Otrokovická teplárna plánuje investici za 600 milionů korun

Plynárna otrokovice

Plynárna otrokovice Zdroj: profimedia.cz

Plynárna Otrokovice
Ilustrační foto, teplárna
Ilustrační foto, teplárna
Ilustrační foto, teplárna
Ilustrační foto, teplárna
8
Fotogalerie

Jeden z uhelných kotlů nahradí Teplárna Otrokovice plynovým zdrojem. Díky němu bude moci pružně upravovat výrobu tepla a elektřiny

Teplárna Otrokovice, která od roku 2013 patří do energetické skupiny Lama Group, se chystá na velkou modernizaci. Do roku 2020 firma, která zásobuje teplem přes devět tisíc domácností a velké podniky jako Fatra nebo Continental Barum, instaluje na dvou uhelných kotlích zařízení pro snížení emisí oxidů dusíku a síry. „Do ekologizace obou kotlů budeme investovat zhruba 400 milionů korun,“ uvedla mluvčí teplárny Jana Burešová.

Třetí uhelný kotel, který už je na hranici životnosti, teplárna odstaví. Místo něj chce postavit nový kotel na zemní plyn, jehož cenu předběžně odhaduje na dvě stě milionů korun. Teplárna už zahájila proces posuzování vlivu stavby na životní prostředí.

„Nyní připravujeme podklady pro tendr na zhotovitele kotle. Stavba bude hotová do konce roku 2019,“ dodává Burešová. Díky oběma investicím bude otrokovická teplárna plnit limity pro vypouštění emisí.

Investici proto bude financovat sama. Přestože teplárny v Česku mohou získat na modernizace svého zařízení dotace z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, na náhradu uhelného kotle čistějším plynovým se dotace nevztahují.

Plynový kotel umožní pružně upravovat výrobu tepla a elektřiny. Na tržbách, jež se pohybují kolem 1,1 miliardy korun za rok, se prodej tepla podílí zhruba z poloviny. Druhou polovinu tvoří prodej elektřiny.

Zatím není jasné, jak se nové složení zdrojů pro výrobu tepla v Otrokovicích, Napajedlech a Zlíně-Malenovicích promítne do ceny tepla. Pro letošek teplárna zlevnila teplo na 499 korun za gigajoule, čímž se podle údajů Energetického regulačního úřadu dostala v cenách tepla o dvanáct procent pod republikový průměr. Ve Zlínském kraji je proti průměru tepla z centrálního zásobování o osmnáct procent níže.

„Dodáváme teplo za příznivé ceny, aby zákazníci neměli důvod se odpojovat a hledat alternativní řešení,“ vysvětluje Burešová.