Německo se v prosinci, poprvé od březnového politického rozhodnutí opustit jádro, muselo uchýlit k rezervním kapacitám Rakouska. Bylo to kvůli souběhu silných větrů na severu země a nemožnosti dostat elektřinu vyrobenou tamními větrnými elektřinami na jih, kde je po březnovém odstavení sedmi jaderných bloků výrazně znát napětí v dodávkách.
„Toto nemůže být záměrem posunu v energetické strategii,“ řekla podle agentury Reuters ředitelka BDEW Hildegard Müllerová. „Tento příklad velmi názorně ukazuje, jak naléhavé je urychlit rozšiřování německé přenosové sítě,“ dodala.
BDEW rovněž kritizovala překotné instalace obnovitelných zdrojů, které vyvíjejí největší tlak na přenosové sítě. Jejich podíl na na celkové produkci elektřiny již dosáhl 20 procent a podle německých expertů nebude další zvyšování možné bez nákladného vybudování tisíců kilometrů vedení. Reálně ale v Německu roste vedení jen v řádu pár desítek kilometrů ročně, Většímu rozšiřování brání těžko překonatelný odpor místních obyvatel.
Náklady, které bude muset německý spotřebitel jen v letošním roce zaplatit navíc za obnovitelné zdroje, odhadla BDEW na více než 14 miliard eur (361 miliard Kč). Z valné části je to důsledek vládní podpory v podobě povinných výkupů za zvýhodněné ceny. BDEW proto vyzvala vládu, aby do sektoru obnovitelných zdrojů, který je bez podpory z valné části neživotaschopný, zavedla tržní signály.
