Plánu na stavbu velkokapacitní bateriové továrny, takzvané gigafactory, se postavila do cesty nečekaná překážka. Zhruba 120miliardová investice, s níž vláda spojuje ekonomický restart země, bude potřebovat přísun čistě zelené energie. A to v takové míře, kterou tuzemské zdroje nedokážou ani zdaleka pokrýt.
Deník e15 má informace ověřené z poradenského a automotive byznysu. Stát i samotná společnost Volkswagen zatím kolem situace jen našlapují. Realita je ovšem taková, že gigafactory bude potřebovat až tři terawatthodiny zelené energie. I kdyby však veškerá zelená energie vyrobená dnes v Česku měla jít právě do gigafactory, potřebu by splnila zhruba jen ze třiceti procent.
Že by německý koncern odstoupil ze svého požadavku, je nereálné. Podle zdrojů e15 si nemůže dovolit pokazit svou ESG strategii, navíc by se tak výrazně zhoršilo financování projektu ze strany bank, které v podmínkách zvýhodňují právě zelenou budoucnost a také podle těchto projektů je trh hodnotí.
Volkswagen situaci uklidňuje tím, že není kam spěchat. „Vhodné místo pro umístění továrny ve východní Evropě stále hledáme. S továrnami v Salzgitteru, Valencii a St. Thomasu již máme tři lokality s potenciálem až 200 GWh ročně. V Evropě proto neexistuje časový tlak na rychlé rozhodnutí,” sdělila mluvčí koncernu Benita von Maltzahn.
Připomeňme, že rozhodnutí o umístění továrny mělo padnout letos na jaře a poté na začátku léta.
I podle agentury CzechInvest, která má lákání investice pod palcem, není o finálním rozhodnutí i s ohledem na udržitelnost jasno. „Detaily budou předmětem jednání mezi poskytovatelem energie a koncovým investorem,“ uvedl mluvčí agentury David Hořínek.
Jedno řešení by se nabízelo, a to jaderná energie, která je podle taxonomie EU čistým zdrojem. Jenže v době, kdy Německo odstavilo všechny své jaderné elektrárny (a u sousedů by si postavilo továrnu využívající tento zdroj), to může být pro koncern, potažmo financující banky, také velkým otazníkem. Nicméně jednání o tomhle kroku intenzivně běží.
Podle informací e15 má za úkol řešit problém gigafactory kolem zelené energie polostátní ČEZ. „Kromě toho, že v Prunéřově máme pozemek, který může být využit k výrobě komponent pro bateriové řetězce, jsme připraveni se i podílet na zabezpečení energií pro gigafactory v Líních,“ potvrzuje mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Kdy ale ČEZ dokáže požadavky továrny splnit, neupřesnil.
Podle nedávné studie, která vznikla ve spolupráci expertních týmů Fakta o klimatu a Frank Bold, lze do roku 2030 dosáhnout toho, že výroba elektřiny ze slunce a větru naroste oproti současnému stavu až o 20 TWh ročně, aniž by to ohrožovalo bezpečnost dodávek. Musí se ale splnit řada podmínek. Podle spoluautorky studie Laury Otýpkové vedle změny legislativy také dostupnost přenosové a distribuční infrastruktury.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) nedávno přiznal, že okolní státy, jako jsou Polsko či Maďarsko, už v zeleném nástupu Českou republiku předběhly. A právě Polsko je při hledání lokality pro budoucí továrnu Volkswagenu největším konkurentem Česka.
Soky je ale třeba hledat i za mořem. Spojené státy vypsaly štědré pobídky pro nový automobilový průmysl a váhání Volkswagenu se dá podle zdrojů z automotive vysvětlit i tím, že čeká, zda a jak Evropa svými pobídkami odpoví.
V Česku se mezitím zvedá proti gigafactory několik regionálních hlasů. Plzeň například dopad, který by stavba na město měla, vyčíslila na dvanáct miliard korun a primátor Roman Zarzycký (ANO) řekl, že projekt není pro region vhodný, je nepřipravený a vláda ho chce prosadit silou.
Okolní obce chce ministerstvo průmyslu uklidnit tím, že s nimi jedná o založení společného podniku, jenž by ovlivňoval fungování strategického podnikatelského parku, kde má továrna stát. Český stát také dostal z Evropské unie možnost zvýšit pro továrnu pobídky, čehož se rozhodl využít.
