Německo staví terminál na zkapalněný zemní plyn, v provozu má být za tři roky

Vykládka ropy v německém Wilhelmshavenu. Do budoucna by se tu měl z lodí přečerpávat i zemní plyn

Vykládka ropy v německém Wilhelmshavenu. Do budoucna by se tu měl z lodí přečerpávat i zemní plyn Zdroj: ČTK / AP / Joerg Sarbach

Německá společnost Tree Energy Solutions (TES) vybuduje v německém přístavním městě Wilhelmshaven v Severním moři terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG). Podl deníku Handelsblatt mají investice do terminálu do roku 2045 činit zhruba 25 miliard eur, do provozu pak má být zařízení uvedeno za tři roky. Firmu TES zaštiťuje belgická společnost AtlasInvest.

V prvních letech by Německo mohlo díky terminálu dovézt až 30 miliard metrů krychlových zemního plynu. „Německá vláda nás požádala, abychom do plánované továrny na výrobu vodíku začlenili terminál na zkapalněný zemní plyn, abychom co nejrychleji snížili závislost na dovozu z Ruska,“ řekl Waterlander listu Handelsblatt. 

Německo loni spotřebovalo přibližně 100 miliard metrů krychlových zemního plynu. Z toho 38 procent pocházelo z Ruska. Nový projekt by tak mohl ruské dodávky zastoupit.

„Náš projekt Wilhelmshaven bude do roku 2045 pokrývat deset procent celkové roční poptávky po primární energii v Německu, což je přibližně roční spotřeba energie 43 milionů domácností,“ sdělil provozní ředitel společnosti TES Otto Waterlander.

Ministr hospodářství Robert Habeck prohlásil, že Německo je připraveno i na eventualitu, že Rusko přestane největší evropské ekonomice dodávat zemní plyn.

„Jsme na to připraveni. Současnou zimu a léto zvládneme,“ odpověděl Habeck na otázku rozhlasové stanice Deutschlandfunk, co Německo udělá, pokud Rusko zastaví dodávky zemního plynu. „Na příští zimu bychom přijali další opatření,“ pokračoval. Poukázal také na plánovanou legislativu, která má zajistit, aby zásobníky plynu byly na zimu plné. „Takže přijímáme opatření i pro ten nejhorší scénář, který zatím nenastal, protože Rusové dodávají,“ dodal.

Ministr poznamenal, že v horším případě by mohl Berlín udržet „uhelné elektrárny v záloze, možná by je i nechal v provozu“. Připomněl také, že ve střednědobém horizontu je Německo i nadále odhodláno přejít na obnovitelné zdroje.