Evropská unie připravuje už jedenácté kolo postihů proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Má být zaměřené zejména na zalátání sankčních děr. Kyjev doufal, že postihne i ruský jaderný byznys. Ten nejspíš nakonec opět vyklouzne, jelikož některé země nejeví ochotu se v tomto oboru spolupráce s agresorem vzdát. Maďarsko je jen nejkřiklavějším příkladem. Na výstavbě jaderné elektrárny v Paksi, kterou vede Rosatom, se chce podílet i francouzská společnost Framatome.
Návrh na sankcionování ruského uranového exportu a dalšího jaderného byznysu se během války objevil už několikrát. Zejména Polsko a pobaltské republiky se snaží prosadit postihy proti společnosti Rosatom, která pokrývá široké aktivity od těžby uranu přes výstavbu jaderných elektráren až po výrobu jaderného paliva.
Tyto čtyři členské státy EU tvrdí, že sedmadvacítka by měla především omezit dovoz paliva ruského původu a zastavit do Ruska vývoz zboží, které by mohlo pomáhat jadernému průmyslu. Prvním krokem by podle nich mohlo být zacílení na vrcholné manažery Rosatomu.
Také Ukrajina dala začátkem května hlasitě najevo, že opět čeká na rozhodný krok ze strany EU. „Počítáme s přijetím 11. sankčního balíčku v blízké budoucnosti. Jeho součástí by měly být silné sankce proti jadernému průmyslu teroristického státu,“ řekl prezident Volodymyr Zelenskyj během návštěvy šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové v Kyjevě.
Proti ruskému jádru se nepostavíme, tvrdí Budapešť
Maďarsko před několika dny oznámilo, že jaderné sankce součástí nové sady nebudou. „A Maďarsko takové návrhy v žádném případě nepřijme. Nadále nepodporuje žádné sankce na jadernou energii, protože výběr způsobů výroby elektřiny je záležitostí národní pravomoci,“ zdůraznil ministr zahraničí Péter Szijjártó podle ruské agentury TASS.
Podotkl, že země už přes čtyři dekády využívá jadernou elektrárnu v Paksi, která byla postavena za účasti sovětských odborníků a využívá ruské palivo. „Samozřejmě že neupustíme od plánů na výstavbu dalších dvou bloků v Paksi,“ dodal. Budapešť s Rosatomem v roce 2014 uzavřely nestandardní dohodu o výstavbě dvou bloků pomocí ruské půjčky, což už tehdy vyvolávalo kritiku. Szijjártó v Moskvě minulý měsíc dohodl dodatek smlouvy, který podle něj obsahuje pouze malé technické změny. Země prosazující jaderné sankce by ovšem byly svolné udělit Budapešti výjimku, která by pokryla období výstavby.
Z maďarsko-ruské spolupráce bude mít zřejmě prospěch i Paříž, konkrétně společnost Framatome ve většinovém vlastnictví energetického kolosu EDF. Řídicí systém pro nové bloky by údajně mělo dodat francouzsko-německé konsorcium. A koncem dubna se v médiích objevily informace, že francouzská vláda umetla cestu k účasti Framatome na výstavbě v Paksi.
„Udělila povolení společnosti Framatome, ale německá vláda tak neučinila pro Siemens. Takže nyní tento problém studujeme v úzké spolupráci s Framatome,“ řekl maďarský zdroj listu Le Monde. Jednání o posílení role Framatome tak, aby Berlín nemohl dodávky blokovat, naznačil už dříve podle webu Abouthungary i Szijjártó.
V Německu působí expertní společnost Rosatomu
Antijaderné Německo však v tomto směru také není bez škraloupu. V zemi sídlí expertní společnost Nukem Technologies, která po desetiletí nabízí své služby v Asii, Africe i v Evropě. Inženýři firmy Nukem pomohli omezit radiaci ze zničených reaktorů v Černobylu a Fukušimě, zařídili úklid továrny na jaderné palivo v Belgii či ve Francii vymysleli způsob zpracování odpadu z experimentálního reaktoru. Problémem je, že stoprocentním vlastníkem společnosti je Rosatom, upozornil před pár dny Bloomberg.
Zdroje agentury tvrdí, že německé úřady nehodlají aktivity společnosti Nukem omezovat. Odvolávají se na to, že vzhledem k absenci unijních sankcí na tento segment by to porušilo zákony o hospodářské soutěži. Specialisté společnosti jsou přitom pro Evropu obzvláště cenní v době, kdy by řada zemí ráda pokračovala ve výstavbě reaktorů a Německo potřebuje vyřadit ty staré. Odborníci ale varují, že kontinent nemá dost kvalifikovaných pracovníků.
„V Evropě má Nukem pod palcem velké množství know-how,“ řekl Bloombergu Mark Hibbs z think-tanku Carnegie Endowment for International Peace. Budoucnost společnosti je přesto nejistá, jelikož válka její podnikání přece jen zkomplikovala. Potýká se s převody peněz, byrokracií i s opatrností zákazníků.
V ruském jaderném vleku jsou i další země. „Podle veřejně dostupných údajů Rusko dodává asi dvacet procent materiálů potřebných pro provoz jaderných reaktorů EU,“ citoval Euractiv z neoficiálního dokumentu čtyř výše zmíněných zemí naléhajících na jaderné sankce. Náhradu za ruské palivo potřebují Slovensko, Finsko, Bulharsko i Česko. Palivo pro Dukovany má od příštího roku nově dodávat americká firma Westinghouse, v případě Temelína pak tato společnost ve spolupráci s Framatome.
Vymanit se z ruské závislosti není snadné
Euractiv zároveň uvádí, že Německo a Francie loni v Rusku nakoupily obohacený uran v hodnotě 452 milionů eur. Rusko je přitom uranovou velmocí a nahradit tuto surovinu odjinud není jednoduché. Přes čtyřicet procent světového uranu se sice těží v Kazachstánu, ale i tento uran mívá silnou ruskou stopu.
Po těžbě se totiž musí zpracovat, převést do plynného skupenství na hexafluorid uranu a následně obohatit. Na světě jsou přitom pouze čtyři závody na komerční konverzi uranu: ve Francii, Kanadě, Číně a v Rusku. Posledně jmenovaná země přitom hraje největší roli, má čtyřicet procent světové konverzní infrastruktury. Podobně je na tom také v případě kapacity na obohacování uranu.
Kazachstán se však už chopil příležitosti a hodlá zvýšit těžbu. „Připravujeme své zásoby tak, abychom dokázali reagovat na požadavky trhu,“ citoval Bloomberg šéfa těžební společnost Kazatomprom Jeržana Mukanovová. Společnost také plánuje letos otevřít třetí exportní trasu přes jeden z čínských přístavů. V současnosti těžař vyváží uran přes Rusko a přes Kaspické moře do Černého moře.
Ze západního pohledu by se mohly brzy zlepšit i podmínky pro zpracování uranu. Velká americká továrna v Illinois na konverzi suroviny ConverDyn, která je od roku 2017 uzavřena, má být letos znovu zprovozněna. Loni na podzim se rovněž objevily zprávy, že francouzská společnost Orano zvažuje rozšíření svých kapacit pro obohacování uranu a letos má učinit investiční rozhodnutí.
