Berlín možná přehodnotí svůj plán ukončení provozu zbývajících tří jaderných elektráren v Německu do konce roku 2022. Na dotaz televize ARD to uvedl ministr hospodářství Robert Habeck. V rozhovoru prohlásil, že by prodloužení chodu reaktorů vzhledem k současné situaci nebránil a že kvůli energetické bezpečnosti neexistují žádná tabu. Současně se vyslovil pro rychlejší budování obnovitelných zdrojů a upřesnil, že Německo chce do roku 2035 získávat energii výhradně z nich.
Podle Habecka by ale ani změna nynější jaderné politiky nepomohla se zajištěním energie pro zimní sezonu na přelomu letošního a příštího roku. Přípravy na vypnutí elektráren jsou prý v příliš pokročilé fázi. Problémy by mohly údajně být i se zajištěním paliva na prodloužený chod.
Podobné úvahy zaznívají poté, co v duchu energetické transformace Energiewende v prosinci tři jaderné bloky svůj provoz skončily. Německo chce do roku 2035 získávat elektřinu takřka výhradně z obnovitelných zdrojů. Podle deníku Süddeutsche Zeitung s tím počítá připravovaná novela zákona o obnovitelné energii, ve které dosud konkrétní datum pro tento cíl nebylo.
Úprava nadále počítá s tím, že do roku 2030 bude Německo vyrábět 80 procent energie z obnovitelných zdrojů; nyní tento podíl činí 42 procent.
Podívejte se, co míní o evropských zelených plánech guvernér ČNB Jiří Rusnok:
Vláda Olafa Scholze v reakci na ruský útok na Ukrajinu zastává názor, že Německo musí urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů, aby se stalo co nejrychleji nezávislým na dodávkách energií z Ruska. Německý ministr hospodářství Robert Habeck dlouhodobě upozorňuje, že slabinou Německa je obecně závislost na fosilních palivech. Závazek plného přechodu na obnovitelné zdroje chce Německo nyní přesněji zakotvit novelou, v níž se nyní podle Süddeutsche Zeitung hovoří o době před rokem 2050.
K dosažení tohoto cíle se plánuje do roku 2030 výstavba pevninských větrných elektráren o instalovaném výkonu až 110 gigawattů, což je dvojnásobek současného stavu. Ke konci loňského roku mělo Německo pevninské větrné elektrárny o výkonu 56,1 gigawattu.
Koalice sociální demokracie, liberálů a Zelených se k finálnímu přehodnocení atomových plánů nemá bez ohledu na varování skupiny odborníků prostřednictvím otevřeného dopisu zveřejněného na stránkách listu Die Welt. Kvůli složení německého energetického mixu, které zobrazuje infografika deníku E15, hrozí růst emisí oxidu uhličitého, tedy opak toho, co má být cílem celé Energiewende.
Konec jádra v roce 2022, konec uhlí do roku 2030. České sousedy čeká v nejbližších letech energetické zemětřesení v důsledku dlouhodobě vytyčené přeměny německé energetiky. Případný odklon od Energiewende a možné znovuspoléhání na jádro představuje však podle části expertů politickou sebevraždu, což platí i v době prudce rostoucích cen energií, a hlavně zemního plynu.
„Téměř žádný politik by se do ničeho takového nepustil. A tím spíše ne vláda, jejíž součástí jsou Zelení. Působilo by to jako zrada. Sotva lze v Německu najít politické téma, na kterém dlouhodobě panuje tak silný konsenzus,“ citoval již dříve portál DW Liona Hirtha, odborníka na energetickou politiku působícího na berlínské vysoké škole Hertie School.
K přehodnocení německé energetické politiky loni vyzval otevřený dopis podepsaný experty a intelektuály z řady zemí. Podnět k tomu dal britský environmentalista John Law. Německu podle výzvy hrozí nesplnění emisních cílů pro rok 2030 – mimo jiné i kvůli odstavení jádra.
Tento krok prý povede k vyšším emisím oxidu uhličitého, neboť Německo bude muset alespoň v prvních postatomových a zároveň postpandemických letech spoléhat ve zvýšené míře na stabilní zdroje v podobě zemního plynu a uhlí.
Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) se během pandemie sice v řadě vyspělých států posunul energetický mix směrem k většímu využívání takzvaných zelených zdrojů, ale to souvisí mimo jiné s oslabením poptávky po elektřině v důsledku plošných karantén. O podobě evropského energetického mixu a roli jádra v něm se nyní vede stále intenzivnější debata v rámci Evropské unie. „Potřebujeme více obnovitelných energií. Jsou levnější, bezuhlíkové a vyráběné doma. Potřebujeme také stabilní zdroj, jádro, a během přechodné fáze i plyn,“ podpořila po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová požadavek uznání jaderné energie jako čistého zdroje. Tím vyhověla nárokům Francie či Česka.
Vůči vyššímu využití energie z jaderných elektráren jsou skeptičtí někteří aktivisté. Upozorňují, že podíl jaderné energetiky na světové výrobě elektřiny klesá.
Tvrdí to loňská zpráva o stavu jaderného průmyslu ve světě (World Nuclear Industry Status Report – WNISR 2021), kterou v Česku představil energetický konzultant a její vedoucí autor Mycle Schneider. Na prezentaci zprávy se podílelo ekologické sdružení Calla a Hnutí Duha.
„Považuji za znepokojující, že stále roste rozdíl mezi tím, jak široká veřejnost vnímá jadernou energetiku, a skutečným stavem tohoto sektoru. Příspěvek jaderných elektráren k energetickému zásobování klesá v globálním měřítku k bezvýznamnosti. Řada projektů, o kterých se mluví, zůstává pouze v oblasti divoké fantazie,“ řekl Schneider.
Ze zprávy vyplývá, že v polovině roku 2021 bylo ve 33 zemích v provozu 415 jaderných reaktorů, což je o sedm více než v polovině roku 2020, ale o 23 méně než v roce 2002, kdy počet kulminoval na 438 reaktorech.
Podíl jaderné energetiky na světové hrubé výrobě elektřiny podle ní nadále pomalu, ale jistě klesá, a to z maxima 17,5 procenta v roce 1996 na 10,1 procenta v roce 2020.
