Konec uhlí bude drahý. Teplárny vyjde až na 107 miliard, tvrdí studie

Tuzemské teplárenství čeká největší proměna za desítky let.

Tuzemské teplárenství čeká největší proměna za desítky let. Zdroj: CC BY-SA 3.0: Thomas Fietzek - Wikimedia Commons

Jen do konce roku 2030 budou muset výrobci tepla investovat přibližně sto miliard korun, aby z drtivé většiny přešli z uhlí na plyn.
Vyplývá to z únorové dosud nezveřejněné studie ČVUT.
Uhelné zdroje v Česku pokrývají zhruba šeddesát procent výroby tepla.
4 Fotogalerie
Ondřej Souček

Tuzemské teplárenství čeká největší proměna za desítky let. Jen do konce roku 2030 budou muset výrobci tepla investovat přibližně sto miliard korun, aby z drtivé většiny přešli z uhlí na plyn. Vyplývá to z únorové dosud nezveřejněné studie ČVUT.

Do nákladného přechodu na jiné, nízkouhlíkové palivo tlačí podniky zejména čím dál dražší emisní povolenky. Ty musejí teplárny spolu s dalšími emitenty nakupovat při vypuštění každé tuny oxidu uhličitého ze svého provozu. Od března se cena povolenek pohybuje nad 40 eury za tunu, ještě loni v dubnu stály polovinu.

Uhelné zdroje v Česku pokrývají zhruba šedesát procent výroby tepla. Studie, která zkoumala teplárny s výkonem nad dvacet megawattů, přitom předpokládá, že 85 procent těchto zdrojů bude do konce dekády nahrazeno. Teplárny je buď zrekonstruují, nebo na jejich místě postaví nové. 

Dvě třetiny současné výroby tepla z uhlí má nově obstarat zemní plyn. Další pětina uhlí bude nahrazena biomasou a přibližně třináct procent energeticky využitelným odpadem.

Předpokládaná výše investic se pohybuje mezi 98 až 107 miliardami korun, přičemž první částka počítá s optimistickým a druhá s konzervativním scénářem. Varianty se liší z důvodu těžko odhadnutelných budoucích cen.

Pro transformaci teplárenství jsou zatím v připravovaných fondech vyčleněny desítky miliard. Konečná částka veřejné podpory ale zatím není jasně stanovena.

Při dnešních cenách emisních povolenek by zhruba 52 miliard přiteklo z Modernizačního fondu a 1,7 miliardy z Národního fondu obnovy. Teplárny s výkonem nad jeden megawatt by k tomu mohly využívat ještě provozní podporu. Studie předpokládá, že ta do roku 2030 vyjde na 20 až 35 miliard, přičemž ministerstvo průmyslu a obchodu souhrnnou podporu odhaduje na zhruba 50 miliard.

I ministerstvem odhadovaná částka je však podle Teplárenského sdružení nedostatečná. Část provozní podpory totiž podle Hájka ukousnou vyšší provozní náklady. „Teplárenství soupeří s lokální výrobou tepla, a proto si nemůže dovolit reagovat na zvyšující se ceny povolenek zdražením dodávek. Část peněz tedy evidentně bude muset jít na provoz,“ upozorňuje šéf sdružení Martin Hájek. „V teplárenství tak budou na přeměnu chybět miliardy,“ doplňuje.

Variantu, že veřejné finance veškeré investice do ekologizace zdrojů nepokryjí, připouští i Rostislav Krejcar, bývalý radní Energetického regulačního úřadu, nyní nezávislý konzultant v energetice a jeden ze spoluautorů studie. Jako problém to ale nevnímá. „Emisní povolenky jsou nástrojem, který měl a má motivovat k ekologizaci. Ten, kdo do ní investoval již dříve, nečelí takovým tlakům jako ti, kteří vyčkávali,“ míní.

Studie také uvádí, že po roce 2030 lze očekávat další změny v oboru. Prosazovat se mají postupně například velká tepelná čerpadla či systémy akumulace tepla. „Ačkoli využití zemního plynu přináší okamžité snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s uhlím o 40 až 50 procent, není to cesta k dosažení uhlíkové neutrality a nesmí tak v současném technologickém prostředí představovat trvalé řešení,” říká další spoluatorka studie Michaela Valentová z ČVUT.