Hurikán ve Spojených státech amerických nebo záplavy v Evropě. To jsou příklady přírodních katastrof, které v roce 2021 napáchaly škody celkem za 170 miliard dolarů, tedy za více než tři biliony korun. Největší náklady mezi katastrofami roku si vyžádaly následky hurikánu Ida, který stál americkou ekonomiku 65 miliard dolarů, tedy přes bilion korun. Ničivé tornádo na Moravě způsobilo škody za desítky miliard korun.
Hurikán Ida, tropická bouře, která v srpnu zasáhla prudkým deštěm velkou část východu Spojených států amerických, zabil minimálně 95 lidí a vzniklé škody se vyšplhaly na 64 miliard dolarů, což je v přepočtu téměř bilion a půl korun. Informuje o tom americký zpravodajský web Bloomberg.
Tragické byly i záplavy, které v červenci zasáhly Evropu, zejména Německo. Tato přírodní katastrofa si vyžádala celkem 240 obětí a ekonomické ztráty ve výši 43 miliard dolarů, téměř 950 miliard korun. S těmito propočty přichází britská charitativní organizace Christian Aid. Kromě Německa záplavy postihly i jiné evropské země jako například Švýcarsko, Rakousko, Nizozemsko nebo Belgii.
Nejničivější evropské tornádo posledních čtyř desetiletí
Česku se letos přírodní katastrofy taktéž nevyhnuly. Moravou se podle serveru Severe Weather koncem června prohnalo nejtragičtější tornádo na evropském kontinentu od roku 1984. Zasáhlo oblast zhruba mezi Břeclaví a Hodonínem. Nejvíce zasažené byly obce Lužice a Mikulčice na Hodonínsku a Moravská Nová Ves nebo Hrušky na Břeclavsku. Značné škody napáchal živel i v hodonínské části Pánov, kterou tornádo téměř srovnalo se zemí.
Výše materiálních škod byla odhadována přibližně na patnáct miliard korun, nyní se hovoří o vyšších miliardách. Poničeno bylo na 1200 domů, zhruba šestinu bylo nutné zbourat. K demolicím bylo v postižených obcích určeno přibližně 200 budov, z čehož téměř osmdesát jich zajišťovali hasiči. Zbývající část lidé zvládli strhnout svépomocí, také díky pomoci dobrovolníků, kteří se na Hodonínsko a Břeclavsko sjeli z celé země a pomáhali vesnice opravovat a znovu stavět. Podle expertů by se tornádo mohlo pro pojišťovny stát třetí až čtvrtou nejnákladnější živelní pojistnou událostí od vzniku ČR v roce 1993.
Záplavy v Číně zabily tři sta lidí
Červencové záplavy v čínské provincii Che-nan zabily více než tři stovky lidí a způsobily škody za více než sedmnáct miliard dolarů, což je více než 373 miliard korun. V jejím správním středisku, metropoli Čeng-čou, voda zabíjela v metru a proměnila ulice v dravé řeky, které strhávaly i vozidla. V tamním metru zemřelo nejméně čtrnáct lidí a ve vlakové soupravě v něm uvázlo asi 500 cestujících. Starostka města oznámila, že dalších 39 lidí zemřelo v podzemních parkovištích.
„Náklady v souvislosti s přírodními katastrofami spojené s klimatickými změnami byly letos opravdu vážné,“ uvedla vedoucí klimatické politiky v charitativní organizaci Christian Aid Kat Kramer. „Je vidět, že svět v současné době nedokáže zajistit bezpečný a prosperující život,“ dodala Kramer.
Autoři zprávy o výši jednotlivých škod odhadli tyto škody na základě pojištěných ztrát, což znamená, že skutečné náklady na tyto katastrofy budou pravděpodobně ještě vyšší. Výpočty jsou obvykle vyšší v bohatých zemích kvůli dražším nemovitostem a pojištění.
Voda vyhnala milion Súdánců z domovů
Záplavy letos zasáhly i Jižní Súdán, kde kvůli této katastrofě musel téměř milion lidí opustit své domovy. Některé obyvatele Jižního Súdánu záplavy uvěznily, takže tito lidé museli jíst trávu a kořínky, aby přežili, uvedl představitel Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Jižním Súdánu Arafat Jamal. Další podle něj šli pěšky několik dní, než se dostali do regionů, které velká voda nepostihla.
Zatímco východní Afriku sužovalo sucho, záplavy v Jižním Súdánu zdevastovaly i hospodářské plodiny jako čirok a proso a způsobily úhyn dobytka. „Čím více je ztraceno, tím víc jsou lidé závislí na pomoci,“ poznamenal Jamal.
Proč rostou ceny energií?
Zástupci organizace Christian Aid uvedli, že situace pouze potvrzuje nespravedlnost klimatické krize a že takové události budou pokračovat, pokud nebudou přijata konkrétní opatření ke snížení emisí. Silná sucha ve východní Africe by měla trvat do poloviny roku 2022. Uvedl to ředitel keňského think-tanku Power Shift Africa Mohamed Adow.
Pařížská dohoda o globálním oteplování, jejímž cílem je udržet nárůst globální teploty pod hodnotou jeden a půl stupně Celsia, nedosáhne svých cílů, pokud nebudou přijata naléhavější opatření, uvádí zpráva od Christian Aid.
Letos v listopadu se konala konference COP26 ve skotském Glasgow, kde se představitelé téměř 200 zemí shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Ačkoliv původní znění dohody bylo navrženo tak, že dojde k úplnému zavržení používání uhlí k výrobě elektrické energie, nakonec dohoda hovoří o pouhém odklonu od uhlí. Formulace závazku byla na poslední chvíli takto oslabena pod tlakem Číny a Indie.
„Bylo hořkým zklamáním opustit COP26 bez fondu založeného na pomoc lidem, kteří trpí trvalými ztrátami způsobenými změnou klimatu,“ řekl Nushrat Chowdhury, poradce Christian Aid pro klimatickou spravedlnost v Bangladéši. „Uvedení tohoto fondu do života musí být v roce 2022 globální prioritou,“ dodal Chowdhurry.
