Sklářská obalová jednička vydělala přes 300 milionů. Navzdory pandemii i zdražení energií

Vetropack patří do švýcarské skupiny Vetropack Holding.

Vetropack patří do švýcarské skupiny Vetropack Holding. Zdroj: čtk

Tuzemská sklářská obalová společnost Vetropack Moravia Glass, která je z hlediska tržeb největší na tuzemském trhu, se zatím úspěšně brání ekonomickým turbulencím.
Vetropack Moravia Glass i přes trvající pandemii a rostoucí ceny vstupů zvýšil o dvanáct procent tržby na bezmála 2,5 miliardy a před zdaněním vydělal zhruba 328 milionů korun.
Zopakovat loňské výsledky bude pro firmu Vetropack složité.
4
Fotogalerie

Tuzemská sklářská obalová společnost Vetropack Moravia Glass, která je z hlediska tržeb největší na tuzemském trhu, se zatím úspěšně brání ekonomickým turbulencím. I přes trvající pandemii a rostoucí ceny vstupů zvýšila o dvanáct procent tržby na bezmála 2,5 miliardy a před zdanením vydělala zhruba 328 milionů korun. Oproti předchozímu roku ji zisk nicméně klesl z 406 milionů, vyplývá z výroční zprávy. 

Sklářství kvůli své energetické náročnosti patří mezi nejzasaženější obory energetické krize, zejména kvůli tomu, že své sklářské pece vytápějí z drtivé většiny plynem. Oproti plánu jí vzrostly ceny energií o 33 procent, navíc zdražily i další vstupy, obalový materiál například o čtvrtinu. Takovému zdražení se nešlo bránit ani maximálními úsporami či vlastním zdražením, vysvětluje Vetropack ve výroční zprávě meziroční pokles zisku.  

Naproti tomu pandemie na loňské hospodářské výsledky velký vliv neměla. „Změnila se pouze struktura prodaných výrobků. Vyrobili jsme sice méně produktů pro hotely a restaurace, více lahví jsme ale dodali do potravinářského průmyslu,“ doplňuje mluvčí společnosti Regína Bělohoubková.

Letošní výsledky podle Bělohoubkové předjímat nelze. „Standardní plán na letošní rok nelze použít. Poptávku na jedné zásadně ovlivňuje nedostatek výrobních kapacit z důvodu války na Ukrajině a na straně druhé pak vyjednávání se zákazníky o ceně. Kvůli obrovské nejistotě nelze odhadnout ani vývoj nákladů, zejména kvůli cenám energií,“ říká Bělohouková s tím, že cílem letošního hospodaření je udržet finanční stabilitu.

Zopakovat loňské výsledky bude pro firmu složité. Tajemník Asociace sklářského a keramického průmyslu Marek Novák varuje, že letos bude efekt vysokých cen energií na sklárny ještě mnohem vyšší než loni. Od začátku roku totiž ceny dodavatelů energií soustavně rostou, což podle Nováka dopadne především na sklárny s nižší nebo střední přidanou hodnotou. „Zrychlující inflace navíc prostupuje celým průmyslem, takže zdražují i ostatní vstupy,“ upozorňuje Novák. 

Vysoké ceny energií už firmu motivují k investicím do energetických úspor. Větší energetickou soběstačnost ji má přinést fotovoltaika a větší úspory plynu zase nová vanová pec. Její rekonstrukci na příští rok firma plánuje už dlouho, nyní se ale rozhodla, že investuje do takového typu vany, který má zvýšení příhřev elektrické energie a nespotřebuje tolik plynu.  „​​Současná vana má příhřev na elektrickou energii kolem sedmi až deseti procent, nová bude mít kolem dvanácti. Zároveň bude mít vyšší výkon, takže vyrobí víc produktů,“ popisuje vlastnosti nové vany Bělohoubková.

České firmy ročně vyprodukují obalové sklo za zhruba pět miliard korun, přičemž celý sklářský průmysl dohromady ročně generuje mezi 40 až 45 miliardami tržeb, vyplývá z výroční zprávy Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR. Dvojkou v oboru obalového skla je společnosti O-I Czech Republic, která spadá do americké skupiny Owens-Illinois a v roce 2020 utržila 1,9 miliardy korun. Ta spolu s Vetropackem podle asociace drží kolem 80 procent tržního podílu v Česku.

Vetropack patří do švýcarské skupiny Vetropack Holding. Kyjovský závod trvale zaměstnává okolo 490 lidí a mezi sesterské závody patří například továrny v Rakousku, Itálii, Chorvatsku, na Slovensku nebo domovském Švýcarsku. V Česku vyrábí lahve na alkohol, limonády, vody, nebo i na potraviny.