Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v červenci vypíše první dvě výzvy na výstavbu fotovoltaických elektráren. Solárníci si z nich budou moci sáhnout na zhruba 4,5 miliardy korun. Jedna miliarda bude alokována pro menší projekty do jednoho megawattu instalovaného výkonu, zbytek bude připraven na větší projekty.
Celkem by se v prvních dvou výzvách mohly podpořit elektrárny s výkonem 0,5 gigawattu. Přesná čísla lze ale podle šéfa rezortu Richarda Brabce zatím jen těžko odhadovat. Zatímco miliardu dostanou dostatečně připravené menší projekty takřka automaticky, ty větší s výkonem nad jeden megawatt budou muset o podporu soutěžit. „Nikdo proto neví, který nakonec uspěje a kam se nakonec souhrnný výkon dostane. Roli v aukci bude hrát cena, technické podmínky, ale i region, kde má elektrárna stát,“ vysvětlil Brabec. Zvýhodněné budou uhelné kraje, tedy Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský.
V závislosti na velikosti podniku a typu instalace elektrárny mohou zájemci dosáhnout na dotaci ve výši až 50 procent celkových investičních výdajů. Podporovány budou střešní elektrárny, nebo ty na takzvaných brownfieldech či jiných zemědělsky nevyužívaných půdách.
Start Modernizačního fondu Evropské unie podle Brabce znamená začátek revoluce v celém sektoru. „Energetický mix se během desetiletí dramaticky promění. Jde jen o to, jak rychlá změna bude a jaké prostředí dotací nastavíme. Důležité je, že podpora bude čistě investiční, proto na rozdíl od solárního boomu v roce 2009 podpořené instalace žádným způsobem nezatíží státní rozpočet provozní podporou,“ říká k tomu Brabec.
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, vyzdvihuje skutečnost, že zvolená strategie podpoří i decentralizaci energetiky. „Vítáme a podporujeme důraz na rozvoj malých a středních lokálních fotovoltaik pro všechny zájemce, je to nezbytný nástroj pro decentralizaci, dekarbonizaci a demokratizaci energetiky,“ hodnotí nastavená pravidla Chalupa.
Celková velikost Modernizačního fondu zatím není známa, odvíjí se totiž od výnosů z prodeje emisních povolenek. Původně ministerstvo počítalo s cenovkou povolenek kolem 30 eur za tunu, díky čemuž by mohly soláry do konce roku 2030 dostat 58 miliard. Pokud by se ale cena držela například na 55 eurech, mohla by se souhrnná dotace vyšplhat až téměř na dvojnásobek. V takovém případě by na konci dekády mohlo mít Česko až 14 gigawattů výkonu v solárních elektrárnách. Uhelné elektrárny nyní mají deset a jaderné 4,3 gigawattu, na rozdíl od obnovitelných zdrojů však vyrábějí téměř nepřetržitě.
Už před měsícem MŽP a Státní fond životního prostředí vyhlásily první dvě výzvy na 6,4 miliardy korun z Modernizačního fondu pro teplárny. Další peníze mají jít v budoucnu například na investice do energetických úspor v budovách i průmyslu, ekologizaci vozového parku dopravních podniků, nebo například modernizaci veřejného osvětlení.
