Hutě DK Recycling Plant Duisburg jsou největším světovým recyklovatelem železného odpadu v ocelářském průmyslu. Podnik se chlubí dlouhou tradicí, jeho útroby jsou pak vděčným objektem fotografů.
Unikátní tradici duisburgských hutí začali psát v roce 1876 podnikatelé Julius Curtius a Julius Weber. Tehdy spustili jednu z prvních recyklačních společností na světě.
„V Duisburgu používáme dodávané zbytkové materiály k výrobě speciálního surového železa pro slévárenský průmysl s vysokou účinností a udržitelností. Využití nachází zejména v automobilovém průmyslu, “ uvádí firma.
Huť ležící v přístavní části města Duisburg - Hochfeld se s pomocí kyseliny sírové zaměřila na transformaci šrotu do použitelných materiálů. Původní řada sedmi vysokých pecí vznikla v letech 1895 až 1913. V současné době jsou funkční jen dvě a v provozu je vždy pouze jedna z nich.
„Pokud lze vysokopecní provozy posuzovat i jinak než z hlediska výkonu, objemu tavby a počtu odpichových otvorů, pak ten v porúrské části Duisburg-Hochfeld patří k těm vůbec nejkrásnějším. Poprvé jsem tuhle legendární huť navštívil v roce 2011, podruhé pak na začátku tohoto roku. Nezměnilo se nic, DK Recycling stále patří mezi nejstarší činné vysoké pece v Evropě,“ říká ke své reportážní cestě fotograf těžkého průmyslu Viktor Mácha.
V roce 1983 v hutích došlo k významné technologické i architektonické přestavbě vysokopecního areálu a nastoupila nová orientaci produkce.
„Hutí jako bývalá 'Küpferhütte', dnes DK Recycling & Roheisen, není v Evropě mnoho. Nepočítáme-li torzo bavorské Maxhütte, která se svou konstrukcí tomuto vysokopecnímu areálu blížila, pak vlastně žádná,“ dodává Mácha.
Aktivity Viktora Máchy můžete sledovat také na Facebooku
