Osiřelé doly probouzí k životu vysoká cena kovů na světových trzích | E15.cz

Osiřelé doly probouzí k životu vysoká cena kovů na světových trzích

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Ve světě se šíří fenomén takzvaných zombie dolů, tedy dávno opuštěných provozů, které se znovu stávají rentabilními. Těžba v nich ožívá v důsledku vysokých cen surovin, poháněných postkoronavirovým zotavením a přechodem na zelenější ekonomiku. V Evropě, jižní Africe i v Austrálii se tak obnovují doly na nikl, platinu, stříbro i na uran.

Důl Veovača v Bosně a Hercegovině osiřel z ekonomických a politických důvodů na konci osmdesátých let minulého století, do té doby se tam těžily zinek, olovo a baryt. V Británii sídlící společnost Adriatic Metals však v lednu získala povolení k těžbě v místě vzdáleném zhruba padesát kilometrů od Sarajeva.

Na konci minulého týdne pak firma oznámila, že má zelenou i k rozvoji nedalekého projektu Rupice, kde chce dolovat stříbro. Těžební operace v oblasti by mohly být znovu spuštěny koncem příštího roku.

„Některé z těchto starých a opuštěných těžebních aktivit po světě jsou pro mnohé trnem v oku. Představují potenciální ekologické potíže, které se musejí řešit. Pokud dokážeme změnit zombie doly na něco, co přináší přidanou hodnotu, vyřeší to i některé z těchto problémů a akcionáři z nich mohou mít zisk,“ líčil Bloombergu šéf Adriatic Metals Paul Cronin.

Aktivity na Balkáně jsou jen jedním z příkladů, kdy pozapomenutá naleziště spějí k novému využití. Společnost Anglo American Platinum už podle zmíněné agentury oslovili přinejmenším čtyři zájemci kvůli zakonzervovanému jihoafrickému dolu Bokoni.

Jedním z nich byla zřejmě společnost Northam Platinum. Média koncem zimy psala, že chce na vlně vysokých cen ušlechtilého kovu zvýšit produkci. Dalším adeptem byla patrně firma Siyanda Resources.

V Austrálii nyní dvě společnosti znovu zahajují těžbu niklu, kterou pozastavily v roce 2016 v reakci na slabou poptávku a nízké globální ceny tohoto kovu. V brzké době by mohla být obnovena i činnost v australském uranovém dole Honeymoon, jež skončila před sedmi lety.

„V nadcházejících dekádách bude existovat významná nevykrytá poptávka po uranu,“ domnívá se podle The Sydney Morning Herald Duncan Craib, šéf Boss Energy, která čeká na vhodný okamžik pro spuštění těžby. Sází na rozšiřování jaderné kapacity v Číně i na rozvoj nových reaktorů na Západě.

Stříbrný restart zažívá i důl Revenue-Virginius v Coloradu, do konce léta tam má zahájit těžbu kanadská společnost Aurcana Silver Corporation. Má se za to, že jde o jednu z největších zásobáren stříbra na světě.

„Myslím, že je to nesmírně významné,“ komentoval už dříve podle The Colorado Sun šéf Těžební asociace Colorada Stan Dempsey s tím, že společnost má s obnovou šanci na finanční úspěch.

Její představitelé tvrdí, že si nastudovali čtyři desítky případů selhání podobných projektů v Severní Americe. Mezi hlavní příčiny neúspěchů podle nich patří nedostatečný výzkum nalezišť a jen částečně zajištěné financování. Odborníci přitom tvrdí, že obnovit těžbu je i po dekádách nečinnosti podstatně méně nákladné, než ji zahájit na novém místě. Odlehlé doly potřebují navazující dopravní infrastrukturu.

Nové technologie těžby mohou z dříve nevýnosných dolů učinit ziskové. Těžaři také počítají s tím, že mnohé kovy si udrží příznivé ceny vzhledem k jejich využití v zelených technologiích. Kupříkladu nikl je důležitou součástí baterií pro elektromobily. Stříbro se díky svým skvělým vodivým vlastnostem používá na solární panely, ale také třeba na dobíjecí stanice pro elektroauta.

Šéf Tesly Elon Musk už před časem vyjádřil obavu z nedostatku niklu a vyzval těžaře, aby produkovali více tohoto kovu. V březnu společnost oznámila, že bude technickým partnerem dolu na nikl ve francouzském zámořském území Nová Kaledonie.

Z vysokých cen se radují i oceláři

  • Jedním z materiálů, jejichž cena v posledních měsících dramaticky rostla, byla ocel. Přibyly tak starosti firem ze stavebnictví i dalších odvětví, ale povzbudilo to dlouho strádající ocelářství.
  • „Kdybyste se mě před půl rokem zeptali, jaká je moje neoptimističtější vize pro první pololetí roku 2021, asi bych se nepřiblížil realitě,“ řekl Bloombergu Carlo Beltrame z italské společnosti AFV Beltrame, jednoho z největších výrobců ocelových tyčí v Evropě. Firma před pár dny potvrdila, že postaví novou továrnu v Rumunsku, kam chce investovat 300 milionů eur.
  • Optimismus pohánějí i smělé infrastrukturní plány amerického prezidenta Joea Bidena. Odborníci se však neshodují, zda zlaté časy pro oceláře přežijí do příštího roku a ceny budu dlouhodobě alespoň příznivější než dříve. Osud západních ocelářů bude hodně záviset na chování Číny, která se snaží snížit emise i z tohoto odvětví, což může ceny oceli udržovat nahoře.
  • Rusko nedávno oznámilo, že od srpna zavede exportní cla mimo jiné na ocelové produkty ve snaze chránit domácí stavebnictví a zbrojařský průmysl před vysokými cenami materiálů.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah