Evropa je před Vánocemi v energetické pasti, ceny zemního plynu a v některých zemích i elektřiny pokračují v dramatickém růstu. Na vině je kombinace zimy, nestability dodávek strategické suroviny z Ruska, odstávek reaktorů ve Francii a slabšího výkonu větrných turbín. Předpověď počasí přitom není optimistická, na kontinentu tak panují i obavy z výpadků elektrického proudu. Určitou nadějí je zkapalněný plyn.
Cena plynu se v nizozemském virtuálním obchodním uzlu TTF v pondělí ráno vyšplhala na 149 eur za megawatthodinu, posléze spadla o pár eur níž. Loni touto dobou přitom surovina stála zhruba sedmnáct eur. Nejdražší byl plyn počátkem října, kdy vyskočil na 160 eur, šlo však jen o krátkodobý výkyv, nyní se ceny stabilně šplhají vzhůru od počátku měsíce.
Na vině jsou mimo jiné obavy o dodávky z Ruska v době, kdy teploty v mnoha evropských městech klesají pod nulu. Plynovodem Jamal přes Polsko do Německa v pondělí proudilo jen omezené množství plynu. Agentura Reuters žádala o vysvětlení společnost Gazprom, nedostala však odpověď. Celý podzim přispívá k napětí špatný stav zásob suroviny v Evropě, zásobníky jsou nyní plné zhruba jen ze šedesáti procent a od počátku listopadu se vyprazdňují rychleji než obvyklým tempem.
Zdražování pohonných hmot v Česku
„Při současné úrovní ruského exportu by zásoby do konce března mohly skončit za průměrného počasí pod patnácti procenty, což by bylo rekordně nízko,“ obává se podle Reuters Massimo Di Odoardo ze společnosti Wood Mackenzie. Pokud by však byla letošní zima chladnější, může být situace ještě dramatičtější. V některých částech Evropy se přitom v příštích dnech čekají teploty pod normálem.
Moskva dlouhé týdny čelí nařčení, že záměrně posílá do Evropy méně plynu, než by mohla, aby urychlila zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Německý regulátor minulý týden uvedl, že potrubí nezíská povolení dříve než v červenci, někteří analytici hovoří až o září. Rusko přesto v pátek začalo plnit plynem druhé rameno rour. „Stejně jako první úsek bude i druhý postupně naplňován plynem, aby se vytvořily potřebné zásoby a tlak,“ uvedla společnost Nord Stream 2 AG.
NS2 je nyní citlivé téma i kvůli napětí na Ukrajině, která si na projekt dlouhodobě stěžuje. „Je prakticky nemožné si představit, že plynovod Nord Stream 2 v Baltském moři bude uveden do provozu v současném prostředí,“ citovala zmíněná agentura vyjádření analytiků Commerzbank.
Ceny plynu tlačí nahoru i elektřinu, ta však roste i z dalších příčin. Ve Francii zejména pod vlivem odstávky reaktorů ve dvou jaderných elektrárnách. EDF k tomuto kroku přiměl špatný stav svarů potrubí při kontrole v elektrárně Civaux. Odstavena tak byla zhruba desetina jaderné kapacity země v kritickém období, na což reagují ceny i jinde v EU.
„Je příliš brzy na to říkat, jaká bude zima, ale pokud budou teploty dva až čtyři stupně pod sezonním průměrem, pak budeme pozorovat určitě napětí,“ komentoval odstávku Emeric de Vigan ze společnosti COR-e, poskytující energetické údaje. Někteří odborníci už dříve varovali před nedostatkem elektřiny a před blackouty.
Vše ještě komplikuje přetrvávající horší výkon větrných elektráren, se kterým se Evropa potýká po celý rok. V první půli letošního roku byl v Baltském moři téměř o pětinu slabší než loni, výrazně poklesla i výroba z turbín v Severním moři.
Situaci na kontinentu by mohly mírně uklidnit dodávky zkapalněného plynu. Evropským nákupům nahrává oslabení poptávky po LNG v Asii, která je jím nyní dobře zásobená. „Evropa jednoduše přeplácí plyn určený pro Asii, aby jí nedošla elektřina,“ řekl Bloombergu analytik Goldman Sachs Damien Courvalin. V posledních dnech tak několik lodí mířících z USA do Asie změnilo kurz a pluje nyní do Evropy. Experti nevylučují ani možný reexport LNG z asijských zemí.
