Podmořská exploze u ropovodů Nord Stream byla úmyslná, tvrdí švédská premiérka

Švédské a dánské měřicí stanice v pondělí zaznamenaly masivní podmořské výbuchy v místech, kde z plynovodu Nord Stream následně začal unikat plyn.

Švédské a dánské měřicí stanice v pondělí zaznamenaly masivní podmořské výbuchy v místech, kde z plynovodu Nord Stream následně začal unikat plyn. Zdroj: Twitter

Výstavba plynovodu Nord Stream 2 v Baltském moři, nyní z něj uniká plyn.
Plynovod Nord Stream 1
Přijímací stanice na německé straně plynovodu Nord Stream 1
Vyústění plynovodu Nord Stream 1 na pevninu v německém Lubminu
Vyústění plynovodu Nord Stream 1 v německém Lubminu
8
Fotogalerie

V obou plynovodech Nord Stream, které vedou z Ruska do Německa po dně Baltského moře, záhadně poklesl tlak. Severské země navíc hlásily úniky plynu nejdříve v NS2 a poté i v NS1 a hovoří o zaznamenaných podmořských explozích. Provozovatelé zatím nesdělili důvody havárií. Objevují se spekulace o sabotáži i podezření, že jde o další pokus Moskvy vyvinout tlak na Evropu. Podle tohoto výkladu může načasování problémů souviset se zprovozněním potrubí Baltic Pipe, jež má o víkendu začít přivádět surovinu z Norska do Polska. Podle informací, které má Švédsko a Dánsko, je poškození plynovodů Nord Stream úmyslným činem, řekla švédská premiérka. Nejde ale o útok na Švédsko.

„Z Nord Streamu 1 uniká plyn na dvou místech – jedno je ve švédské ekonomické zóně a druhé v dánské. Jsou velmi blízko sebe,“ hlásila v úterý Reuters Švédská námořní správa. K únikům došlo severovýchodně od dánského ostrova Bornholm a podle Stockholmu nebylo jasné, co je způsobilo. „Dáváme mimořádný pozor, abychom se ujistili, že se žádná loď nedostane blízko,“ sdělil mluvčí úřadu.

Ohrožená námořní doprava

Už v pondělí přitom dánské úřady žádaly lodě, aby se držely pět námořních mil, zhruba 9,3 kilometru daleko od místa rovněž jihovýchodně od Bornholmu kvůli úniku z potrubí Nord Stream 2. Uvedly, že únik je pro námořní dopravu nebezpečný. Provozovatelé obou potrubí následně hlásili pokles tlaku.

„Důvody se zjišťují,“ sdělila společnost Nord Stream, která zajišťuje prvně postavený plynovod. „Někde musí být díra,“ hlásil agentuře DPA mluvčí provozovatele „dvojky“  Ulrich Lissek, podle něhož se u Bornholmu vytvořilo velké bublinové pole.

Švédské národní seismologické středisko v úterý odpoledne uvedlo, že švédští i dánští seismologové zaznamenali v pondělí na měřicích stanicích silné výbuchy v místech úniků. Obě země kvůli situaci svolaly krizové štáby.

NS1 je klíčovým potrubím pro dodávky ruského plynu do Evropy. Gazprom je však už v červnu výrazně snížil. Následovaly odstávky a na konci srpna roury zcela vyschly. Představitelé EU mají za to, že Moskva tak záměrně vyvolává energetickou krizi v sedmadvacítce, aby ji odradila od podpory Ukrajiny, tedy od sankcí a dodávek zbraní.

Loni dokončený plynovod NS 2 nikdy nebyl kvůli růstu napětí ve vztazích evropských zemí s Ruskem spuštěn, už jeho stavbu provázel nesouhlas některých států v čele s Polskem. „Potrubí nebylo nikdy využívané, ale bylo připravené na technické operace, proto bylo naplněné plynem,“ vysvětlil Lissek, proč může surovina i odtamtud unikat.

Spekulace o rizicích pro evropskou infrastrukturu

Německé úřady sdělily, že ve spolupráci s Dánskem pracují na vyšetřování úniků. List Tagesspiegel přitom s odvoláním na informace z německých bezpečnostních kruhů uvedl, že se pravděpodobně jednalo o sabotáž. „Naše představivost už nenabízí scénář, který by nebyl cíleným útokem,“ citoval deník svůj zdroj.

Sabotáž nevyloučil ani Kreml. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že „potrubí zaznamenalo poškození nejasného charakteru“, což je podle něj velmi znepokojivá zpráva s ohledem na energetickou bezpečnost celé Evropy.

„Zdá se krajně nepravděpodobné, že by k únikům na dvou různých potrubích došlo současně. Proto bychom měli předpokládat, že k vytvoření těchto úniků došlo záměrně,“ řekl serveru Politico Mateusz Kubiak z energetické poradenské společnosti Esperis se sídlem ve Varšavě. Nemyslí si přitom, že by pro Západ nebo Ukrajinu mělo smysl sabotovat plynovody. „Zejména proto, že toky plynu už byly v případě Nord Streamu 1 zastaveny a v případě Nord Streamu 2 nikdy nezačaly,“ dodal.

Mezitím se objevují další názory, podle nichž může být na vině Kreml. „Únik z Nord Streamu 2 a pokles tlaku v Nord Streamu 1 v časovém souběhu se slavnostním spuštěním Baltic Pipe mohou být čirou shodou okolností, ale také pokračováním ruského využívání energetiky k vydírání. Ve hře je také energetický terorismus. Musíme být připraveni,“ napsal na Twitteru polský energetický analytik Wojciech Jakóbik.

Ve svém článku na serveru BiznesAlert.pl vyslovil obavy z možných incidentů v Baltském moři a vyzval nejen ke zvýšené ochraně nového plynovodu Baltic Pipe, ale také rafinerie v Gdaňsku a LNG terminálu ve Svinoústí a další plynové infrastruktury.

Problémy s Baltic Pipe

Dovoz plynu 900 kilometrů dlouhým potrubím Baltic Pipe má začít v sobotu. Zpočátku má mít kapacitu dvě až tři miliardy metrů krychlových plynu ročně, plné kapacity deseti miliard mělo původně dosáhnout počátkem příštího roku. Dánský operátor Energinet ale oznámil, že práce na projektu postupují oproti očekávání rychleji, a roury tak budou moci plně fungovat už na konci listopadu.

V tuto chvíli ale není jasné, kolik plynu bude tímto způsobem do Polska reálně proudit. Norský Equinor v pátek informoval o desetileté smlouvě na 2,4 miliardy metrů krychlových ročně. To odpovídá patnácti procentům polské spotřeby. Další plyn by chtěla státní společnost PGNiG přivádět z vlastní těžby, jelikož v Norsku získala několik desítek těžebních licencí. I když si v potrubí rezervovala osmdesát procent kapacity, jelikož část musí zůstat volná pro ostatní zájemce, stále podle polských médií nemá zajištěný dostatek suroviny.

To však není jediný problém. Baltic Pipe je závislý na plynovodu Europipe 2, ve kterém však podle dostupných zdrojů nemusí být pro Poláky dostatek kapacity.

Plán Česka při odstavení dodávek plynu

Video placeholde
• Videohub