Jednu ocelárnu koupit, šest prodat. Tak zní plán ocelářské skupiny ArcelorMittal. Gigant se loni rozhodl koupit od italského státu ocelárnu Ilva, která má katastrofální dopady na okolní životní prostředí a zastaralou výrobu. Aby získal souhlas s transakcí od Evropské komise, nabídl, že prodá šest jiných hutí v západní a východní Evropě.
Takzvaný kompenzační balíček má poměrně jednoduchou logiku. Ocelárna Ilva má kapacitu 6 milionů tun oceli za rok a specializuje se především na výrobu plochých válcovaných výrobků. Itálie je po Německu druhým největším evropským trhem s plochou ocelí. Jenže ArcelorMittal by po akvizici Ilvy mohl získat na evropském trhu s plochými výrobky podíl přes 40 procent.
Loni jich vyrobil 29,2 milionu tun, zatímco evropská spotřeba se pohybovala kolem 98 milionů tun, což představuje podíl necelých 30 procent. Jenže celkové kapacity ArcelorMittalu na výrobu ploché oceli jsou 37,6 milionu tun, což je necelých 40 procent trhu.
Šestka oceláren, kterých se ArcelorMittal hodlá zbavit, dohromady ročně vyrobí o něco více než 6 milionů plochých výrobků. Tím bude nákup Ilvy vyrovnaný. Do vyvolené šestky patří i ostravská huť. O její budoucnosti budou jednat už v úterý její šéfové s ministrem průmyslu a obchodu Tomášem Hünerem. O pár dnů později do Ostravy přijede premiér Andrej Babiš.
Generální ředitel ostravské huti Ašók Patil už minulý týden ubezpečil, že zavření ostravské huti nehrozí. „Součástí těchto navržených kompenzací je mimo jiné i případný prodej ostravské huti. Pokud Komise návrh přijme, huť zůstane plně v provozu i nadále, jen pod novým vlastníkem,“ uvedl Patil. Spekuluje se, že případným kupcem ocelárny by mohl být některý z ruských zájemců. Do hry by ale také mohly vstoupit Třinecké železárny a oživit tak dřívější plány na vytvoření českého ocelářského holdingu.
Kromě české ocelárny je v balíčku také největší rumunská ocelárna Galati, makedonský závod ve Skopje, lucemburský závod Dudelange, italské Piombiono a závody patřící pod pobočku AlcelorMittalu v belgickém Lutychu.
Proč chce ArcelorMittal koupit zastaralou ocelárnu Ilva
Ilva je největší italská ocelárna, která se zaměřuje na ploché výrobky. V Itálii se jich ročně spotřebuje přes 16 milionů tun. Více se jich na evropském trhu prodá jen v Německu, kde automobilky, výrobci spotřebičů a dalších zařízení ročně potřebují přes 24 milionů tun ploché oceli.
ArcelorMittal koupí Ilvu za 1,8 miliardy eur. Ocelárna, která se poslední čtyři roky potácí ve ztrátách, má přitom za sebou poměrně dlouhou historii korupce a porušování předpisů. Nesplňuje ani ekologické limity. Před šesti lety italské úřady uvedly, že kvůli emisím z ocelárny umírají lidé v okolí na rakovinu a onemocnění dýchacího aparátu. Původní kapacita 11 milionů tun se proto musela osekat na polovinu.
Ocelářská skupina Lakšmího Mittala si je tohoto dědictví vědoma. Slíbila, že do roku 2024 investuje do ekologizace výroby 1,15 miliardy eur. Dalších 1,25 miliardy eur půjdou na modernizaci výroby, aby se Ilva mohla místo dnešních necelých 6 milionů tun oceli vyrábět za šest let 8 milionů tun, a to s výrazně nižšími náklady než dnes.
Plán na ekologizaci huti schválila italská vláda, od níž ji loni ArcelorMittal získal. Jenže zástupci regionů Puglia a Taranto toto rozhodnutí napadli u soudu. Tehdejší italský premiér Paolo Gentiloni guvernérovi Puglie a starostovi Taranta napsal, aby žalobu stáhli, protože tím ohrožují celou transakci a plánované vyčištění huti. Guvernér Puglie Michele Emiliano ovšem odmítl.
Nákup Ilvy nyní také posuzuje Evropská komise z pohledu hospodářské soutěže. ArcelorMittal, jehož výrobu ze 71 procent tvoří právě ploché výrobky, musel Bruselu nabídnout balíček opatřeními, kterými by po akvizici italské ocelárny snížil svůj podíl na trhu s plochými výrobky. Komise si dala čas na rozhodnutí do poloviny května, ale údajně by mohla verdikt vynést už v dubnu.
Co hodlá ArcelorMittal prodat
ArcelorMittal Ostrava, Česká republika
Ostravskou huť zprivatizovala tehdejší skupina Ispat Lakšmího Mittala v roce 2003. Nyní má firma výrobní kapacitu 3 miliony tun oceli a zaměstnává přes sedm tisíc lidí. Kvůli recesi po roce 2008 musela odstavit jednu ze čtyř vysokých pecí. Nyní vyrábí jen ve dvou. Největší podíl hutní výroby tvoří dlouhé a ploché válcované výrobky. Ploché oceli vyrobí ročně přes milion tun.
Loni ostravská ocelárna vyrobila jen 1,8 milionu tun oceli. Ve srovnání s rokem 2016 to bylo o 700 tisíc tun méně. Na vině byla rekonstrukce jedné z vysokých pecí za 320 milionů korun a odstávka tandemové pece v ocelárně. Pro letošek má firma v plánu zvednout výrobu na 2,3 milionu tun oceli.
Největší investicí v posledních dvaceti letech byla stavba nového černouhelného kotle v místní elektrárně a teplárně za 1,8 miliardy korun. Před třemi lety firma investovala 2 miliardy korun do instalaci třinácti nových filtračních zařízení pro omezení prachových emisí. Stovky milionů korun ArcelorMittal investoval také do modernizace výroby. Zatím naposledy spustil výrobu ploché pružinové oceli.
Už několik let firma připravuje projekt na výstavbu nové ocelárny za několik miliard korun. Její srdce by měly tvořit speciální kyslíkové konvertory, které umožní vyrábět ocel buď především ze surového železa z vlastních vysokých pecí, nebo z vyššího podílu železného šrotu. Konečné rozhodnutí o investici ovšem vedení skupiny odkládá s odvoláním na nejistou budoucnost evropského ocelářství kvůli reformě trhu s emisními povolenkami nebo ochranou evropského trhu před levnými dovozy oceli ze světa.
ArcelorMittal Piombino, jediná zinkovna v Itálii
Italský výrobce galvanizované a natírané ploché oceli se začlenil do tehdejší ocelářské skupiny Arcelor v roce 2002. Má kapacitu na výrobu 800 tisíc tun oceli ročně a zaměstnává 700 lidí. Kvůli plánu na nákup ocelárny Ilva se ArcelorMittal už loni na podzim rozhodl závod v Piombinu prodat. V prosinci zdroje agentury Reuters potvrdily, že se ocelářská skupina dohodla na prodeji závodu s italským výrobcem oceli Arvedi.
ArcelorMittal Galati, Rumunsko
Největší rumunská ocelárna zaměstnává přes šest tisíc lidí a ročně může vyrobit až 3 miliony tun oceli. Specializuje se především na výrobu plochých výrobků. Ocelárnu z poloviny šedesátých let koupil Mittal v roce 2001 od státu v přepočtu za 70 milionů eur. Spolu s ocelárnou v makedonském Skopje, která je součástí balíčku, tvoří v koncernu obchodní divizi Jihovýchod Evropy.
Do roku 2016 investoval ArcelorMittal do ocelárny na jihovýchodě Rumunska 400 milionů eur. V posledních dvou letech firma přišla s modernizačním programem za 30 milionů eur. Část těchto peněz spolkla rekonstrukce vysoké pece loni na podzim. Za deset milionů eur firma letos opravila a zmodernizovala zařízení na odlévání oceli.
ArcelorMittal Skopje, Makedonie
Závod ve Skopje patří k největším výrobcům za studena válcované ploché oceli na Balkáně. Kromě válcovaných plechů firma vyrábí také pokovené a natírané plechy, které dodává regionálním odběratelům. Loni za prvních devět měsíců skončila v čisté ztrátě 1,3 milionu eur, což bylo o milion eur více než před rokem. Kapacita výroby se pohybuje kolem 700 tisíc tun ploché oceli.
ArcelorMittal Dudelange, Lucembursko
Závod v lucemburském Dudelange je jedním za dvou západoevropských států, který je ArcelorMittal ochoten se vzdát výměnou za nákup italské ocelárny Ilva. Zabývá se především výrobou pokovovaných ocelových plechů pro automobilový průmysl, stavebnictví, nebo pro výrobu spotřebičů a obalů. Ročně může vyrobit až 900 tisíc tun těchto plechů.
Firmu, která vznikla v roce 1980, zařadil ArcelorMittal podle jejího ředitele na přání Evropské komise. Stejně jako v Česku i v Lucembursku vedení závodu ubezpečuje, že po případném prodeji se výroba nezavře. Ve firmě pracují tři stovky zaměstnanců.
Žárová zinkovna a výroba pocínovaných plechů, ArcelorMittal Lutych, Belgie
Už v roce 2012 se uvažovalo, že se závody v Lutychu zavřou. Místní média uvádějí, že nedávno závod navštívili zájemci ruské ocelářské skupiny NLMK, které už patří závody v La Louviere a Clabecqu. První jmenovaná ocelárna vyrábí kolem pěti milionů tun především za horka a za studena válcovaných plechů. Závod v Clabecqu produkuje ročně 750 tisíc tun ocelových plátů. Návštěva v Lutychu se odehrála jen pár dnů poté, co ArcelorMittal oznámil, že se ocelárny hodlá zbavit.
