Takzvaný opční program energetické firmy vydělal letos členům vedení už bezmála 24 milionů korun.
Ministerstvo financí prověří nastavení akciových odměn manažerům ČEZ. Takzvaný opční program, díky kterému mají nejvýše postavení členové vedení polostátní firmy každoročně nárok na příděl akcií za zvýhodněnou cenu, doznal změn naposledy před deseti lety.
Podle úřadu mohou být výsledkem programu, který jen letos vydělal vybraným manažerům firmy bezmála 24 milionů korun, jeho nové parametry. Ani samotná existence opčního programu totiž u obdobných firem v zahraničí není pravidlem.
„Ministerstvo financí se na využívání opčního programu ČEZ zaměří. Opětovnou úpravu nastavení mechanismu nelze vyloučit, pokud by z vyhodnocení vyplývalo, že negativa opčního programu převažují nad pozitivy,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová deníku E15, který o letošních odměnách manažerů v opčmín programu informoval minulý týden.
Samotný ČEZ argumentuje tím, že obdobné prověrky historicky žádné výtky nevznesly. „Od roku 2006 vláda několikrát prověřovala systémy odměňování ve firmách se státní účastí a shledala opční systém ČEZ adekvátní a odpovídající velikosti firmy a mezinárodnímu působení,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Francouzský energetický gigant EDF, v němž obdobně jako v ČEZ vlastní většinový podíl stát, však svým manažerům takový program nenabízí. Německý koncern RWE, v němž drží podíly vybraná německá města, zase na rozdíl od opčního programu ČEZ manažery nutí, aby drželi akcie své firmy po dobu několika let a posílili tak své vazby na firmu. Devítka manažerů ČEZ, která letos využila opční program, přitom držela akcie firmy obvykle jen několik dnů.
Popularita opčního programu mezi manažery výrazně vzrostla během letošního roku, a to díky poměrně razantnímu růstu cen akcií umožňujícímu manažerům dosáhnout jejich výhodných nákupních cen. „Za růstem cen akcií ale stojí jenom a pouze růst cen silové elektřiny v Německu. Je to tedy něco, na co manažeři nemuseli v podstatě vyvinout žádné úsilí,“ říká menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr.
• RWE (německá energetika): Opční program zavedený v roce 2016 počítá s přidělením akcií managementu s podmínkou jejich čtyřleté držby, následně mohou manažeři akcie odprodat s tím, že za čtvrtinu z prodejní ceny musí účastníci programu znovu nakoupit a po tři roky držet akcie RWE. • EON (německá energetika): V rámci systému odměn manažerům firma vydává určitý počet takzvaných virtuálních akcií. Manažeři z nich mohou získat odměny až po čtyřleté držbě s tím, že se zkoumá, zda cena skutečných akcií na trhu dosáhla předem stanoveného cíle. Za přidělení akcií se neplatí, výše bonusu z tohoto titulu může být maximálně dvojnásobek. • Enel (italská energetika): Dlouhodobou motivaci managementu Enelu, který zhruba ze čtvrtiny vlastní italská vláda, má zajistit bonus navázaný na vývoj akcií firmy na burze oproti vybranému akciovému indexu. Hodnotí se tříletá historie tohoto vztahu, doplňující podmínkou je splnění předem stanového cíle pro výnosnost vlastního kapitálu. • Opční program nemá nastaven například francouzský energetický gigant EDF, v němž obdobně jako v ČEZ vlastní stát většinový podíl, konkrétně necelých 84 procent. Veškeré odměny jsou odvozené od firmou vytvořeného zisku. Obdobně nemá tento druh motivačního programu například ani ruský Gazprom. |
