Evropské země bijí na poplach a varují, že zdražování energií tvrdě dopadne na obyvatele. V příštím roce by si za plyn a elektřinu mohli připlatit až 350 miliard eur, varuje řecký ministr energetiky Kostas Skrekas. Státní rozpočty, už tak dost napjaté v důsledku pandemie, dále zatěžují podpůrná opatření pro domácnosti. Atény vyzývají k vytvoření mechanismu k ochraně nejzranitelnějších na celounijní úrovni.
„Pokud se prognózy trhu potvrdí, budou muset evropští občané zaplatit přes 350 miliard eur kvůli nárůstu cen elektrického proudu a plynu. Tváří v tvář této výjimečné situaci nemůžeme zůstat lhostejní. Musí být proto vytvořen mechanismus k podpoře zranitelných domácností a malého a středního byznysu na centrální evropské úrovni,“ řekl Skrekas podle webu Ekathimerini.
Rostoucí ceny zemního plynu a elektřiny se pro členské země EU staly jedním z největších problémů současnosti. Notně přispívají ke zvyšování inflace, tvrdě dopadají na chudší obyvatele i na byznys. Evropská unie přišla v posledních týdnech s několika návrhy, jak situaci řešit. Celounijní plány jsou však dlouhodobějšího charakteru bez šance srazit ceny energií v příštích měsících. Týkají se kupříkladu společných nákupů plynu či rychlejšího přechodu k obnovitelným zdrojům. Mezi zeměmi navíc v řadě záležitostí nepanuje shoda.
Členské státy tak zatím s požehnáním Evropské komise řeší zvýšené účty domácností po své ose, vesměs snižováním daní či příspěvky pro nízkopříjmové občany. Řecko plánuje nad rámec už přijatých opatření nové úlevy nejen pro domácnosti, ale také pro firmy a farmáře.
Celková pomoc zatíží rozpočet jihoevropské země 1,4 miliardy eur. Španělsko nedávno prodloužilo snížení daní z elektřiny až do května. Italská vláda už letos utratila více než čtyři miliardy eur na snížení účtů za energie u domácností a firem a téměř čtyři další už vyčlenila i na příští rok.
Polský regulátor minulý týden oznámil, že obyvatelé země si po Novém roce za elektřinu připlatí v průměru o 24 procent více a za plyn o 54 procent. Vláda už koncem listopadu oznámila balík daňových úlev a příspěvků pro zranitelné v hodnotě více než dvou miliard eur. K podobným krokům přistoupily i další země.
Někteří odborníci však varují, že takováto opatření jsou spíše přiléváním oleje do inflačního ohně. „Problém je, že vláda chce bojovat s inflací jejím povzbuzováním. Je to začarovaný kruh, který skončí ještě vyššími cenami poté, co ochranné štíty vyprší,“ řekl serveru Money.pl na adresu kroků Varšavy Rafał Benecki z ING Bank.
Pomoc domácnostem a malému byznysu navíc zatěžuje státní rozpočty v době, kdy jsou veřejné finance mnohých zemí rozkolísané v důsledku pandemických opatření. Na přijatá a plánovaná opatření související s růstem energií vyčlení evropské vlády desítky miliard eur, tvrdí bruselský think-tank Bruegel.
„To jsou značná opatření. Taková čísla naznačují, že z pohledu veřejných financí jsou dlouhodobě neudržitelná, a pokud se krize v oblasti cen energií protáhne, nahlodá to kapacity vlád chránit spotřebitele,“ řekl představitel think-tanku Simone Tagliapietra agentuře Bloomberg.
Bruegel upozorňuje, že mezi unijními zeměmi nepanuje zásadní shoda ohledně předpokladu délky trvání vysokých cen energií. Zatímco státy jako Francie a Španělsko prosazují zásadní změny na trhu s energiemi, další v čele s Německem předpokládají, že krize je přechodná a hlubší reformy nejsou zapotřebí.
| V ohrožení jsou i miliony britských domácností |
Velkých dopadů na domácnosti se obává i mimounijní Británie. Miliony domácností tam mohou od dubna čelit vzrůstu účtů za energie o 56 procent, uvedl list The Financial Times. Investiční banka Investec varuje, že cenový strop energií bude muset být od začátku druhého čtvrtletí příštího roku zvýšen na 1995 liber ročně na domácnost, pokud vláda nepřijde s kroky ke zmírnění cenového šoku. Strop byl přitom zvýšen už v říjnu na 1277 liber. Limit chrání více než patnáct milionů domácností, které si nevybraly smlouvy s fixními tarify. „Už teď na lidi dopadá nárůst velkoobchodních cen, ale opravdu se hodně obáváme, co se stane v dubnu,“ zdůrazňuje Audrey Gallacherová z energetického sdružení Energy UK. Odborníci varují před politickými následky. |
