila ves Třeštice z Jihlavska v Kraji Vysočina, třetí příčku obsadila Poniklá ze Semilska v Libereckém kraji. Hodnotící komise vybírala ze 13 finalistů, vítězů krajských kol. U soutěžících obcí komise hodnotila například společenský život, aktivity obyvatel, podnikání, ale i občanskou vybavenost, úspory energií nebo péči o veřejná prostranství a zeleň. Letošního 26. ročníku soutěže se zúčastnilo 175 obcí.

17:29
17.  9.  2022

Kolem dvou stovek lidí se dnes odpoledne sešlo v centru Prahy na protestu komunistů proti vládě. Vyčítali jí zejména její současnou energetickou politiku nebo přístup ke konfliktu na Ukrajině a žádali její demisi. Dvouhodinová akce na Václavském náměstí, na kterou dohlížely desítky policistů, se obešla bez větších incidentů.

Protest, který pořádala pražská organizace KSČM, začal ve 14:00. Na pódiu pod sochou svatého Václava se při projevech vystřídali například předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, kandidát komunistů na prezidenta Josef Skála a další řečníci. Během dvouhodinového protestu vládu kritizovali zejména za její, podle nich nedostatečný postup při řešení současné energetické krize, nebo kvůli postoji k ruskému vpádu na Ukrajinu.

16:56
17.  9.  2022

Francie by mohla na dva roky přerušit vývoz elektřiny do Itálie, protože se potýká s poklesem produkce ve svých jaderných elektrárnách. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Dodávky z Francie se na italské spotřebě elektřiny podílejí zhruba pěti procenty.

16:18
17.  9.  2022

Německo musí být připraveno na to, že Rusko by mohlo po dodávkách plynu zastavit také dodávky ropy. Vyplývá to podle agentury DPA z vyjádření německého kancléře Olafa Scholze.

"Byl jsem si od začátku jistý, že se nelze spolehnout na to, že Rusko dodrží své závazky, například pokud jde o dodávky plynu," uvedl Scholz v rozhovoru, který dnes zveřejnila stanice Deutschlandfunk. "Stejně tak se nyní připravujeme na to, že podobně obtížná situace může nastat pro východoněmecké rafinerie, které jsou napojené na ropovod Družba," dodal.

15:16
17.  9.  2022

Maďarská vláda se rozhodla prodloužit o tři měsíce platnost cenových stropů pro paliva a základní potraviny, která měla vypršet 1. října.

Uvedl to dnes šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Vláda chce tímto krokem ochránit domácnosti před růstem životních nákladů, napsala agentura Reuters.

Gulyás oznámil, že vláda prodlouží rovněž platnost stropu pro úrokové sazby u hypotečních úvěrů, a to minimálně o šest měsíců. Bez prodloužení by platnost tohoto opatření vypršela na konci letošního roku, upozornila agentura Reuters.

11:41
17.  9.  2022
9:50
17.  9.  2022
8:01
17.  9.  2022

Životní minimum by se mohlo od ledna znovu zvýšit. Zvednout by se mohly také dětské přídavky. O úpravě částek jedná koalice. ČTK to řekla náměstkyně ministerstva práce pro sociální dávky Iva Merhautová (KDU-ČSL). Kvůli inflaci minimum vzrostlo naposledy od července. Nyní pro samotného dospělého činí 4620 korun. Pro dospělé v rodině a děti je částka nižší. Navýšení minimální částky pro život a přídavků doporučuje Národní ekonomická rada vlády (NERV). Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v minulých týdnech několikrát zopakoval, že je vláda připravena při pokračujícím zdražování minimum navýšit.

"Máme zprávu, že vládní koalice o navýšení životního minima a přídavku na děti uvažuje. Bylo by to od ledna," řekla Merhautová. Podle jejích informací dohoda na případném navýšení v koalici je.

7:15
17.  9.  2022

Ve vysokoškolských menzách rostou ceny obědů.

Důvodem je hlavně zdražování potravin. Například na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE) se cena za hlavní jídlo v jedné z menz zvýšila už před prázdninami o šest korun a od září o další tři koruny, nyní se pohybuje mezi 88 až 108 korun. Vyplývá to z odpovědi zástupců vysokých škol v Praze na dotaz ČTK. Nevyloučili, že se ceny jídel budou kvůli inflaci postupně zvyšovat i v dalších měsících. Na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v důsledku toho již nyní zaznamenali mírný úbytek strávníků.

Ceny obědů v menzách odrážejí náklady na potraviny a energie, v jednotlivých zařízeních se liší. Například VŠE má tři provozy. V menze na Jarově se před prázdninami zvýšily ceny hlavních jídel v průměru o šest korun a od 1. září o tři koruny. "Nyní se cena hlavních jídel bez studentské dotace pohybuje od 88 do 108 korun," uvedla mluvčí školy Věra Koukalová. V menze, která je přímo součástí školy, se podle ní ceny jídel od září zvedly o sedm korun. Pizzerie VŠE zdraží asi o deset procent, dodala.

19:44
16.  9.  2022

Sněmovna schválila novelu, která umožní vládě zastropovat ceny energií

Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes ve zrychleném režimu schválila Sněmovna. Nyní ji musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele. Novinka v zákoně reaguje na růst cen energií z poslední doby.

Pro zákon hlasovalo všech 153 přítomných poslanců ze všech poslaneckých klubů.

K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu. Půjde o rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, a kategorie odběratelů, kterých se bude cenový strop týkat. Dodavatelé budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. V rámci mimořádné tržní situace bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) před poslanci přislíbil, že vláda vydá nařízení o cenách hned, jak novela začne platit.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že rozpočtové dopady zastropování budou představovat nejvýše 130 miliard korun. Stát podle něj použije na náklady mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z mimořádných zisků a příjmy z emisních povolenek,

Opozice vytýkala vládě hlavně neschopnost řešit energetickou krizi a obviňovala ji z pozdního řešení. Kritizovala také, že vláda jí nenaslouchá.

Vzhledem k proceduře hlasování se už nerozhodovalo o většině pozměňovacích návrhů opozice, hlavně o těch, které vkládaly maximální cenu přímo do zákona. Ministr Síkela řekl, že nedává smysl vkládat cenový strop do zákona, protože zákon bude platit i po odeznění krize a při případném dalším použitím stropu by bylo třeba novelizovat celý zákon. Nařízení vlády je pružnější, uvedl.

„Vážení občané, byli jste v přímém přenosu svědky, že vláda po devíti měsících nicnedělání prosadila paskvil, který prohloubí to, že nevíte, na čem jste,“ prohlásila po hlasování předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Předseda klubu SPD Radim Fiala řekl, že strop, který nebyl v zákoně přesně stanoven, bude příliš vysoko.

S pozměňovacím návrhem uspěl pouze ministr Stanjura. Sněmovna na jeho návrh vypustila z novely mimo jiné ustanovení, že vládou určený horní limit bude pokrývat u maloodběratelů i stálé platby. Podle Stanjury to bude stanovovat vláda ve svém nařízení. Podle jeho návrhu bude moci vláda v nařízení také stanovit rozsah oprávněných nákladů dodavatelů elektřiny a plynu pro účely výpočtu kompenzace prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku.

Novela umožní spotřebitelům snáze vypovědět takovou smlouvu, která obsahuje takzvané spotové ceny, tedy ceny odvozené od vývoje na burzách. Před takovými smlouvami varuje Energetický regulační úřad. Vláda uvádí, že toto opatření má zajistit účinnou ochranu zranitelných zákazníků před kontrakty, které mohou podléhat cenovým výkyvům kvůli nestabilitě trhů. Právo vypovědět smlouvu se spotovými cenami během měsíce budou mít pouze spotřebitelé, tedy nikoli například firmy. Bude se to týkat smluv na dobu určitou i neurčitou. Pokud bude ve smlouvě ujednání, které umožní dodavateli změnit sjednanou cenu elektřiny nebo plynu na cenu podle vývoje na burze, a to bez výslovného souhlasu spotřebitele, nebude se k takovému ujednání přihlížet.

Senát se má novelou zákona zabývat v úterý. Pokud ji schválí, dostane ji k podpisu prezident Miloš Zeman. Ministr Síkela dnes řekl, že jakmile novela projde legislativním procesem, vláda vydá patřičné nařízení.

Patřičné nařízení o maximálních cenách bude moci vláda vydat v případě mimořádné tržní situace. Schválená novela ji nedefinuje. V důvodové zprávě k předchozí novele energetického zákona z letošního léta, kterou se zaváděl úsporný tarif pro domácnosti, vláda uvedla, že “mimořádnou tržní situací se rozumí stav, kdy se podstatná část občanů státu dostává do vážných finančních problémů v důsledku vysoké ceny elektřiny nebo zemního plynu a tento stav není možné, dostatečné nebo vhodné řešit jiným druhem státní pomoci, jakým je například příspěvek na bydlení.„

18:41
16.  9.  2022

Rusko podle Putina není zodpovědné za energetickou krizi v Evropě

Rusko nemá nic společného s energetickou krizí v Evropě, prohlásil dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl rovněž, že tato krize vznikla ještě před začátkem ruské „speciální operace“, jak Moskva označuje svou válku proti Ukrajině, a že k ní přispěla evropská ekologická politika. Putin dodal, že pokud členské země Evropské unie chtějí více plynu, měly by požádat Ukrajinu o otevření plynovodů a zrušit sankce, které brání zahájení provozu nového plynovodu Nord Stream 2.

Rusko letos zastavilo dodávky plynu některým evropským zemím, protože odmítly platit v rublech namísto smluvně určené měny. Ruská plynárenská společnost Gazprom navíc začátkem tohoto měsíce uvedla, že ponechá mimo provoz plynovod Nord Stream 1 až do odstranění závad zjištěných během údržby. Putin dnes nicméně prohlásil, že Rusko bude své energetické závazky plnit.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko letos v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Ceny plynu v Evropě letos kvůli omezování dodávek z Ruska výrazně vzrostly, což vedlo i k prudkému zdražování elektřiny. EU tvrdí, že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

Zdražování energie v důsledku obav z nedostatku plynu má negativní dopady na životní úroveň evropských spotřebitelů a přinutilo některé evropské podniky k omezování či zastavování produkce. „Pokud máte naléhavou potřebu, pokud je to pro vás tak těžké, tak prostě zrušte sankce na Nord Stream 2, který představuje 55 miliard krychlových metrů plynu ročně. Jen zmáčkněte tlačítko a vše se dá do pohybu,“ řekl dnes Putin.

Plynovod Nord Stream 1 vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. V loňském roce byl dokončen nový plynovod Nord Stream 2, který kapacitu pro dodávky ruského plynu po dně Baltského moře do Evropy zdvojnásobuje. Německo však loni proces schvalování provozu plynovodu Nord Stream 2 pozastavilo a letos německý kancléř Olaf Scholz konstatoval, že udělení definitivního souhlasu k provozu není kvůli postupu Ruska vůči Ukrajině možné.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes výrazně klesla, přispěly k tomu stabilní dodávky plynu z Norska a pokračující růst zásob. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku se dnes snížila o téměř 13 procent a uzavřela na 186,75 eura (zhruba 4600 korun) za megawatthodinu. Stále však zůstává mnohonásobně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 30 eur za megawatthodinu.

Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) byly zásobníky plynu v Evropské unii ve čtvrtek plné téměř z 85 procent. V Německu, které je největším spotřebitelem plynu v Evropě, činila naplněnost zásobníků téměř 89 procent, v České republice přes 83 procent.

„Očekává se pokračující růst úrovně zásob po celé EU,“ uvedla analytická a výzkumná společnost Fitch Solutions. „Na trzích roste přesvědčení, že v zimě nebude u dodávek plynu zapotřebí zavést přídělový systém, pokud to bude z hlediska spotřeby plynu normální zima,“ dodala.

16:50
16.  9.  2022

Snížená sazba spotřební daně bude u nafty platit zřejmě do konce příštího roku

Snížená sazba spotřební daně bude u nafty platit zřejmě do konce příštího roku místo do konce letošního září. Prodloužení úlevy o 1,5 koruny na litr dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze hlasy 144 ze 147 přítomných poslanců. Opatření má podle vlády pomoci konkurenceschopnosti dopravců. Rozpočty státu a Státního fondu dopravní infrastruktury letos přijdou podle důvodové zprávy dohromady o 2,5 miliardy korun a příští rok o 9,6 miliardy korun. Předlohu, aby platila, ještě musí projednat Senát a podepsat prezident. Senátoři ji posoudí v úterý odpoledne.

Benzinu se nynější vládní novela o spotřebních daních netýká. Spotřební daň z této pohonné hmoty se vrátí z nynějších 11,34 koruny na původní částku 12,84 koruny na litr od letošního října. U nafty podle předlohy dál zůstane sazba 8,45 koruny z litru místo 9,95 koruny.

Celý článek najdte zde >>>

14:08
16.  9.  2022

Krizový energetický plán EK nestačí, je potřeba rychlá reforma trhu, řekl Michel

Krizová opatření navržená Evropskou komisí (EK) ke zmírnění dopadů rekordně vysokých cen energií nejsou k vyřešení těžké situace obyvatel a firem v členských státech dostatečná. Novinářům to řekl předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož je mimo jiné potřeba co nejrychleji změnit způsob, jakým se určují ceny elektřiny. Více opatření požadují i zástupci průmyslových odvětví, uvedla agentura Reuters.

Celý článek najdete zde >>>

13:16
16.  9.  2022

ANO navrhne určit cenový limit pro výrobce, nikoli distributory elektřiny

Opoziční hnutí ANO zřejmě podpoří na dnešní schůzi Sněmovny návrh vlády určující maximální ceny proudu a plynu pro menší spotřebitele. Podle předsedkyně sněmovní frakce ANO Aleny Schillerové přišlo rozhodnutí vlády ale pozdě, protože distributoři už nakoupili za vyšší ceny, stát tak podle nyní vyhodí 130 miliard korun z kapes daňových poplatníků. Schillerová nicméně klubu doporučí předlohu projednat ve zrychleném režimu a později ho podpořit. ANO přinese v debatě pozměňovací návrhy, chce, aby maximální ceny energií byly stanoveny pro výrobce, nikoli distributory. Před schůzí pléna Sněmovny návrh představil novinářům exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Pro výrobce chce ANO limit 1500 korun za megawatthodinu elektřiny. V případě, že Sněmovna rozhodne o úpravě cen pro distributory, zastropování cen navrhne ANO na třech korunách za jednu kilowatthodinu (kWh) silové elektřiny včetně DPH a 1,50 koruny za kWh plynu, to je polovina ze stropů navrhovaných vládou. 

13:09
16.  9.  2022

Hoteliéři: Zastropování cen energií by mělo platit i pro firmy nad 250 lidí

Hoteliéři podle své asociace potřebují, aby se stanovení maximální ceny za energie týkalo velkoodběratelů i firem nad 250 zaměstnanců. V opačném případě by se opatření vztahovalo zhruba na třetinu kapacity ubytovacích provozů. Od vlády chybí k zastropování cen písemné podklady, zatím si tedy podnikatelé nejsou jisti, s čím mohou v dalších měsících počítat. Konkrétní a jasné informace potřebují nejdéle do konce září, řekl prezident Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) Václav Stárek.

12:45
16.  9.  2022

Síkela: Vláda zastropuje ceny energií, hned jak bude schválena změna zákona

Nařízení vlády o horní hranici cen elektřiny a plynu vyjde hned poté, co legislativním procesem projde novela energetického zákona, která má zastropování umožnit. Ve Sněmovně to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), když poslancům tuto novelu představoval. Pokud ji dnes Sněmovna schválí, bude ji muset ještě projednat Senát, který nad ní zasedne v úterý odpoledne. Poté ji dostane k podpisu prezident.

Síkela uvedl, že se nedá předvídat, co zasáhne do cen energií na podzim. „Situace přestala být udržitelná,“ uvedl ke zdůvodnění vládního návrhu. Změna zákona podle něj přinese to, že občan bude mít jasno v tom, kolik bude za energie platit.

Čtěte více >>>

11:47
16.  9.  2022
!

Škoda Auto: Vládní pomoc s cenami energií není ideální

Vládou navrhovaná opatření pro pomoc s cenami energií pro průmysl určitě nejsou ideálním řešením vzhledem ke značnému zpoždění a omezeními danými Evropskou komisí. Plánované kompenzace také zdaleka nepokryjí rozdíl v nákladech, kterým musí někteří dodavatelé čelit. Řada dalších podniků na relevantní pomoc pravděpodobně ani nedosáhne, řekl ČTK člen představenstva Škody Auto Martin Jahn. Dodal, že firma nezná přesné detaily aktuálního vládního návrhu.

„Voláme po rychlých opatřeních, které povedou ke stabilizaci zejména v rámci dodavatelského řetězce, ale také u výrobců automobilů. Nedostupné a drahé energie by měly velký vliv na příjmy státního rozpočtu a v neposlední řadě také na propouštění zaměstnanců v oblasti automotive,“ řekl Jahn.

11:40
16.  9.  2022

Nekula: Vládní pomoc bude masivní pro všechny sektory hospodářství

Vládní pomoc kvůli vysokým cenám energií podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) podpoří všechny sektory hospodářství. Novinářům to řekl před dnešním zahájením neformálního zasedání ministrů zemědělství a rybolovu zemí EU. Uvedl také, že pro firmy, s jejichž zástupci měl možnost mluvit, je stanovený cenový strop dostatečný.

„Pomoc bude masivní pro všechny sektory hospodářství,“ řekl Nekula. Vnímá to, že mezi zemědělci panuje určitá nervozita. Uvedl také, že měl možnost hovořit s představiteli převážně středních a velkých podniků o tom, kde je pro firmy pomyslný „práh bolesti“, který ohledně cen energií unesou. A 200 eur za megawatthodinu je pro ně přijatelná, dodal.

Nekula připomněl, že zemědělci nejvíce zasažení zdražováním už nyní čerpají mimořádnou podporu. Čeští chovatelé prasat, skotu nebo pěstitelé jablek a brambor si do konce září rozdělí mimořádnou podporu 831 milionů korun z peněz EU a státního rozpočtu. Dalších 750 milionů korun vyplatí malým a středním zemědělským podnikům Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond v programech na snížení jistin úvěrů. Fond spustil tento týden druhé kolo žádostí, ve kterém rozdělí dalších 150 milionů korun.

7:45
16.  9.  2022

Berlín přebírá kontrolu nad místní pobočkou dovozce ropy Rosněfť

Německá vláda kvůli zajištění energetické bezpečnosti země přebírá kontrolu nad německou součástí ruského dovozce ropy Rosněfť a nad jeho dceřinou společností RN Refining & Marketing. Oznámilo to spolkové ministerstvo hospodářství, podle kterého je svěřenská správa prozatím omezena na šest měsíců. Správu vláda svěřila Spolkové agentuře pro sítě, která je v Německu síťovým regulátorem. Agentura převzetím německé části Rosněfti získává kontrolu nad jejími podíly v rafineriích PCK ve Schwedtu, MiRo v Karlsruhe a Bayernoil ve Vohburgu.

Celý článek najdete zde >>>

18:26
15.  9.  2022

Ceny energií budou zastropované pro malé a střední firmy i plynové teplárny

Maximální ceny energií, které stanovila vláda, budou platné také pro malé a střední firmy. Automaticky bez jakýchkoliv žádostí tak budou mít zastropované ceny firmy do 250 zaměstnanců s ročním obratem do 50 milionů eur (asi 1,23 miliardy Kč). Konkrétní skupiny odběratelů, kterých se cenový strop energií dotkne, určí vláda svým nařízením. Novinářům to dnes řekli zástupci poradního týmu premiéra Petra Fialy (ODS). Stanovení maximálních cen energií se bude týkat také plynových tepláren. Podrobnosti čtěte tady.

18:15
15.  9.  2022

Polsko opatření proti drahým energiím vyjdou na 30 miliard zlotých, řekl premiér

Polsko chystá opatření proti drahým energiím, která ho vyjdou na více než 30 miliard zlotých (155,4 miliardy korun). Dnes to řekl premiér Mateusz Morawiecki. Stát zmrazí ceny elektrické energie pro domácnosti a podpoří podniky v energeticky náročných odvětvích.

Zmrazení cen elektřiny se od příštího roku bude týkat domácností s roční spotřebou do 2000 kilowatthodin. Navíc získají desetiprocentní slevu, pokud spotřebu elektrické energie sníží o desetinu. Ministryně životního prostředí Anna Moskwová upřesnila, že každá domácnost bude automaticky mít nárok na spotřebu 2000 kilowatthodin za letošní sazbu. Spotřeba nad tento limit jí pak bude vyúčtovaná podle druhého, vyššího tarifu.

Veřejná správa bude muset od října snížit spotřebu elektrické energie o deset procent.

Pět až šest miliard zlotých z celkové částky je určeno pro firmy v energeticky náročných odvětvích. Stát jim přispěje na nákup plynu a elektřiny za podmínky, že jim ceny energií stouply nejméně o sto procent. Tato podpora se bude týkat hutí, skláren, výrobců keramiky či hnojiv. "Podporujeme firmy, které zaměstnávají celkem až 500.000 lidí a dodávají důležité součásti pro celé hospodářství," cituje portál Business Insider Waldemara Budu, ministra rozvoje.

Nárůst cen energií vede v Polsku k vysoké inflaci. Spotřebitelské ceny v srpnu meziročně vzrostly o 16,1 procenta, v meziměsíčním srovnání pak o 0,8 procenta. Za bydlení a energie v srpnu oproti loňsku lidé v Polsku zaplatili o 27,4 procenta více.

Česká vláda v pondělí oznámila, že domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně 6000 korun za megawatthodinu (MWh) včetně DPH, plyn bude stát maximálně 3000 korun za MWh včetně DPH. Jde o opatření proti rekordně vysokým cenám energií. Ve středu vláda Petra Fialy rozhodla, že velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Kabinet chce také zavést daň z mimořádných zisků u bank, rafinerií a energetických firem.

15:10
15.  9.  2022

Mlsna varuje obchodníky s energiemi: cenový strop není příležitostí ke kartelům

Stanovení cenových stropů pro energie neznamená zvýšenou toleranci ke kartelovým dohodám nebo jiným praktikám. Obchodníkům s energiemi to dnes vzkázal předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna. Upozornil, že antimonopolní úřad žádné protisoutěžní jednání nebude tolerovat. Stanovení maximálních cen pro domácnosti a podnikatele, o kterém vláda rozhodla v pondělí, je z hlediska hospodářské soutěže považováno za značný zásah do standardního fungování trhu, ale v tomto případě je podle ÚOHS zcela opodstatněné.

"Cenový strop neznamená, že by obchodníci s energiemi jakkoliv mohli koordinovaně slaďovat své ceny, a nemá nijak usnadňovat či nabádat subjekty k cenovým dohodám ani jiným protisoutěžním praktikám," uvedl Mlsna v tiskové zprávě.

Mlsna zdůraznil, že cenový strop stanoví maximální možnou cenu, ne jedinou možnou cenu. "Dodavatelé elektřiny a plynu proto mají a budou moci i přes toto opatření zcela svobodně soutěžit a nepochybně stanovit i cenu nižší než stanovený cenový strop. Zavedení cenového stropu by současně nemělo mít vliv na stávající spotřebitele, kteří mají ceny za dodávky elektřiny a plynu nasmlouvány nižší než stanovený cenový strop," uvedl úřad ve zprávě.

Vývoj na energetických trzích bude úřad nadále sledovat a bude připraven tvrdě zasáhnout proti případným narušením, omezením nebo vyloučením soutěže na těchto trzích, uvedl Mlsna.

Vláda v pondělí oznámila, že domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně 6000 korun za megawatthodinu (MWh), plyn bude stát maximálně 3000 korun za MWh. Jde o opatření proti rekordně vysokým cenám energií. Ve středu vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla, že velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Kabinet zvažuje daň z neočekávaných zisků u bank, energetických firem a rafinérií. Přesné podmínky dotací by měly být jasné do 1. listopadu.

14:35
15.  9.  2022

Pražský hrad chce úspornými opatřeními za energie ušetřit sedm milionů korun

Správa Pražského hradu o dvě hodiny zkrátí venkovní nasvícení této památky. Bude to jedno z úsporných opatření, při kterém chce Kancelář prezidenta republiky (KPR) ušetřit za energie během zimního období přes sedm milionů korun. Sníží se také teploty v kancelářích nebo se odstaví část skleníků. Na webu Pražského hradu to dnes uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

KPR chce šetřit na Hradě i na lánském zámku. "Mnoho opatření je zavedeno již od počátku válečného konfliktu na Ukrajině. V reakci na aktuální vývoj nicméně plánujeme a zvažujeme několik dalších ještě zásadnějších opatření," uvedl vedoucí KPR Vratislav Mynář. "Bez omezení bude pouze provoz základních bezpečnostních prvků a technologií v archivech a depozitářích," dodal.

Hrad slibuje důsledné šetření energií na osvětlení, omezit chce svícení na chodbách, venkovních komunikacích nebo dekorativní osvětlení. "Slavnostní venkovní osvětlení Pražského hradu a katedrály sv. Víta, které je dominantou Prahy, se v současné době vypíná vždy o půlnoci. Dojde ke zkrácení této doby, nově by se mohlo zhasínat již ve 22:00," uvedl dnes mluvčí. Správa Pražského hradu již osvětlení před časem omezila, neboť dříve světla vypínala až v 01:00. Odstavená bude také část skleníků v Lumbeho zahradě, čímž chce KPR ušetřit 1,5 milionu korun.

Teplota v kancelářích bude snížená podle Ovčáčka o stupeň až dva na 20 stupňů, což bude představovat úsporu 1,3 milionu korun. Někteří zaměstnanci budou přestěhováni do menších kanceláří a budou mít zakázáno používat přimotopy. Snížit by se měla i teplota ohřívané užitkové vody.

Kvůli předpokládanému omezení dodávek zemního plynu a ropy z Ruska a s tím spojeným nedostatkem energií a jejich vysokou cenou se chystají šetřit i další úřady a státní instituce. K úsporám chce členské země vyzvat i Evropská unie. Evropská komise již ve středu navrhla, aby země EU povinně omezily spotřebu elektřiny v nejvytíženějších hodinách o pět procent. Celkovou poptávku po elektřině doporučila komise snížit do konce března příštího roku o desetinu. O celé sadě návrhů budou jednat unijní ministři energetiky 30. září na mimořádné schůzce svolané českým předsednictvím.

13:24
15.  9.  2022

Der Spiegel: Německo by mohlo převzít kontrolu nad rafinerií ve Schwedtu

Německá vláda by mohla převzít kontrolu nad rafinerií v braniborském Schwedtu, kde drží většinu ruská společnost Rosněfť. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval magazín Der Spiegel. Rafinerie je klíčová pro zásobování východního Německa ropnými produkty, z hlediska energetické bezpečnosti je ale slabým článkem, neboť zpracovává ropu z Ruska, která do zařízení proudí ropovodem Družba.

Podrobnosti o možné státní účasti v rafinerii by mohli už v pátek oznámit německý kancléř Olaf Scholz, ministr hospodářství Robert Habeck a braniborský premiér Dietmar Woidke. O možném převzetí rafinerie se spekulovalo už krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Problémem je mimo jiné nadcházející embargo Evropské unie na dovoz ropy. To začne platit od 5. prosince a dočasně z něj bude vyňata přeprava suroviny ropovodem Družba, přes který se dostává ropa nejen do Německa, ale i do České republiky. Habeck se Scholzem v minulosti naznačili, že výjimku z embarga uplatnit nehodlají.

Rafinerie tak potřebuje alternativní dodávky suroviny. Habeck už dříve řekl, že jsou připraveny náhradní dopravní trasy přes severoněmecký Rostock a polský Gdaňsk.

Woidke minulý týden veřejně vyzval spolkovou vládu, aby rafinerii ve Schwedtu podpořila. Za cíl označil návrat zařízení do plného provozu, aby zaměstnanci získali pracovní jistoty. Dodal tehdy, že plný provoz rafinerie přispěje k cenové stabilitě v Německu.

13:23
15.  9.  2022

Vývoz plynu z Ruska do EU letos klesne o třetinu, řekl místopředseda ruské vlády

Vývoz plynu z Ruska do Evropské unie v letošním roce klesne o 50 miliard metrů krychlových, což je třetina loňského objemu 150 miliard metrů krychlových. Podle agentury Interfax to dnes řekl místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko dodává plyn do EU zejména podmořským plynovodem Nord Stream 1, ten je ale od konce srpna mimo provoz.

Ruská plynárenská společnost Gazprom zároveň uvedla, že do zemí mimo Společenství nezávislých států od ledna do 15. září vyvezla 84,8 miliardy metrů krychlových plynu. To je meziroční pokles o 38,8 procenta. Těžba plynu za stejné období klesla o 15,9 procenta na 300,8 miliardy metrů krychlových.

Vývoz ruských energií do EU v letošním roce výrazně klesl kvůli diplomatickému napětí vyvolanému únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu. Západní státy na ruskou agresi zareagovaly sérií tvrdých sankcí, které se týkají firem, celých odvětví i některých významných jednotlivců.

Před začátkem války na Ukrajině Rusko dodávalo do EU kolem 40 procent unijní spotřeby plynu, v současné době už to je kolem devíti procent. Zastavení Nord Streamu 1 Moskva zdůvodňuje technickými problémy a dopadem západních sankcí, vláda v Berlíně ale tyto důvody neuznává a tvrdí, že Rusko export zastavilo schválně, aby vyvolalo růst cen a potrestalo unii za sankce.

Evropská unie zvažuje, že u ruského plynu stanoví cenový strop. Jednak tím chce omezit prudké cenové výkyvy, jednak by tím potrestala Moskvu za její dosavadní kroky vůči Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin ale minulý týden řekl, že pokud unie takový návrh schválí, Rusko přestane energetické suroviny do EU dodávat úplně.

"Neexistuje země, která by byla schopna dodávat suroviny srovnatelné se zdroji v nalezištích na Sibiři a na poloostrově Jamal," varoval dnes náměstek ředitele Gazpromu Oleg Aksjutin. EU sama přiznává, že pro některé členské země není zatím k ruskému plynu alternativa.

Autor: E15.cz, ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery