Evropská unie vyčlenila dvacet bilionů korun na dekarbonizaci

Martin Jahn, člen představenstva společnosti Škoda Auto (vlevo) spolu s Jánem Lučanem, členem představenstva ČSOB.

Martin Jahn, člen představenstva společnosti Škoda Auto (vlevo) spolu s Jánem Lučanem, členem představenstva ČSOB. Zdroj: Institut pro veřejnou diskuzi

Diskuze proběhla ve středu na Žižkovské věži.
Rolí bank je tedy působit v celém systému jako mediátor, který firmám pomůže při přechodu na bezemisní ekonomiku.
Zleva Michiel Kernkamp, generální ředitel společnosti Nestlé Česko a Slovensko spolu s Janem Kalinou, generálním ředitelem společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje.
Dekarbonizace je zřetelným globálním trendem současnosti a Evropská unie na ni vyčlenila rekordní množství prostředků. Celkově jde o 750 miliard eur (přibližně dvacet bilionů korun).
5 Fotogalerie
Anna Kanta

Zelená energetika, automobily, zelené úvěry i potraviny. Boj proti klimatickým změnám celosvětově sílí a Evropská unie zpřísňuje své klimatické cíle. Společnost ČEZ se chystá výrazně navýšit podíl obnovitelných zdrojů, Škoda Auto bude do rozvoje elektromobility investovat v příštích pěti letech zhruba dvě a půl miliardy eur. Změny chystá i banka ČSOB, která zvažuje takzvané zelené úvěry. Pozadu nezůstane ani společnost Nestlé Česko a Slovensko, která bude na všechny firemní provozy využívat do roku 2025 energii z obnovitelných zdrojů. Tyto vize prezentovali účastníci diskusního setkání Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) s názvem Udržitelné podnikání jako cesta k bezemisní ekonomice. 

Evropská unie zpřísnila své klimatické cíle a do roku 2030 má v plánu snížit emise skleníkových plynů o 55 procent a do roku 2050 chce dosáhnout uhlíkové neutrality. To si ale žádá nemalé změny a investice v energetice a průmyslu, ale i v dopravě či ve službách. Dekarbonizace je zřetelným globálním trendem současnosti a Evropská unie na ni vyčlenila rekordní množství prostředků. Celkově jde o 750 miliard eur (přibližně dvacet bilionů korun). Větší část z nich si členské země rozdělí formou nevratných dotací na podporu pandemií poškozené ekonomiky a na dosažení uhlíkové neutrality. 

Největší změny se budou týkat i automobilek. Škoda Auto bude do rozvoje elektromobility investovat v příštích pěti letech zhruba 2,5 miliardy eur. „Společnost sníží emise CO2 u nových automobilů o 55 procent oproti roku 1990, což znamená, že polovina prodaných vozů bude v roce 2030 elektrických,“ uvedl Martin Jahn, člen představenstva společnosti Škoda Auto.

Koncern Volkswagen má navíc za cíl stát se globálním lídrem v oblasti e-mobility. Martin Jahn zároveň připomněl, že Škoda Auto spolupracuje se společností ČEZ na budování dobíjecích stanic Elli a že rozvíjí pilotní projekt „druhý život baterie“, kdy použité akumulátory bude možno použít jako mobilní sklady energie. V nejbližších měsících by Volkswagen měl také rozhodnout, zda v Česku postaví velkou továrnu na výrobu akumulátorů, takzvanou gigafactory. Za největší výzvu po elektromobilitě považuje Jahn autonomní řízení vozidel. 

Veškeré plány na udržitelnější podnikání se ale neobejdou bez financování. Rolí bank je tedy působit v celém systému jako mediátor, který firmám pomůže při přechodu na bezemisní ekonomiku. „U klientů připravujeme CO2 reporting, podle něhož zvažujeme zelené úvěry i objem poskytnutých investic,“ řekl během diskuze Ján Lučan, člen představenstva Československé obchodní banky (ČSOB). Dekarbonizace ekonomiky podle jeho slov představuje mimořádně obtížný a náročný proces. „Pokud budou firmy ignorovat nové, udržitelné a moderní technologie, ztratí svou konkurenceschopnost,“ varuje Lučan.

Pro největší domácí energetickou společnost ČEZ je klimatická neutralita do roku 2050 jasnou prioritou. ČEZ chce již v roce 2035 dosáhnout téměř 40procentního podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě. „Ukládání energie je pro nás po dekarbonizaci největší energetickou výzvou příštích desetiletí,“ uvedl Jan Kalina, generální ředitel společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje. 

Nestlé Česko a Slovensko bude do roku 2025 využívat na veškeré firemní provozy obnovitelné energie a do roku 2050 se hodlají stát plně bezemisními. „Produkce potravin začíná na poli farmáře a končí u obchodních řetězců. Aby byla efektivní, musí mít celý cyklus cirkulární charakter, to znamená od udržitelnosti zemědělství po udržitelnost obchodů,“ řekl Michiel Kernkamp, generální ředitel společnosti Nestlé Česko a Slovensko. Upozornil na to, že suroviny ztrácíme a plýtváme jimi. „Musíme zajistit, aby byly zdravé a končily v regálech bezpečným způsobem, aby neexpirovaly,“ uvedl Kernkamp.