Vysoká inflace, méně zakázek a technologická zlepšení letounů. To jsou hlavní důvody, proč po letech postupného snižování naroste pořizovací cena za nejmodernější stíhačku světa F-35, uvedl přední zástupce amerického výrobce Lockheed Martin. Přestože by se Česku případný nákup dvaceti čtyř „ef-pětatřicítek“ prodražil dle odhadů o více než čtrnáct miliard korun, český vyjednávací tým s americkou protistranou dál diskutuje o podmínkách možného kontraktu, potenciálně vůbec nejdražšího v historii tuzemských armádních akvizic. Deníku E15 to potvrdilo ministerstvo obrany.
Zámořskému zbrojařskému gigantu se v uplynulých letech dařilo postupně snižovat pořizovací cenu nejmodernějšího bitevníku současnosti. Astronomickou sumu přes 220 milionů dolarů (dnešním kurzem téměř pět a čtvrt miliardy korun) za první sériově zhotovované F-35 se podařilo stlačit pod hranici osmdesáti milionů dolarů (1,9 miliardy korun). Další vyráběné stroje se ovšem znovu prodraží, cena opět vzroste. Serveru DefenseNews to řekl Edward Smith, ředitel společnosti Lockheed Martin pro rozvoj obchodu s F-35.
Obrat ve vývoji ceny zdůvodnil menším počtem objednávaných letounů, důsledky pandemie covidu-19 a dalším technickým vylepšením strojů, které budou schopny nosit víc zbraní či lépe rozpoznávat cíle. „Když letadlo vylepšujete, cena půjde trochu nahoru,“ cituje server Smithe, jenž míru zdražení nekonkretizoval. Podle vojenského analytika Jiřího Vojáčka by se mohl nárůst pohybovat na úrovni deseti až patnácti procent, jedna stíhačka by tak vyšla na zhruba sto milionů dolarů (téměř 2,4 miliardy korun).
„Taková částka ale platí jen pro země s již vybudovanou infrastrukturou, tedy pro Spojené státy a zřejmě i Velkou Británii. Česko by po zdražení platilo místo 150 milionů dolarů za letoun (3,5 miliardy korun) 160 až 175 milionů (3,7 až 4,1 miliardy korun). Dosud se přitom všeobecně počítalo s dalším zlevňováním,“ uvádí Vojáček s odkazem na poslední nákupy Finska, Polska a Švýcarska. Tedy zemí, které mají být ve stejné pozici exportních zákazníků jako Česko.
Například Švýcarsko uzavřelo kontrakt na nákup 36 stíhaček F-35 v polovině letošního září, za něž zaplatí přes šest miliard švýcarských franků (152 miliard korun). Česku by se tak celkové pořizovací náklady prodražily proti původním předpokladům o více než čtrnáct miliard korun na sto miliard. Částka zahrnuje i náklady na úpravy leteckých základen, výcvik pilotů a pozemního personálu nebo na bezpečnostní opatření.
„V současné době probíhají jednání o možných parametrech pořízení, výroby, dodání a provozu letounů. Předmětem jednání jsou samozřejmě i náklady. O případném pořízení letounů rozhodne česká vláda po říjnu 2023. Nic bližšího zatím nebudeme specifikovat,“ uvedlo ministerstvo obrany. Na dotazy, o jak vysoké pořizovací ceně za jeden letoun Česko s americkou protistranou jedná a zda by akceptovalo případné navýšení ceny, rezort ministryně Jany Černochové (ODS) neodpověděl.
Navzdory značné výši není pořizovací cena největším problémem konkurenceschopnosti F-35. Tím jsou provozní náklady. „Jsou mnohonásobně vyšší než u strojů Eurofighter Typhoon nebo F-15. Odhaduje se, že letová hodina F-35 nyní stojí 35 tisíc dolarů (830 tisíc korun),“ říká Vojáček.
F-35 disponuje nejvýkonnějším motorem, který byl kdy do stíhačky nainstalován, a důsledkem je vysoká spotřeba paliva. Výrobce uvádí, že cílí na stlačení nákladů k 25 tisícům dolarů za hodinu. „I to je několikanásobně více než u gripenů (čtyři až pět tisíc dolarů za hodinu) či typhoonů (do 20 tisíc dolarů),“ dodává Vojáček.
Pokud by si Česko letouny skutečně pořídilo, v rámci protihodnoty by získalo mimo jiné zakázky pro tuzemský průmysl. Podniky by se mohly podílet mimo jiné i na výrobě F-35 nebo F-16, jak v rozhovoru pro deník E15 uvedl Gregory Day ze společnosti Lockheed Martin. Miliardové zakázky by vygenerovaly i nutné investice do infrastruktury; ty by už platila česká strana. Šlo by o úpravy hangárů či vzletových a přistávacích drah na základně v Čáslavi.
Vedle stání pro letadla, skladů zbraní a paliva by šla většina investic do nové vzletové a přistávací dráhy a do zajištění bezpečnosti. Systémy nejmodernějšího bitevníku současnosti F-35 totiž čítají přes osm milionů řádků kódu – nejvíc v historii –, který se nesmí dostat do nepovolaných rukou. Od toho se odvíjejí extrémní nároky na zajištění bezpečnosti v hangárech.
Stávající letku 14 strojů JAS-39 Gripen má Česko pronajatou od Švédska do roku 2027 s možností dvouleté opce. Důvodů, proč by měly být gripeny vystřídány právě stroji F-35, zmiňuje ministerstvo obrany hned několik s odkazem na analýzu české armády.
„Každé takové letadlo představuje létající velitelské středisko. Jde o kombinaci stíhacího letounu, prvku protivzdušné obrany a špičkového výzvědného a komunikačního pracoviště. Zároveň je součástí široké sítě internetu strojů včetně bezpilotních prostředků, a tudíž dokáže provádět i úkoly, které jsou pro dnešní techniku zcela mimo možnosti,“ uvádí ministerstvo.
Česko by tak sdílelo stejnou techniku se Spojenými státy, Polskem a s řadou dalších spojenců, což by znamenalo snazší spolupráci při pořizování náhradních dílů, výcviku a sdílení servisních kapacit. „Lze očekávat, že se v následujících letech stane letoun F-35 standardem v rámci NATO, což znamená, že si jej pořídí většina aliančních zemí,“ dodává ministerstvo.
Lockheed Martin tvrdí, že do konce desetiletí má evropské nebe křižovat přes 550 strojů F-35. Zda se tak stane, je ale nejisté vzhledem ke krácení objednávek ze strany některých zákazníků.
