Spalovny za evropské peníze se stavět nebudou, slíbilo Česko

spory s ekology. Spalovna odpadu ZEVO v Chotíkově u Plzně zahájila v září běžný provoz. Stavba za 2,1 miliardy korun byla několikrát přerušena kvůli žalobám ekologických aktivistů.

spory s ekology. Spalovna odpadu ZEVO v Chotíkově u Plzně zahájila v září běžný provoz. Stavba za 2,1 miliardy korun byla několikrát přerušena kvůli žalobám ekologických aktivistů. Zdroj: čtk

Ministerstvo životního prostředí peníze vyčleněné na dotace nových spaloven odpadu přesměruje na stavbu bioplynových stanic a přestavbu teplárenských kotlů. Zájem o dotace je ale nejistý.

Česko definitivně vzdalo snahu použít evropské peníze na stavbu nových spaloven odpadu. Ministerstvo životního prostředí poslalo Evropské komisi dopis, v němž potvrdilo, že 53 milionů eur původně vyčleněných v Operačním programu Životní prostředí na spalovny rozdá investorům do stavby odpadových bioplynových stanic, na přestavbu elektrárenských a teplárenských kotlů na pálení odpadů a na likvidaci odpadů pyrolýzou.

„První výzvy bychom mohli vypsat ve druhé polovině roku,“ uvedl ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart. Zatím není jisté, že se teplárny a investoři do bioplynek na tyto peníze vrhnou.

„Problém je už v tom, že o investiční dotaci by se následně krátila provozní dotace na výrobu elektřiny a tepla. Navíc bez nového zákona o odpadech stejně do nových zařízení nikdo investovat nebude,“ míní ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Rezort už v létě vyhlásil první výzvu na odpadové bioplynky. „Žádost podalo šest projektů a čyři prošly do dalšího hodnocení. Reálné je, že se nakonec postaví dva. Větší zájem je o klasické zemědělské bioplynky,“ dodává Manhart.

O novele zákona o odpadech, která mimo jiné výrazně zvyšuje poplatky za skládkování směsného komunálního odpadu, bude zítra už poněkolikáté rozhodovat legislativní rada vlády. Pokud ji nepustí dál do jednání ve vládě, spadne několikaletá práce ministerstva pod stůl. Schválení zákona, který má zařídit zvýšení recyklace komunálních odpadů a vytvořit podmínky pro konec skládkování v roce 2024, se tím zdrží o několik let.

Energetické využití odpadu ve spalovnách podle MŽP v následujících letech poroste. Podíl energetického využití odpadu by se měl z nynějších jedenácti vyšplhat na 28 procent v roce 2024 a kapacita spaloven by měla vzrůst ze 600 tisíc tun na 1,4 milionu tun ročně.

V Česku je podle Manharta prostor pro tři až čtyři nové spalovny. Jedna by mohla stát v severočeských Komořanech. Na prosincovém zasedání zastupitelstva Ústeckého kraje ovšem zaznělo, že bez evropských dotací se zařízení postavit nedá.