Evropa se po sabotáži na Nord Streamu strachuje o infrastrukturu. Kritickým uzlem je Balt

Norsko zvýšilo ostrahu energetické infrastruktury.

Norsko zvýšilo ostrahu energetické infrastruktury. Zdroj: Profimedia

Norsko zvýšilo ostrahu energetické infrastruktury.
Norský premiér  Jonas Gahr Störe na návštěvě těžební plošiny ve Stavangeru v době, kdy země zvyšuje dohled nad energetickou infrastrukturou.
Únik z plynovodu Nord Stream po jeho poškození
Únik z plynovodu Nord Stream po jeho poškození
Plynovod Nord Stream
7
Fotogalerie

Švédská pobřežní služba vyslala ponorku k poškozeným plynovodům Nord Stream 1 a 2 s cílem odhalit příčiny výbuchů a následných úniků plynu. Západ patrně do důsledného vyšetření události nebude ukazovat na viníka. Chová se však, jako by ho už znal a hrozily by další sabotáže. Zejména severoevropské země se urychleně snaží zabezpečit svou energetickou infrastrukturu. Odborníci otevřeně hovoří o ruské hrozbě v Baltském moři, které se v posledních letech stalo významným energetickým uzlem.  

Evropské státy vyšetřují úniky plynu z potrubí, která po dně Baltského moře přiváděla plyn z Ruska do Německa, jako sabotáž provedenou neznámým pachatelem. Někteří západní představitelé však od počátku naznačují, že původcem může být Kreml a incident je dalším důkazem, že Moskva vede s Evropou hybridní válku. Naznačil to kupříkladu britský ministr obrany Ben Wallace.

„Putinovy reakce přesahují hranice Ukrajiny. Byli jsme svědky záhadných škod způsobených na plynovodu Nord Stream. A mělo by nám to připomenout, jak křehká je naše ekonomika a infrastruktura vůči takovým hybridním útokům,“ prohlásil Wallace tento týden na konferenci Konzervativní strany.

„Rusko má významnou vojenskou přítomnost v oblasti Baltského moře a očekáváme, že bude pokračovat v řinčení zbraněmi,“ konstatoval už dříve jeho dánský kolega Morten Bodskov.

Odborníci, kteří podezírají ze záškodnické aktivity Kreml, varují, že prokázal schopnost útočit na podmořské objekty. A vzhledem k jeho snaze způsobit Evropě před zimou co největší potíže, má podle nich i motiv v obdobných akcích pokračovat. Velké obavy se týkají rozsáhlé norské infrastruktury sloužící k těžbě ropy a plynu, která čítá na devět desítek mořských nalezišť a síť rour o délce devíti tisíc kilometrů. Země v poslední době předběhla Rusko a stala se největším evropským dodavatelem zemního plynu.

Oslo už pracuje na posílení bezpečnosti na moři i na souši. Na hlídkování se ve spolupráci s pracovníky ostrahy a policií podílí domobrana Heimevernet, rychlá mobilizační jednotka norských ozbrojených sil. Zvýšenou bezpečnost zajišťují také námořnictvo a letectvo. To podniká pravidelné bojové lety se stíhačkami  F-35 ze základen Ørland i Evenes. Armáda přitom podotkla, že nebude z pochopitelných důvodů zveřejňovat podrobnosti, a zdůraznila, že v současnosti nemá informace o žádné konkrétní hrozbě.

„Jsme také v kontaktu s blízkými spojenci a partnery, co se týká spolupráce na bezpečnosti norských ropných a plynových zařízení,“ uvedl náměstek norského ministra obrany Bent-Joacim Bentzen. Zemi by se zlepšením ostrahy kritických míst měly pomoci také Británie, Francie a Německo.

Spojené království už uvedlo, že si pořídí dvě speciální lodě na ochranu podmořských kabelů a porubí. První by chtěl Londýn zakoupit ještě letos a druhou postavit. Dohled nad svým energetickým sektorem posiluje i Dánsko. Neklidné jsou však také země na jihu kontinentu. Zostření kontrol nejen nad potrubími ve Středozemním moři už ohlásila Itálie.

Záležitost se řeší rovněž na unijní úrovni. Brusel se chystá provést stress testy fyzické bezpečnosti klíčové infrastruktury. „Vzhledem k možnému vážnému dopadu incidentu na vnitřní trh a přes jednotlivé hranice je nutný celoevropský přístup. Budeme spolupracovat s členskými státy na definování rozsahu a načasování testu, abychom posílili odolnost energetického systému EU vůči hrozbám,“ citovala agentura Bloomberg eurokomisařku pro energetiku Kadri Simsonovou. Blok zváží v tomto směru i nová politická opatření, uvedla bez podrobností.

Odborníci hovoří o tom, že incident na Nord Streamu by se měl stát příležitostí k dosažení dohody o společných námořních hlídkách. „Pokud by vyšetřování ukázalo, že původcem útoků je Rusko, mohly by být v rámci NATO a EU podniknuty další kroky k posílení bezpečnosti infrastruktury a schopnosti detekce hrozeb,“ napsali Wojciech Lorenz a Szymon Zaręba z Polského ústavu pro mezinárodní záležitosti.

Video placeholde
Drahé energie a zastropování cen • Videohub

Poukázali také na to, že Polsko stále více staví svou energetickou bezpečnost na moři – rozšiřuje LNG terminál ve Svinoústí, další plánuje v Gdaňsku, rozvíjí pobřežní větrné elektrárny a nedávno uvedlo do provozu plynovod Baltic Pipe, který přivádí surovinu z Norska. Polsko by podle autorů také mělo provést analýzu bezpečnosti těchto míst a schopnosti je chránit.

Také další experti upozorňují, že energetická infrastruktura v Baltském moři se v posledních letech rychle rozšiřuje, což z něj činí mimořádně citlivou oblast.

„Balt je nyní, podobně jako Atlantský oceán za studené války, arénou soupeření a potenciálních střetů s Ruskem,“ uvedl podle polského webu BiznesAlert.pl vojenský analytik Dawid Kamizela. Výhodou podle něj je, že po vstupu Švédska a Finska do NATO se Balt stane téměř výsostnými vodami Severoatlantické aliance, takže bude snazší potírat ruskou hrozbu.

„Sílu NATO tvoří určitá úzká hrdla, kterými musejí lodě ruského námořnictva proplouvat, takže mohou být pravděpodobně neustále sledovány silami NATO,“ zdůrazňuje expert. Za taková místa považuje Finský záliv, oblast Kaliningradu a také Dánské úžiny, které spojují Balt se Severním mořem.