Španělský Repsol se definitivně vzdal všech práv na průzkum ložisek v Čukotském moři. Společnost také zavírá své kanceláře v aljašské metropoli Anchorage. Repsol tak následoval další firmy jako Conoco Philips nebo Statoil.
Z téměř 500 původně vydražených úseků mořského dna Čukotského moře, které v roce 2008 nabídly americké úřady ve velmi úspěšné aukci těžebním společnostem, zůstává obsazeno jen několik bloků. Ty paradoxně drží Shell, jehož částečné stažení z oblasti vyvolalo pozornost po celém světě.
„Úspěšný rozvoj těžby v Čukotském moři vyžaduje spolupráci a synergie s dalšími energetickými společnosti,“ uvedla viceprezidentka americké pobočky Repsolu Jan Sieving. V Oblasti na sever od Aljašky už ale zjevně není s kým spolupracovat.
Repsol už na konci loňského roku omezil svůj podíl na projektu s americkou společností Armstrong na průzkum ložiska na Aljašce a odložil plánované průzkumné vrty v oblasti. V Arktidě drží ještě podíly na několika průzkumných ložiscích v Beaufortově moři. Pronájem vyprší v roce 2017 a těžební společnosti se zatím nerozhodly, zda jej prodlouží.
Ambiciózní plány v Arktidě omezuje i ruský Gazprom. Firma původně chtěla podniknout dvanáct průzkumných vrtů a seismiky zmapovat několik tisíc kilometrů čtverečních Barentsova moře, nyní ale své původní záměry označila jako „nejen prakticky neproveditelné, ale i zbytečné“.
Ceny ropy Brent v posledních deseti letech
Ani Gazprom se z regionu nestahuje docela. Těžař stále drží 33 licencí na průzkum námořních polí, z toho sedm v Barentsově a dvacet v Karském moři.
Shell průzkumné vrty v Čukotském moři, které vyvolaly rozsáhlé protesty ekologických aktivistů, ukončil loni v září. Firma utratila sedm miliard dolarů, aniž by narazila na využitelná naleziště ropy nebo zemního plynu.