Ministři EU budou řešit energetickou krizi. Zastropování ceny plynu se nečeká
Už v pátek budou ministři Evropské unie na popud předsednického Česka projednávat na své mimořádné schůzce v Bruselu dramatické zdražování energií. K zastropování ceny plynu, k němuž tento týden vyzvalo 15 z 27 států evropského bloku, podle expertů zatím nejspíš nedojde. Očekává se však odsouhlasení jiných návrhů, jako je například zdanění nadměrných zisků těžařských a rafinérských firem.
„Představené kroky musí dát jasnou odpověď evropskému průmyslu, co lze očekávat v nejbližších měsících a výhledově na další rok, a zároveň uklidnit domácnosti, že nepřijde další brutální cenový šok,“ konstatuje analytik Institutu pro evropskou politiku Europeum Michal Hrubý.
Slovenský premiér Eduard Heger ve středu prohlásil, že ekonomice jeho země hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps. Situace na energetickém trhu se v posledních dnech vyhrotila i kvůli zřejmě úmyslnému poškození ruských plynovodů Nord Stream v Baltském moři. Už tak omezený dovoz klíčové energetické suroviny z Ruska do Evropy by tím mohl být odstaven úplně. Několik unijních zemí v čele s Francií, Itálií, Polskem a Španělskem následně vyzvalo k přípravě cenového stropu na plyn.
„O zastropování cen plynu se určitě bude v Bruselu hodně a intenzivně mluvit. Evropská komise i energetičtí experti se ale k návrhu staví odmítavě a nemyslím si, že projde,“ podotýká analytička projektu České zájmy v EU Helena Truchlá. „Odhlasovat by jej totiž musela kvalifikovaná většina – tedy alespoň 15 států, které zastupují minimálně 65 procent obyvatel unie. Když si to spočítáme právě pro těch 15 zemí, které zastropování prosazují, nebude jenom jejich souhlas stačit,“ dodává.
České předsednictví v Radě EU: Program a hlavní témata

S tím souhlasí též ekonomický analytik České spořitelny Radek Novák. „Na zastropování ceny plynu v Evropské unii nyní nejspíš nedojde, a to z důvodu obavy Německa a několika dalších států, že by ho v zimě kvůli nižší než tržní ceně mohl být nedostatek.“
Výhoda pro Česko
Konkrétně České republice to ovšem může hrát do karet, neboť to otevírá dveře dlouhodobě prosazovanému nápadu tuzemských diplomatů, aby členské země nakupovaly plyn společně. „To je příklad společného evropského řešení, které může Česku jednoznačně prospět. Nepřetlačí nás bohatší zákazníci s větší silou na trhu, tedy hlavně Německo, a motivace solidárně se podělit o plyn v případě nouze bude větší,“ míní Truchlá.
Zastropování ceny ruské ropy se zase bude podle odborníků projednávat separátně v rámci nového balíku protiruských sankcí, kterým Evropská komise reaguje na vývoj války na Ukrajině, a nikoliv na nadcházejícím zasedání ministrů energetiky. Zde bude ale potřeba souhlas všech členských zemí, včetně nevypočitatelného Maďarska. „Proto je možné, že se v této otázce hledání shody potáhne,“ upozorňuje Truchlá.
„Pokud by se plošně zastropovaly ceny vybraných surovin příliš nízko, flexibilní trh se zkapalněným zemním plynem (LNG) nebo ropou zareaguje přesměrováním svých tankerů nejprve do ziskovějších regionů. To si Evropa v situaci bez nových dlouhodobých kontraktů zatím nemůže dovolit,“ doplňuje Hrubý.
Co naopak projde?
Jednoznačnou podporu naopak mohou dostat již v pátek jiné návrhy. „Lze čekat třeba odsouhlasení omezení spotřeby elektřiny o pět procent ve špičkách a snížení celkové spotřeby elektrické energie o deset procent do konce března 2023. I když v druhém případě půjde pravděpodobně jen o doporučení,“ vypočítává Novák.
Zelenou může na základě mínění expertů dostat rovněž přerozdělovací mechanismus neočekávaných zisků některých výrobců energií, především těch nákladově mnohem levnějších, než je plyn, tzn. obnovitelných zdrojů nebo jádra. „Dále by se mohlo podařit rozhodnout o finančním mechanismu podpory pro chod burzy energií s ohledem na vysoké zálohy, které tam musí energetické firmy skládat,“ myslí si Hrubý.
Česká republika, která aktuálně předsedá Radě Evropské unie, svolala mimořádné jednání unijních ministrů energetiky v tomto měsíci už podruhé. Na schůzce bude naši zemi zastupovat ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).