Skupina RSJ chce vytápět Ukrajinu. Byznysmeny zapomenutá země se vzpamatovává

Kotelna na biomasu (ilustrační foto)

Kotelna na biomasu (ilustrační foto) Zdroj: Profimedia

Předseda představenstva skupiny RSJ Libor Winkler
Kotelna na biomasu (ilustrační foto)
Předseda představenstva skupiny RSJ Libor Winkler
Předseda představenstva skupiny RSJ Libor Winkler
5
Fotogalerie

Příští byznysovou zastávkou finančníků z tuzemské skupiny RSJ známé algoritmickým obchodováním může být Ukrajina. Skupina tam spolu s třebíčskou firmou testuje městské instalace ekologického vytápění.

Obchody prozatím v řádu desítek milionů korun se při správné konstelaci byznysových partnerů mohou rozrůst na stamiliony, Ukrajina je obchodně stále lákavější. 

„Působíme v malých projektech v oblasti teplárenství, jsou to kotelny na biomasu pro menší města. Ukrajina je mi blízká jako nárazníkové pásmo vůči Rusku a myslím, že by jí i měla více pomoci Evropská unie,“ uvádí pro deník E15 šéf skupiny RSJ Libor Winkler.

Finančníci se na Ukrajinu vydali s třebíčskou energetickou firmou TTS podnikatele Richarda Horkého, který s výrobou tepla z biomasy prorazil například na Slovensku. 

„Máme s nimi společnou realizaci a zkoušíme zapojit ukrajinskou banku. Kdyby se ukázalo, že to funguje, a Ukrajina by se ještě více politicky stabilizovala, mohli bychom se posunout na úrovně někde kolem malých desítek milionů eur,“ dodává Winkler s tím, že skupina je vůči makroekonomické i politické situaci na Ukrajině velmi opatrná. „Země je ovšem přece jen už relativně stabilní včetně prezidenta, bankovní sektor jde stejným směrem,“ dodává Winkler. 

Ukrajina od počátku loňského roku uvolnila poměrně přísné podmínky pro působení zahraničních investorů, mimo jiné zlepšila možnost výplaty dividend do mateřských zemí, zjednodušilo se ale i fungování bankovního sektoru. „Zákon o měně a revidovaná pravidla Národní banky Ukrajiny například povolují repatriaci zisku z Ukrajiny v objemu až sedmi milionů eur měsíčně,“ uvádí mimo jiné analytický materiál českého ministerstva zahraničních věcí s názvem Souhrnná teritoriální informace. 

„Ukrajinská ekonomika prochází transformací. Historicky se řadí mezi ty, které jsou náročné na energie a zaměstnanost. Obrovské příležitosti čekají v IT a digitálních službách, v energetice a nakládání s odpady, v zemědělství, či stavebnictví,“ říká na adresu ukrajinské ekonomiky lídr poradenské společnosti pro tamní transakce EY Bogdan Yarmolenko.

Ukrajina si v roční zprávě Světové banky Doing Business 2020 Report polepšila o sedm pozic a nachází se na 64. místě. Od roku 2014 vystoupala o 25 příček, což je dosud největší posun. „O ten se zasloužila i vláda, která vynakládá značné úsilí, aby usnadnila podnikání a podpořila ekonomiku,“ uzavírá Yarmolenko.