Druhý největší tuzemský výrobce tepelné energie Veolia si loni stejně jako ostatní velcí energetičtí hráči výrazně přilepšil. Jeho konsolidovaný čistý zisk se zvýšil téměř pětinásobně na 373 milionů korun. Mateřské firmě skupiny, společnosti Veolia Energie ČR, však roste zadlužení, a proto akcionářům zřejmě nevyplatí dividendy.
Veolia Energie ČR prodala loni celkem 10,5 petajoulu, což je sice pokles o 11,4 procenta, ale podle Teplárenského sdružení ČR je to zároveň druhý nejvyšší výsledek mezi českými energetickými skupinami. Celkem se loni v Česku spotřebovalo 74 petajoulů, o 12 procent méně než v roce 2021.
Důvodem nižší spotřeby tepla byla podle Veolie vyšší teplota v topné sezoně kombinovaná s dobrovolnými úsporami zákazníků. To potvrzují i březnová slova předsedy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Stanislava Trávníčka, podle něhož znatelně šetřily obě nejnáročnější kategorie, které spotřebují 71 procent veškerého tepla.
„V průmyslu se spotřeba oproti roku 2021 snížila o 7,7 procenta, u domácností dokonce o 12,9 procenta. Vypíchl bych ještě sektor obchodu, služeb, školství a zdravotnictví, kde nastal meziroční pokles o 15,7 procenta,“ řekl předseda ERÚ Stanislav Trávníček s tím, že se na tom podílelo také teplé počasí.
Největší vliv na výsledky Veolie měly cenové turbulence jak na straně prodejů, tak nákladů. Veolia Energie ČR loni zvýšila výnosy na 19,8 miliardy korun, což je meziročně o 5,5 miliardy více. Nejvýznamněji se na tom podílely dvě položky – tržby za prodej elektřiny, které se zvýšily asi o 80 procent na zhruba 10 miliard korun, a tržby z prodeje tepla, které vzrostly o osm procent na 8,3 miliardy. Veolia vyrábí tepelnou energii v kogeneraci, takže se část energie používá pro dodávky tepla a z části se vyrábí elektřina.
Zároveň ale vzrostly ceny paliv. „Ceny uhlí, které je ve skupině stále ještě hlavním palivem, se v roce 2022 pohybovaly na trhu převážně nad hranicí 200 eur za tunu a šplhaly až k částce 300 eur. Pro srovnání, v roce 2020 se cena pohybovala kolem 50 eur za tunu. Ceny plynu rostly ještě dramatičtěji. V roce 2022 se cena plynu dostala na více než desetinásobek hodnot z roku 2020. Teplárenství je zatíženo také emisními povolenkami, jejichž cena se v roce 2022 blížila k úrovni 90 eur za tunu,“ vyjmenovává ve výroční zprávě předseda představenstva společnosti Phillippe Guitard s tím, že ze stejného důvodu nebude jednoduchý ani letošní rok.
Veolii také roste zadluženost, a k tomu ji čekají další miliardové investice do ekologizace provozů. Do roku 2030, kdy má zcela odejít od uhlí, hodlá na dekarbonizační investice vynaložit 8,4 miliardy korun. Vedení firmy kvůli tomu akcionářům už poněkolikáté nenavrhlo dividendu. Odůvodňuje to tím, že v tak složité situaci nedokáže pro tyto účely zajistit dostatečné cash flow.
Veolia Energie ČR, součást nadnárodního francouzského koncernu Veolia, dodává teplo a elektřinu domácnostem, institucím a podnikům v Moravskoslezském, Olomouckém, Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a ve Středočeském kraji a také v Praze. Zaměstnává kolem 1400 lidí.
Do skupiny patří několik dceřiných společností, například Veolia Energie Praha, Veolia Energie Kolín, Veolia Energie Mariánské Lázně, Olterm & TD Olomouc nebo Veolia Průmyslové služby ČR. Naopak Pražská teplárenská, kterou Veolia od EPH koupila v roce 2020, do skupiny nepatří. Jejím vlastníkem je Veolia ČR, která se zabývá i vodohospodářstvím a oběhovým hospodářstvím.
Mezi další velké teplárenské skupiny patří EPH Daniela Křetínského a polostátní ČEZ. EPH, jenž loni dosáhl rekordního zisku EBITDA 4,3 miliardy eur, tedy přes 100 miliard korun, loni vyrobil a dodal 7,3 petajoulu tepla. Jedničkou z pohledu objemu dodávek tepla je skupina ČEZ, která loni prodala 23,5 petajoulu. Její EBITDA se loni vyšplhala přibližně na 132 miliard.
Veolia po započtení Pražské teplárenské prodala zhruba 21 petajoulů tepla, což ji řadí na druhou pozici největších dodavatelů tepla co do objemu, z hlediska počtu zákazníků je ale s předstihem největší.
