Toyota v Boleslavi ukázala auto na vodík, ostatní ale sází spíš na elektromobily

Toyota Mirai

Toyota Mirai Zdroj: Michal Tomeš, E15

Toyota Mirai
Toyota Mirai
Toyota Mirai
Toyota Mirai
Toyota Mirai
16
Fotogalerie

V poslední době opanovaly diskuze o alternativních palivech především elektromobily. Jejich prudký rozvoj a pokles ceny v posledních letech z nich udělal pro mnohé zákazníky atraktivní volbu. Velké automobilky se však soustředí také na ostatní typy pohonu, například vodíku. Právě Toyota tak přivezla na letiště u Mladé Boleslavi svůj vodíkový model Mirai. 

S vodíkovou technologií koketují mnozí výrobci už dlouhá léta, postupně se ji snaží použít jak v mnohých konceptech, tak v dosavadních modelech. Toyota šla cestou výroby samotného modelu, který je tak pro vodíkový pohon uzpůsobený již od začátku. To se projevuje také na designu automobilu, který rozhodně vynikne – a to v kladném i záporném slova smyslu.

Nápadná je například dlouhá záď vozu. Pod a za zadními sedačkami se totiž nachází dvojice nádrží na vodík, ty však zabírají také část zavazadlového prostoru. Z nich se pak palivo přesouvá do článků pod podlahou, kde reakcí vzniká elektrická energie.

Voda z vodíkového automobilu se dá normálně pít:

Video placeholde
Destilovaná voda vycházející z vodíkového auta • Michal Tomeš, E15

Ta může pohánět vůz přímo, ukládá se však rovněž do vyrovnávací baterie. Z ní vůz elektřinu čerpá ve chvíli, kdy potřebuje okamžitý výkon, který palivové články neumí vyprodukovat. Stejně jako u elektromobilu pak dochází k rekuperaci energie během brzdění.

Pocit z jízdy se však velmi podobá běžnému elektromobilu. Mirai však váží přes půl druhé tuny, při rozjezdech tak sice elektromotor dodává síly dostatek, ale sportovní projev vůz nemá.

Nastartovaný automobil pozná řidič pouze podle rozsvícené palubní desky, interiérem jinak vládne ticho. To při jízdě vystřídá znatelnější aerodynamický hluk a mírné bzučení. To pochází jak z palivových článků, tak od kompresoru. Automobilům na vodík totiž nestačí, když zisk do utrob vhání náporem, ale musí ho aktivně nasávat. Vodík pak v článcích totiž reaguje především s kyslíkem.

„Zatímco dobíjení baterií trvá několik desítek minut, naplnit vůz vodíkem zabere přibližně tři minuty,“ vyzdvihuje výhody Toyoty Mirai ředitel českého zastoupení Toyoty Martin Peleška.

„Změny, které se nyní dějí v automobilovém průmyslu, jsou přelomové,“ poukazuje Peleška na uplynulých 50 let, kdy se auta technologicky příliš neměnila. To dokazuje také fakt, že v Česku zatím nestojí čerpací stanice na vodík. Toyota tak musela přivézt vozidlo s plnou nádrží z německa. Situace by se však měla změnit, výstavbu pumpy plánuje Unipetrol.

Souboj o alternativu

Nadcházející revoluci však potvrzují také ostatní automobilky. Renault například loni na podzim oznámil záměr opustit produkci naftových motorů – a rozhodně není sám. Právě delší dojezd elektromobilů a pokročilé technologie, díky kterým jsou vozy na elektřinu levnější, jim pomalu zvyšují popularitu. Odborníci očekávají, že by konec naftových technologií mohl nastat kolem roku 2025. Ve stejném roce se chystá vjezd dieselových aut do svých center zakázat například Paříž, Madrid nebo Atény.

Zatímco Toyota chce nabídnout alternativu v podobě hybridních a vodíkových pohonů, ostatní výrobci jsou k vodíku skeptičtí. Jedním z hlavních důvodů jsou technologické překážky – vodík je velmi těkavý, je tak složité ho uchovávat. Problematické mohou být také palivové články, jež mnohdy trpí intenzivním opotřebováním.

Také proto se Honda, jeden z předních vodíkových vizionářů, rozhodla před několika týdny tuto technologii opustit. Soustředit se má především na elektromobily. Své vodíkové plány přehodnocoval také Daimler, který představí model GLC s palivovými články. I přes mnohé spekulace však hodlá do vodíku i nadále investovat a pracovat s ním jako s jednou z možných alternativ.