Brněnská textilní firma Nová Mosilana je s tisícovkou zaměstnanců jedním z největších zaměstnavatelů regionu. Spadá do italského koncernu Marzotto Group a je jejím největším závodem vyrábějícím vlnu, hedvábí i další materiály. Podle šéfa představenstva Nové Mosilany Pavla Zezuly je princip výroby látek už po stovky let stejný, samotný proces však prochází technologickým rozvojem. "Dnes jsme schopni vyrobit 9,5 milionu metrů látky za rok, každý den asi 45 tisíc metrů,“ říká Zezula. Do látek teď nově přidávají třeba i čipy ke zjišťování jejich chybovosti online. Mění se však i tržní podmínky pro české textilky.
V jakém stavu je současný český textilní průmysl?
Jsme na zhruba deseti procentech toho, kde jsme byli před vlnou privatizace. Zbyly docela zajímavé a silné podniky, ale situace se horší. Nejsme totiž schopni dostatečně rychle zlepšovat produktivitu práce a všem nám rostou náklady. Proto se obávám, že ne všichni dokážou v tomto prostředí nadále dlouhodobě fungovat.
Pokud by pokračovalo zdražování vstupů spolu se sílící korunou i byrokracií, bude to pro řadu firem likvidační. Nemluvě o tom, že podstatná část významnějších firem je v majetku soukromých osob, které jsou v důchodovém věku a nebudou mít potřebu v dané věci za každou cenu pokračovat.
Bude tedy docházet ke konsolidaci trhu?
Jsme dnes všichni exportéry, musíme se tedy na situaci dívat alespoň z evropského, když ne ze světového pohledu. Nemáme volnou pracovní sílu, natož kvalifikovanou, zvyšují se nám náklady i byrokracie, systém školství nemá velkou koncepci. A tak bych mohl pokračovat.
Co máte na mysli přebujelou byrokracií či dalšími překážkami?
Jak už jsem říkal, na jedné straně jsou rostoucí náklady všeho typu. Druhá věc, v čem jsme bývali výborní, je flexibilita.
A to s byrokracií souvisí – od různých povolení, nařízení, hlášení, která každý rok přibývají. Pro nás je to zátěž, ale neumím si představit, co to teprve musí být pro malé firmy. Ať už třeba hlášení EET, DPH, prohlášení taková a maková, teď i nedávno GDPR…
