Mimořádně teplé počasí a silný vítr na severu Evropy v posledních dnech pomáhají starému kontinentu čelit energetické krizi. Německu se daří i v tomto ročním období ukládat zemní plyn, celkově jsou unijní zásobníky plné nad osmdesát procent. Na severozápadě Evropy kromě tepla pomáhá vítr, který ve velkém přispívá k výrobě elektřiny zejména v Belgii a v Dánsku. Cena plynu v nizozemském virtuálním uzlu TTF je tak stejná jako loni touto dobou.
Cena plynu v Evropě soustavně klesala celé poslední dva týdny. Zatímco v půlce prosince se na TTF držela cena kolem 135 eur za megawatthodinu, nyní se pohybuje kolem 73 eur. Tolik surovina stála i loni na začátku roku, než začala dramaticky stoupat vlivem ruské invaze na Ukrajinu a škrcení dodávek Gazpromu do Evropy. Nutno však poznamenat, že v tu dobu už byla zhruba na trojnásobku ceny z léta 2021.
Unijní zásobníky jsou na tom velmi dobře
Příčinou současného propadu cen je pokles poptávky daný zpomalením průmyslové výroby během svátků, a především nezvykle teplým počasím. Předpovědi navíc naznačují, že nadprůměrné teploty se udrží i v příštích čtrnácti dnech. Každý týden příznivých teplot přitom pomáhá udržovat v dobré kondici unijní zásobníky, což se odráží v aktuálních cenách a příznivě se promítá do přípravy na příští zimu.
„Do konce topné sezony v březnu by měl zbýt dostatek plynu za téměř jakéhokoli scénáře. A to znamená, že doplňování zásobníků pro sezonu 2023 až 2024 bude jednodušší, než se očekávalo,“ napsal expert Bloombergu na energetiku Javier Blas. Unijní zásobníky jsou naplněné z 83 procent, přičemž Polsko, Španělsko a Portugalsko jsou na tom podle Reuters nejlépe, pod průměrem naopak zůstávají Maďarsko a Slovensko.
Německu se v posledním týdnu uplynulého roku dokonce dařilo dostávat do zásobníků více suroviny, než kolik z nich vybíralo. Pro srovnání, loni touto dobou na tom byla EU daleko hůře, zásobníky nebyly plné ani ze šedesáti procent. Tyto okolnosti mají příznivý dopad i na ceny elektřiny na kontinentu.
Dánové na sklonku roku pokryli spotřebu z větru
Kromě počasí pomáhá i další spojenec, vítr. Dánským větrným turbínám se na sklonku roku podařilo souvisle po více než jeden den vyrábět tolik elektřiny, že pokryly celou spotřebu země. Podobná situace nastala v Belgii, kde větrné elektrárny dosáhly po Vánocích rekordní produkce a cena elektřiny se dostala nejníže od prosince 2021, a to na zhruba deset eur za megawatthodinu. Na konci léta přitom dosahovala až 700 eur.
Odborníci navzdory nynějšímu optimistickému údobí zůstávají ve výhledu na celý rok obezřetní. Stále je nutné počítat s tím, že letos už Evropa nedostane téměř žádný nebo vůbec žádný ruský plyn. Moskva sice nedávno naznačila možnost případného obnovení přepravy suroviny potrubím Jamal vedoucím přes Polsko, to je však nepravděpodobné, jelikož vztahy Varšavy s Kremlem jsou zvlášť napjaté a unijní země už spustila plynovod Baltic Pipe, který ji zásobuje z Norska.
Navíc je zřejmé, že i státy, které byly donedávna nejzávislejší na ruské ropě, už s dalšími dodávkami nepočítají. Kancléř Olaf Scholz ve svém novoročním poselství řekl, že Německo odmítlo vydírání, a hovořil o diverzifikaci dodávek, zejména výstavbě terminálů na zkapalněný plyn. „Tímto úsilím činíme naši zemi a Evropu dlouhodobě nezávislou na ruském plynu,“ prohlásil.
Vyšší ceny plynu se udrží roky
Problém však spočívá v tom, že se evropská infrastruktura pro dovoz LNG rozrůstá, ale zdroje zůstanou i letos omezené. Navíc je podle expertů nutné počítat s tím, že při zásobování založeném především na relativně drahém zkapalněném plynu se ceny v Evropě nevrátí na tak nízkou úroveň, na jaké byly před počátkem sporů s Ruskem na podzim roku 2021.
„Podle pravděpodobného scénáře budou toky ruského plynu v létě 2023 ještě sníženy a také ceny plynu zůstanou nad úrovní před pandemií minimálně do roku 2030. Trh potřebuje čas, aby se přizpůsobil změně dynamiky nabídky a poptávky v Evropě,“ konstatoval podle Bloombergu analytik Matthew Chadwick z poradenské společnosti Cornwall Insight.
Energetická situace Evropy bude také silně záviset na kondici francouzských reaktorů, z nichž řada loni stála kvůli údržbě a problémům s korozí a prasklinami. Celková produkce za rok 2022 nakonec podle S&P Global zřejmě dosáhla 278 terawatthodin, což je rekordní minimum pro jadernou flotilu v současné velikosti. V roce 2021 reaktory vyprodukovaly 361 terawatthodin. Očekává se, že letos by mohl výkon meziročně stoupnout o sedmnáct procent na 324 terawatthodin.
