S podporou obnovitelných zdrojů je konec, slíbila Klausovi Vitásková

solární panely

solární panely Zdroj: Eduard Erben, E15

Výrazné omezení a výhledově úplné zastavení. To je nevyhnutelný osud podpory obnovitelných zdrojů energie. Po dnešní schůzce s prezidentem Václavem Klausem to sdělila předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková s tím, že náklady na podporu obnovitelných zdrojů v Česku jen letos dosáhnou téměř 38 miliard korun a budou dále růst. Naopak podle České fotovoltaické průmyslové asociace právě zastavení podpory může cenu elektřiny v Česku výrazně zdražit.

„Ten trend meziročně vzrůstá, takže po dobu, kdy se podpora bude vyplácet, se dostáváme na stovky miliard korun. Informovala jsem proto pana prezidenta, že Energetický regulační úřad se připravuje a bude zastavovat podporu obnovitelných zdrojů v České republice,“ řekla Vitásková.

Podle ní některé obnovitelné zdroje dosáhly již podílu určeného Národním akčním plánem o obnovitelných zdrojích, podle kterého mají obnovitelné zdroje v roce 2020 pokrýt 13,5 procenta celkové spotřeby. Podle dřívějšího vyjádření úřadu limit již dosáhly například solární elektrárny. Letos se předpokládá, že podíl dosáhnou také další alternativní zdroje.

Panely na střechách ano?

Podle Vitáskové se přesto na poli obnovitelných zdrojů najdou výjimky, jejichž podpora do budoucna je rozumná. „Já sama zvažuji, že taková podpora fotovoltaiky, jako jsou rodinné domky nebo střechy rodinných domků, to je něco jiného, toto by podporováno mělo být,“ uvedla. „Rovněž by měla být podpora bioplynových stanic u malých zemědělců, kteří tím zajišťují svojí výrobu a obnovitelný zdroj tam vzniká,“ dodala Vitásková, která prý věří, že omezení podpor udělá radost českým občanům a firmám.

Výraznější růst výroby elektřiny čeká ERÚ v příštích letech u bioplynových stanic, jejichž počet se za loňský rok zvýšil o 84 provozoven na 264. Jejich instalovaný výkon měl ke konci loňského roku vystoupat na zhruba 146 MW. Stát se však loni začal obávat, že u bioplynu vznikne stejný problém jako u fotovoltaiky, jejíž rozvoj se promítl do zdražení elektřiny. Ministerstva zemědělství a průmyslu a obchodu proto loni zrušila dotační programy pro bioplyn. Resort zemědělství ale pod novým ministrem Petrem Bendlem v listopadu dotace obnovil.

Budeme mít nejdražší energii na světě?

Plány na omezení nebo úplné zastavení podpopry již vyvolal kritiku. Například podle Edvarda Sequense z ekologického sdružení Calla by to byl krok zpátky, který by zároveň poškodil českou ekonomiku. Nepochopitelný by tento krok byl podle něj už vzhledem k tomu, že cíl Česka ohledně podílu obnovitelných zdrojů je mnohem nižší, než je průměr EU, který do roku 2020 činí 20 procent. Podle předsedy představenstva České průmyslové fotovoltaické asociace Aleše Spáčila by se Česko při změně akčního plánu mohlo také dostat do sporu s Evropskou unií.

ilustrační fotoilustrační foto|ekolist.cz

„Obnovitelné zdroje energie jsou investice, která se lidem vyplatí. Celková podpora OZE představuje zhruba 0,46Kč/kWh,“ reagovala na vyjádření Vitáskové Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO).

„Energetický regulační úřad skutečně dle nového zákona o podporovaných zdrojích elektrické energie, který vstoupí v účinnost v průběhu následujících týdnů, může zastavit podporu obnovitelným zdrojů energie, nejdříve však za dva roky od doby, kdy dojde k naplnění cílů stanovených v Národním akčním plánu,“ uvedla CZEPHO.

Pokud by Česká republika zůstala u tradiční energetiky, bude mít podle asociace za deset let jednu z nejvyšších cen elektřiny na světě. Elektřina z jádra podle ní totiž po roce 2025, kdy by měla být rozšířena jaderná elektrárna Temelín, již nebude konkurenceschopná.

Nejvíce v současné době cenu energie ovlivňují distribuční poplatky, tvrdí CZEPHO. „Z porovnání nákladů na distribuci elektřiny v Česku a sousedních zemích vyplývá, že v roce 2010 zaplatily za distribuci české domácnosti nejvíce v celém regionu střední Evropy,“ podotkla asociace s tím, že dosud nezaznamenala žádnou iniciativu ERÚ, která by vysoké distribuční poplatky v ČR řešila.

.

Výroba elektřiny z fotovoltaických elektráren loni prudce vzrostla oproti předminulému roku, do konce loňského října tak solární elektrárny vyrobily 2012 gigawatthodin proudu, což bylo více než trojnásobek celoroční produkce roku 2011. Výroba z fotovoltaických zdrojů má růst i v dalších letech, ale nikoli tak rapidně.

Prudký nárůst produkce v solárních elektrárnách souvisí s tím, že výhodné státní dotace v roce 2010 přilákaly do solárního sektoru řadu investorů. Solárních elektráren začalo rychle přibývat a jejich instalovaný výkon se loni zvýšil více než čtyřnásobně na zhruba 2000 MW. V průběhu loňského roku růst instalovaného výkonu fotovoltaických zdrojů výrazně zpomalil kvůli zpřísnění podmínek pro provozování těchto elektráren, jejich podpora se totiž projevuje zdražováním elektřiny.

Podle argumentů CZEPHO ceny technologie klesají každoročně o desítky procent a cena elektřiny z obnovitelných zdrojů energie by se ceně energie z tradičních zdrojů měla vyrovnat ještě před rokem 2020.

Loňský rok provázel také velmi malý nárůst v instalovaném výkonu větrných elektráren. Zvýšil se o tři megawatty na 218 MW. Podobná situace byla u malých vodních elektráren, jejichž instalovaný výkon loni vzrostl jen o 1,5 MW na 142 MW.